Povijnice batátová (Ipomoea batatas) patří do čeledi svlačcovité. Kořenové hlízy této tropické rostliny jsou známé jako batáty neboli sladké brambory. Pocházejí z mexického poloostrova Yucatán a z oblasti ústí Orinoka ve Venezuele a do Evropy byly přivezeny v 16. století, tedy asi o sto let dříve než brambory. Ujaly se nejprve ve Španělsku, postupně i jinde v jižní Evropě, dnes se pěstují hlavně v Asii, Africe a Americe.
povijnice batátová (Ipomoea batatas)
Velké hlízy plazivé rostliny
Rostlina má vytrvalou lodyhu s plazivými stonky a řepovitě ztlustlým kořenem. Listy jsou vejčitě trojboké, se srdčitou, skosenou bází. Často bývají mezi žilkami trochu zvlněné a mají poměrně dlouhý řapík. Plazivý stonek může být až pět metrů dlouhý a silně rozvětvený, snadno zakořeňuje a je celý prostoupený mléčnicemi. Pokud se objeví květy, jsou poměrně velké (3–7 cm), tvoří malé skupinky, mají zvonkovitou až nálevkovitou korunu a jsou rozmanitě zbarvené – od levandulově modré až po červenofialovou, vnitřek bývá tmavší. Vyrůstají na dlouhých stopkách v paždí listů, ale u některých druhů se květy vůbec neobjevují.
Kořenové hlízy o hmotnosti asi 0,5 až 5 kg mají válcovitý až vřetenovitý tvar s bílou, nažloutlou, oranžovou, hnědou, fialovou nebo i červenou pokožkou. Bílá či oranžová až červená dužnina je nasládlá a má vysoký obsah škrobu. Počet hlíz na jedné rostlině kolísá od pěti do dvanácti.
Batáty v kuchyni
Syrové batáty jsou hořké, vařené jsou jemné a nasládlé, trochu připomínají namrzlé brambory, chuť ale mají lahodnější. Před kuchyňskou úpravou batáty dokonale očistíme kartáčkem, nebo je oloupeme.
pečené batáty
- Červené batáty jsou dobré na vaření a zapékání v troubě, kdy je poté podáváme ve slupce s čerstvým máslem, lze je však připravovat i jako obyčejné brambory. Dětem by mohla chutnat batátová kaše.
- Žluté batáty jsou zase vhodné ke smažení (bramboráky, hranolky, chipsy). Smažené batáty podáváme co nejrychleji, neboť brzy měknou. Mohou být i součástí salátů a velmi chutné jsou ve sladkých jídlech.
Oproti bramborám mají více cukru a hlavně škrobu, takže z nich lze vyrábět mouku. V tropech nahrazují brambory a jsou běžnou součástí orientální, jihoamerické a španělské kuchyně.
Pěstování
Batátům se daří i v našich podmínkách, protože rostliny se dovedou přizpůsobit různým zeměpisným oblastem, vždy však vyžadují slunečnou polohu a hluboké hlinitopísčité půdy bohaté na organické zásobní látky. Pěstujeme je ze zakoupených hlíz s vegetačními očky, předklíčit je můžeme ve sklenicích s vodou. Do hlízy z boku zapíchneme špejle (u menších hlíz postačí párátka) a ponoříme ji asi z třetiny do vody (podle velikosti hlíz použijeme různě velké sklenice). Když hlízám vyrostou kořeny, zasadíme je do květináče. Batáty ovšem můžeme pěstovat i bez předklíčení.
Mladé rostliny v kořenáčích jsou zajímavé i jako hrnkové květiny, vyžadují však vyvázání k opoře. Na léto je můžeme přenést do zahrady nebo do nevytápěného fóliovníku. Lze je také množit z lodyžních řízků nebo z výhonků matečných hlíz předpěstovaných ve skleníku.
Výsadba hlíz
Hlízy vysazujeme do hřebenů brázd ve vzdálenosti 50x40 cm. Rostliny předpěstované v květináčích můžeme na záhon vysazovat až po květnových mrazících, dobře se osvědčil fóliový kryt. Vysazujeme je vždy do dobře prohřáté půdy poměrně hluboko a hrůbkujeme je jako brambory. Podle průběhu počasí a potřeby je zavlažujeme čtyřikrát až šestkrát za vegetační období, čímž značně zvýšíme výnosy.
Sklizeň
Hlízy sklízíme až po zaschnutí lodyh, nejčastěji v září a začátkem října, nesmíme je však mechanicky poškodit. Uskladníme je na suchém, chladném a dobře větraném místě, malé hlízky k jarní výsadbě uložíme do beden s pískem nebo rašelinou.
Nutriční hodnoty
Čerstvé hlízy obsahují 70 % vody, 26 % sacharidů, asi 2 % bílkovin, 3 % vlákniny a 9 % pektinů, sodík, draslík, vápník a fosfor, vitaminy B1, B2, C a formy s oranžovou dužninou obsahují i provitamin A, dále kyseliny chlorogenovou a kávovou a lutein zeaxanthin.
naklíčená sladká brambora, hlíza povíjnice batátové
Nechybí v nich ani rostlinné steroly, které snižují hladinu cholesterolu v krvi a vážou na sebe karcinogenní prvky v trávicím traktu. Konzumace hlíz je vhodná jako prevence degenerativních očních chorob, depresí a srdečních onemocnění. Díky vysokému obsahu škrobu jsou důležité pro lihovarnický a škrobárenský průmysl. Jejich energetická hodnota je 320 kJ/100 g dužniny.
