V časopise Receptář jsme uveřejnili článek o Vysockém zelí, krajové odrůdě zelí výtečné chuti a nevšedního tvaru, pěstované pouze v Podkrkonoší. Zdeněk Vondrák, který odrůdu zdědil po předcích, vedle zelí pěstuje také tuříny. Dříve byl znám krajový tuřín dumlik, ale zdálo se, že původní odrůda zcela vymizela. Semínka tuřínu proto pan Vondrák sehnal až v Itálii. Avšak na základě článku o Vysockém zelí se o tomto výjimečném zemědělci dozvěděl Petr Dostálek z Gengelu a semena českého krkonošského krajového dumliku mu zaslal. Odrůda totiž ve skutečnosti nezmizela, i když k tomu mnoho nescházelo. Podobně jako mnoho dalších byla zachována právě díky této obecně prospěšné společnosti, která má vyhledávání, uchovávání a pěstování starých, krajových a rodinných odrůd jako své poslání.

Starodávný ječmen a nové dobrodružství

Pokud pěstujete odrůdu zděděnou po předcích, můžete se o ni prostřednictvím Gengelu podělit s ostatními a zvýšit tak její šance na přežití. Stačí, když vzorek semen s informacemi o původu, stáří a využití zašlete Gengelu (Veselka 52, 374 01 Trhové Sviny). Více na www.gengel.cz.

Společnost Gengel vznikla v roce 1998. Navázala na snahu svazu ekozemědělců Probio uchovat vzácné staré odrůdy obilnin. Odtud název Gengel, tak moravští hospodáři odedávna nazývali krajovou odrůdu ječmene, která je dnes památkou na původní zemědělství. Již před založením organizace se o mizející odrůdy zajímali nadšení a obětaví lidé, kteří je vyhledávali, pěstovali a uchovávali. Díky Gengelu však mezi sebou snáze najdou spojení a především se k tomuto v podstatě dobrodružství mohou snadno přidat další zahrádkáři a pěstitelé. Společnost nabízí semena všem zájemcům, aby mohli staré odrůdy poznat, vyzkoušet si jejich pěstování, naučit se je semenařit. Pěstitelé mohou vybrané staré odrůdy sami uchovávat a o semena se dělit s dalšími pěstiteli: tak funguje síť, která brání zániku cenného živého dědictví.

K čemu jsou dobré staré odrůdy?

Když mizí staré odrůdy, mizí jedinečné dílo i příběhy našich předků. Uchovávání odrůd však nemá jen význam kulturní, staré odrůdy mohou významně obohatit i naše moderní zahrádky. Do pěstování a uchovávání se může zapojit každý.

V Gengelu nyní opatrují stovky odrůd. Jsou to obyčejné a přitom vlastnostmi i vzhledem mnohdy jedinečné odrůdy zeleniny, luštěnin, obilnin či bylin. Pocházejí z genových bank, z botanických zahrad, ale i od soukromých dárců. Oblíbené jsou například pestré a rozmanité fazole, starý salát Plzeňský kamenáč nebo třeba rodinný hrách Hejzlarová. Mezi původními odrůdami najdeme máky, které mohou být nejen modré, ale i šedé, červené, růžové či bílé, přičemž je odlišná i jejich chuť naši předci toho při pečení využívali. Samotné nutriční složení starých odrůd je mnohdy velmi zajímavé, mohou obsahovat mnoho cenných specifických látek.

„Každá odrůda je jedinečná, má unikátní vlastnosti, jinak chutná, vypadá a pochází z odlišných podmínek. Staré a krajové odrůdy stojí za to uchovat už proto, že každá v sobě nese bohatství a krásu vytvořenou našimi předky. Každá odrůda má svůj příběh, říká Petr Dostálek, zakladatel Gengelu. Za moderními hybridy F1, přestože jsou výkonné a pohledné, poutavé příběhy nenajdeme a pocit spojení s moudrostí předchozích generací nám nepřinesou. Nemá ani smysl uchovávat jejich semínka pro další sezonu, protože jsou šlechtěny pouze pro jednu generaci, pak se jejich vlastnosti mění.

Staré, krajové i rodinné

Staré odrůdy byly dříve registrovány, mají oficiální názvy, je znám jejich tvůrce, šlechtitel. Jiné jsou odrůdy krajové, které vznikly jako kolektivní dílo lidí z dané oblasti. Další odrůdy se udržely v rodinách, které je uchovaly po předcích. A bezejmenným dávají v Gengelu většinou název podle místa, ze kterého pocházejí. Jsou odrůdy, které dodnes žijí v místě vzniku, a pak jsou takové, které procestovaly kus světa. Například některé odrůdy fazolí kdysi připutovaly s našimi prababičkami ze Slovenska, sladký hrášek zase z Polska. Z rumunského Banátu se vracejí odrůdy, které si tam krajané kdysi odvezli.

Genová pokladnice pro horší časy

Rozmanitost odrůd pěstovaných rostlin je podobně důležitá, jako rozmanitost planých rostlin a živočichů. Při změnách pěstebních podmínek, například při výkyvech klimatu, je pestrá paleta genů nesoucích rozmanité vlastnosti cennou pokladnicí. Čím větší rozmanitost odrůd máme k dispozici, tím vyšší máme šanci se s nejrůznějšími změnami vyrovnat. A staré a krajové odrůdy se často ukazují jako překvapivě odolné, nenáročné a vitální. Mohou mít žádoucí vlastnosti, které se dalším křížením, zaměřeným především na výnos, vytratily. Jsou dokonale přizpůsobeny místním podmínkám, ale často si zachovaly velkou plastičnost, mohou se pěstovat i v jiných oblastech a posloužit k dalšímu šlechtění.

Jak semínka starých odrůd získat?

Gengel spolu s uchovateli vytváří každý rok seznam odrůd, jejichž semínka nabízí veřejnosti. Naleznete jej na adrese www.gengel.cz. O vybranou dostupnou odrůdu ze seznamu můžete požádat a za malý obnos vám ji zašlou. Současně byste však měli přijmout závazek, že ji budete semenařit a část sklizených semínek vrátíte zpět. Takto funguje dobrovolná spolupráce ku prospěchu všech.

Mnoho odrůd se nachází přímo v rukou uchovatelů. Ti je pěstují, sklízejí a opatrují semena a poskytují je dalším zájemcům. Testují i různé pěstební podmínky a způsoby využití, o své poznatky se dělí s ostatními. Nad určitou odrůdou může zájemce převzít i záštitu a stát se tak jejím dlouhodobým uchovatelem.

Semenaření pro každého

Sběr vlastních semen nejenže uchovává cenné odrůdy, ale může pěstiteli ušetřit i nemalé finance. „Mezi rostliny vhodné pro semenáře začátečníky patří například fazole, hrášek nebo rajčata, u kterých je malé riziko křížení mezi odrůdami. Poměrně snadné je to i u salátu, ředkviček, mnohých květin a bylin, doporučuje Petr Dostálek. Gengel pěstitelům při semenaření pomáhá a radí. Ve spolupráci s ním proto přineseme seriál o pěstování, sklizni a uchovávání semen rozmanitých zahradních rostlin.