Díky horkým létům na Moravě dozrává kvalitní červené víno

Extrémní letní vedra či výkyvy srážek a teplot mají velký vliv na tuzemskou révu vinnou i na víno, jeho kvalitu a chuť. Jak si stojí dnešní moravská vína, co můžete čekat od bílého, červeného či růžového?

To, že se ve vinorodých oblastech otepluje, lze ukázat na zvyšování tzv. sumy aktivních teplot, tedy součtu průměrných denních teplot v daném roce, které jsou nad 10 °C. Pro pěstování révy vinné je u nás potřeba v součtu minimálně přes 2200 °C, velmi dobrých je 2700 °C. Poslední roky však tato suma přesahuje 3000 °C a nadále stoupá. Stejný vývoj je i v dalších světových vinařských oblastech.

Bílé víno horko nepotřebuje

Bílé odrůdy příliš vysoké teploty z pohledu chuťových kvalit ani nevyžadují. Aromatičnost, odrůdovost i svěžest vín se lépe vyvíjejí spíše v chladnějších vinařských oblastech, tedy severních – a to i u nás na Moravě a díky podloží i v malé části české vinařské oblasti. Příkladem jsou bílá vína ze Středomoří, která mají sice hodně sluníčka, ale právě proto tolik odrůdově a ovocně nevoní, jsou tzv. utahanější a fádní, tedy bez svěžesti. Bílá vína ze severnějších oblastí jsou naopak aromatičtější, odrůdovější a svěžejší. K ještě většímu zvýraznění odrůdových vlastností vína dochází, pokud se teplé dny střídají s chladnějšími a k poklesu teplot dochází také v noci.

Voňavý Sauvignon ze Zélandu a Znojemska

Dobrým příkladem, jak teploty ovlivňují bílá vína, je Sauvignon. Pěstuje se dnes prakticky v celém vinařském světě.

Na Novém Zélandu má velmi výrazné aroma, jež je způsobeno právě střídáním teplých dnů a studených nocí.
U nás je tento ráz počasí charakteristický pro Znojemskou vinařskou podoblast, kde zejména Sauvignon, ale i Müller Thurgau a další bílé odrůdy dosahují aromatičnosti opravdu mimořádné. Excelentně se to projevilo ve voňavých vínech ročníku 2008 a zdá se, že totéž bude platit i o vínech letošních.
Jinak jsou na tom např. Sauvignony francouzské, které při svém vývoji na keři extrémy střídání teplot tolik neprocházejí, a proto tam má tato odrůda jiný, méně aromatický charakter.

Červené hrozny v teple vyzrají nejplněji..

Červeným vínům obecně svědčí oteplování mnohem více – vyvíjejí se v něm všechny aromatické i chuťové látky. Běžným červeným odrůdám naopak není milé přílišné střídání teplot v průběhu vegetace, a proto se jim daří lépe v jižních vinařských oblastech světa.

… ale vína mohou být příliš alkoholická!

S teplotami totiž souvisí i tvorba cukru a následně alkoholu ve víně.Červená vína z jižních zemí mají obsah alkoholu 13–14,5 %, ze severních oblastí většinou 11,5–13 %. U bílých vín je obsah alkoholu obvykle o 0,5–1 % nižší. Za posledních deset let obecně díky oteplování stoupl obsah alkoholu o více než 1 %, což výrobcům vín dělá starosti, neboť spotřebitelé žádají vína s nižším obsahem alkoholu, tedy mezi 11–12,5 %. Alkohol v této koncentraci je pro lidský organismus přijatelnější, víno je svěží a navíc nejsme druhý den z alkoholu unaveni.

Jižněji položené vinařské státy musí řešit přezrávání hroznů buď dřívějším sběrem hroznů, anebo přesunem pěstování révy do chladnějších oblastí a vyšších nadmořských výšek. Naopak u nás si vinaři oteplování samozřejmě pochvalují, neboť doposud se potýkali s opačným problémem, tedy s nedostatkem tepla.

Červené, bílé, růžové, moravské...

Cabernet Sauvignon u nás na kvalitní červené víno dozrává jen v některých letech, avšak růžové víno je z něj vynikající prakticky pokaždé.

Jaksi navzdory oteplování od roku 2007 a zvláště nyní se spotřebitelé v celém světě stále více přiklánějí k bílým vínům, zatímco obliba červeného zaznamenává pokles. Příliš vysoký obsah alkoholu tedy vyváží ani skvostná chuť. Nesmírně rychle naopak roste spotřeba svěžích růžových vín, které se vyrábějí právě z červených hroznů. Pro Moravu je tento trend pozitivní, neboť odrůdová aromatičnost červených hroznů je díky její severní poloze oproti jižním vínům zvýrazněna. Moravská červená vína jsou navíc podložena svěžestí, a pokud mají mírný zbytek cukru, příjemně nás v létě osvěží i naladí. Popularita růžových vín je částečně i reakcí spotřebitelů na oteplování, neboť obvykle mají i méně alkoholu.

Jisté je, že moravské (i české) vinařství zažívá z hlediska kvality vín velmi dobré časy, a to právě díky výhodnému položení v severních vinařských oblastech, širokému spektru odrůdových vín, která nevytvářejí příliš alkoholu, a výrazné aromatičnosti a svěžesti – jsou tedy přesně taková, jaká dnes milovníkům vína chutnají.