U nás se chmel začal záměrně pěstovat asi v průběhu 9. století a brzy získal svou kvalitou uznávanou pověst. Stejně výbornou pověst ve světě získal náš velmi ceněný sladovnický ječmen.

Světově proslul zvláště žatecký chmel, který dodával pěnivému moku tu správnou nahořklou chuť i říz v pivovarech mnohých zemí světa. Nebylo tomu však vždy. Pivo bylo oblíbeným nápojem snad odpradávna, ale bez chmelu. Staří Keltové žijící na území dnešního Česka vařili „pivo“ z prosa a nahořklou chuť mu dodávali odvarem z dubové kůry. Teprve až v 8. století se stal chmel nezbytnou součástí přípravy pěnivé „chmeloviny“.

Divoký a kulturní chmel

Chmel otáčivý pochází z podhůří Kavkazu a jižní Sibiře. Jako planá rostlina dlouhých, lianovitých, drsných výhonů ovíjí křoviny i stromy kolem břehů potoků i řek. Pro účely pivovarnictví, farmaceutické a kosmetické využití je však původní druh nevhodný. Šlechtěním a kulturním pěstěním se zvýšil podíl důležitých, žádaných látek v samičích šišticích (hlávkách).

Chmelíček a chmelová moučka

Kdysi se v oblastech pěstování chmel jídal jako zelenina, tzv. chmelový chřest – „chmelíček“. Sbírány byly mladé, jarní výhonky „pazoušky“, odlamované od lodyhy. Vařené, nakládané či připravené jako saláty byly vítanou a zdravou změnou jídelníčku.

V samičích šišticích se tvoří ve zvláštních žlázkách žlutavý prášek lupulin – „chmelová moučka“ s vysokým obsahem velmi důležitých látek, zejména silic, pryskyřičných sloučenin, tříslovin, hořčin a mnoha jiných. Pro své důležité vlastnosti jsou vyhledávány a využívány jednak v pivovarnictví, ale i ve farmaceutickém a kosmetickém odvětví.

Chmel léčivý a uklidňující

Chmel je rostlinou dvoudomou, tj. samčí a samičí. Po opylení však chmelové šištice ztrácejí účinné látky. Ceněny jsou proto jen „panenské“, neopylené hlávky. Samčí rostliny musí být proto z porostu včas odstraněny.

Odvary z hlávek obsahují účinné látky, z nichž se vyrábějí sedativa, léky proti nespavosti a sexuální předrážděnosti. Hořčiny a silice zase mají povzbuzující účinky na trávení a chuť k jídlu a v kosmetice jsou součástí pleťových krémů a šamponů.

  • Ze lžíce sušených chmelových šištic na šálek vody si můžete připravit uklidňující nálev, který pomáhá při nespavosti. Je vhodný i do směsí s ostatními uklidňujícími bylinkami, jako je třezalka, meduňka, levandule či kozlík.
  • Uklidňující chmelové koupele pak potlačují dermatózy a kožní defekty.

Chmel jako okrasná popínavá rostlina

Pěstování chmele jako užitkové rostliny je investičně velmi nákladné. Stavby chmelnic, půdní a klimatické podmínky, vysoce náročné pěstování, česání, sušení a bohužel v posledních letech i ztráta některých světových trhů, způsobily ústup ze slávy českého chmele. Doufejme, že jen dočasně.

Na zahradě si však několik samičích rostlin můžete bez problémů pěstovat pro potěšení i sklizeň šištic na uklidňující nálev či koupel. Chmel je velice pěkná, popínavá, nenáročná rostlina, která se může pnout po konstrukcích, pergolách, plotech. POdzemní část je vytrvalá a rostlina každoročně znovu obráží.