Asi tři čtvrtiny hlízy tvoří voda. Ve zbytku najdeme škrob, vitaminy, tuky, prospěšnou vlákninu, hemicelulózu, rozpustný i nerozpustný pektin a další polysacharidy, zejména sacharózu, glukózu a fruktózu. Nechybí zde ani kvalitní rostlinné bílkoviny, cenné aminokyseliny, amidy, organické kyseliny i prospěšný chlorofyl. Také jsou bohaté na minerály, jako jsou brom, draslík, fosfor, hořčík, mangan, měď, molybden, nikl, sodík, vápník, zinek, železo a další. Při zahřívaní brambor vznikají alkoholy, aldehydy a ketony... Je až s podivem, co všechno sníme.

Mnohé ze spousty látek, které bramborové hlízy obsahují, našemu tělu vyloženě prospívá a potřebuje je. Ostatní mu za normálních okolností neuškodí.

Solanin a dusičnany

Například přípustné množství dusičnanů v jednom kilogramu brambor sklizených do poloviny července smí být 500 mg, u pozdějších pak 300 mg. Tuků je tam asi desetina procenta sušiny, což je méně než minerálů.

Nemusíme se bát ani alkaloidů, kterým se obecně říká solanin a které jsou ve větším množství pro člověka jedovaté. Vyskytují se zpravidla v nazelenalé slupce hlíz, které při růstu nebyly přikryté zeminou. Podle zjištění Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě však české odrůdy brambor ani v nejmenším nedosahují přípustného množství této jedovaté látky, stanovené ministerstvem zdravotnictví.

Bramborové omyly

  • Přesto že jsou bramborové hlízy tak jedinečnou, výživnou a chutnou potravinou, trvalo dlouho, než Evropané konečně pochopili, jak je konzumovat.
  • V Evropě se téměř 200 let brambory pěstovaly pouze jako okrasné rostliny. Angličané poté jedli plody brambor se semeny sypané cukrem a skořicí, které mohou přitom kvůli obsahu solaninu (nachází se ve všech zelených částech rostliny) ve větším množství způsobit i otravu. Na vařených bramborách si poprvé pochutnali až u dvora francouzského krále Ludvíka III.
  • Kolumbus nedovezl brambory, ale batáty, sladké plody tropické povíjnice batátové (Ipomoea batatas).
  • Nejbližšími příbuznými bramboru jsou rajče, tabák, paprika, blín černý nebo rulík zlomocný − tedy rostliny užitkové i jedovaté. Jde o zástupce rozsáhlé čeledi lilkovitých rostlin.

Vynález chipsů je starý přes 150 let

Smažené bramborové lupínky vynalezl indiánský kuchař amerického milionáře Vanderbilta v roce 1853. Nějak se mu nezdály brambory, z kterých měl udělat přílohu, proto je nakrájel na plátky a usmažil na oleji. Návštěvníci rautu šíleli nadšením.