Při setí máku na semeno je dobré dodržet určité zásady. Vyséváme ho vždy co nejdříve, tedy ihned, jakmile to stav půdy dovolí. Záhon musíme mít pečlivě připravený, maková semínka jsou velmi malá. Ideální je pozemek pokud možno čistý, odplevelený. Mák zařazujeme do druhé trati, tedy po organicky hnojené předplodině nebo půdu přímo pohnojíme kompostem či uleželým hnojem. V osevním postupu dbáme na dostatečný odstup po sobě.

Sejeme řídce

Jsme-li začátečníci, je vhodné, když si maková zrnka smícháme s jiným

materiálem, abychom zbytečně nepřesévali. Mák vždy vyséváme řídce. V našem gengelském pěstování krajových a rodinných odrůd máku se nám při setí osvědčily piliny. Osivo smícháme s několikanásobným množstvím pilin, například opakovaným přesypáním z nádobky do nádoby tak, aby se zrnka máku dobře a rovnoměrně promíchala s pilinami. Výhodou pak je, že s větším množstvím materiálu se lépe pracuje a světlé piliny také zanechávají v půdě viditelnou stopu. Vidíme tedy dobře, kde a kolik jsme již oseli. Bez pilin jsou maková zrnka tak malá, že je na půdě nevidíme.

Sejeme obvykle do vyznačených řádků, osvědčená meziřádková vzdálenost je 30-40 cm. Sejeme mělce a vyseté osivo jen lehce zahrneme půdou, hloubka je asi 1-1,5 cm. Možné je i setí naširoko, rozhozem. Při něm však platí požadavek na čistý nezaplevelený záhon dvojnásobně.

Po zasetí nezaléváme!

Po zasetí mák opravdu zalévat nemusíme. Brzy na jaře je půda dostatečně vlhká a voda obsažená v ní máku bohatě stačí, aby vzešel. Pokud bychom makový výsev zalili, jak mají někdy nutkání právě začátečníci, hrozí, že se půda slije. Na povrchu se pak vytvoří tvrdý škraloup, který drobné klíčící rostlinky nejsou schopné prorazit, a mák nevzejde, přestože bylo osivo kvalitní a klíčivé. Nešetrná zálivka by také mohla mělce vysetá semínka vyplavit.

Jednocení a okopávka

Po vzejití vyžaduje mák okopávku a jednocení. Okopávka poslouží k omezení plevelů, aby mák nezadusily. Pokud jsme zvolili širší meziřádkovou vzdálenost, můžeme použít plečku, jinak okopáváme klasicky motyčkou. Zpočátku velmi opatrně, abychom malé rostlinky nezahrnuli půdou. Většinou doma mák vzejde příliš hustě a je třeba ho i jednotit, a to opakovaně vždy tak, aby rostlinky měly kolem sebe místo, v řádku nejlépe 10-20 cm. Není dobré nechávat porost hustý, nedosáhneme tím vyššího výnosu, ba spíše naopak, protože naroste jen mnoho malých makoviček namísto velkých.

Semenaříme jen jednu odrůdu

Při domácím osivaření mák pěstujeme jako cizosprašnou plodinu. Tedy jen jednu makovou odrůdu na zahradě, abychom předešli možnému křížení. Mák je medonosný, v květu ho hojně navštěvují včely a další užiteční opylovači. Vyzkoušené a osvědčené jsou četné krajové a rodinné odrůdy. Mák je tradiční plodinou a najdeme u něj velkou rozmanitost různých barev semen, tvarů makovic, délku vegetace a podobně. Oblíbené jsou gengelské odrůdy s bílými semeny, které mají sladkou oříškovou chuť, například Bílý mák I (Pardubicko), Bílý z Vysočiny, Bílý mák od Púchova a jiné. Šedá semena má slovenský Skorý sivý, jenž je velmi raný a patří mezi nejčasněji zrající odrůdy. Obřími makovicemi a červeným květem zaujme Ruský obří nebo Červený velký.