Určit termín sklizně cibule podle kalendáře nelze. Závisí totiž na počasí, na způsobu pěstování i na místě, kde cibule roste. Zralost cibule se projeví tak, že je nať převážně suchá, pouze v krčku je ještě trochu čerstvá. Pokud necháme cibule dostatečně dozrát, budou nejen větší, ale také déle vydrží. Ovšem při opožděné sklizni už hrozí zvýšený výskyt chorob. Naopak předčasně sklizená cibule se špatně dosouší i skladuje.

Ranější sklizeň mají cibule vypěstované ze sazečky – v nižších polohách to bývá začátkem, ve vyšší polohách kolem poloviny srpna. Až o měsíc později se sklízejí cibule z přímého výsevu, které jsou ke sladování nejvhodnější. Letos však, vhledem k horkému a suchému počasí, přichází i jejich sklizeň dříve.

Jak nejlépe sklízet?

Cibule obecná (Allium cepa), zvaná též kuchyňská, v sobě nezapře typickou cibulovinu stepního původu. Zatímco začátkem vegetace vyžaduje dostatek vláhy, v době zatahování cibulí jí naopak svědčí suché počasí. Proto ji v době, kdy začne poléhat, nezaléváme. Za deštivého počasí ke konci vegetační doby se může projevit krčková hniloba – za sucha však nehrozí.

Cibule sklízíme za suchého počasí a snažíme se je přitom co nejméně poškodit. Cibule roste velmi mělce - většinou stačí, když ji chytíme za nať, a vytáhneme ze země. Případně můžeme použít rycí vidle.

Nať neodstraňujeme předčasně

Po sklizni nať nikdy neodlamujeme, necháme ji zcela zaschnout. Při suchém počasí můžeme cibuli nechat dosychat přímo na záhonu. Před deštěm svážeme cibuli do svazků a zavěsíme je do suchého dobře větraného prostoru. Přibližně po měsíci ukroutíme zaschlou nať, oddělíme ušpiněnou slupku. Poté můžeme cibuli svázat do pěkně vyhlížejících copů a třeba přidat i sušené květiny.