Mezi dva naše domácí druhy patří hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) a hloh obecný (Crataegus laevigata). Jejich zastoupení v přírodě je skoro stejné, dobrým rozpoznávacím znakem je počet listových laloků a jejich hloubka – hloh jednosemenný jich má 3–7 a jsou hluboké, u hlohu obecného jsou mělčí a je jich 3–5. Pokud strom zrovna plodí, stačí rozloupnout malvičku, hloh jednosemenný má uvnitř jedno semeno, obecný pak dvě. Působnost a použití obou druhů jsou shodné.

Hloh pro krásu i užitek

Stromy jsou vysoké okolo deseti metrů, mohou mít ale i podobu velmi rozložitých keřů. Protože kromě pěkných plodů i nádherně kvetou, můžeme se v zahradním prostředí setkat s kultivary prošlechtěnými právě na velikost a atraktivitu květenství. Mezi nejznámější patří například C. laevigata ´Paul´s Scarlet´ či ´Roseo Plena´.

Bílé květy a červené hložinky

Vzhled stromků může být po odkvětu narušen černí, která ulpívá na listech potřísněných medovicí mšic a puklic. Právě tito škůdci hlohy často napadají, proto je vhodné mladší stromky zavčas ošetřit postřikem (přírodní přípravky na bázi olejů jsou zdravotně nezávadné a i po ošetření můžete klidně sbírat květy. Nálev ze sušených květů má velmi příjemnou chuť a vůni, především ale posiluje srdce a uklidňuje.

Na sběr drobných malviček hlohů, neboli hložinek, je čas v době plné zralosti, tedy dříve, než se plody začnou scvrkávat, nebo poté, co přejdou mrazem. Jsou chutné a dobře stravitelné a navíc obsahují třísloviny, glykosidy, flavonoidy, pektiny, karoteny, vitamin C a B a cukry.

Výborná hlohová marmeláda

  • Na kilo hložinek použijeme 0,5 kg cukru nebo medu a 0,5 l vody.
  • Vše vaříme na mírném ohni do změknutí.
  • Potom hmotu prolisujme přes síto, ještě ji podle chuti dosladíme a opět vaříme na mírném ohni, dokud nezrosolovatí.
  • Plníme do nahřátých sklenic, zavíčkujeme a sterilujeme 15 minut při teplotě 90 °C.