Jeřáb obecný se vyskytuje na celé severní polokouli asi v osmdesáti druzích. Má spoustu lidových názvů: jeřáb ptačí, jeřábek, jeřabina, korálek a další. Je to strom nejen krásný, ale také užitečný.

Jeřabiny mohou být sladké

Nejvíce se u nás pěstuje jeřáb obecný, odrůda ’Moravský sladkoplodý’ (Sorbus aucuparia varieta edulis). A přitom byl „objeven“ docela náhodou, když kdysi počátkem 19. století pásli Valaši ovce v okolí obce Ostružná u Šumperku a narazili tam na strom plný sladkých bobulí. Stromy této odrůdy dorůstají do výšky 10 až 15 metrů. Zpočátku rostou pyramidálně, později v období plné plodnosti se jejich koruny rozkládají. Jednoleté výhony jsou dlouhé, vzpřímené a silné. Plodí na dvouletém i starším dřevě. Plody (malvičky) jsou světle červené, mírně lesklé, chuti natrpkle kyselé a mají vysoký obsah vitaminu C, dokonce více než citrusy. A výhodou je, že vitamin C z těchto plodů je vysoce stabilní i ve šťávách. Čím později plody sklízíme, tím sladší budou. Sklizeň začíná v druhé polovině září, ale plody na stromě vydrží poměrně dlouho, i když se s přibývajícím časem samozřejmě stále scvrkávají.

Pěstování jeřábu

  • Jeřáb není příliš náročný na polohu ani na péči, jen na příliš vlhkých stanovištích trpí strupovitostí.
  • Nejkvalitnějších, plně vyzrálých plodů se dočkáme, pokud jeřáby pěstujeme na slunném stanovišti a v hlubokých půdách.
  • Dobře snáší i poměrně kyselé půdy, nemiluje ale vápenitou půdu, v takové se dožívá jen nízkého věku.
  • Dává přednost sušším stanovištím, byť se v přírodě běžně vyskytuje i u horských potoků nebo ve vlhkých pahorkatinách, kde často roste jako keř.
  • Sladkoplodé variety jeřábů rozmnožujeme očkováním nebo roubováním na vhodné podnože.
  • Jeřáby nejsou náročné na prořezávání, k vytvarování koruny postačí jen výchovný řez, ale během dalšího období pěstování musíme odstraňovat přerostlé výhony.

Jeřáby jsou mrazuvzdorné. Jsou odolné vůči emisím v ovzduší, a proto jsou vhodné k vysazování stromořadí kolem cest a silnic, do městských parků, mezi domy na sídlišti a na podobná exponovaná místa, můžeme je pěstovat i na plantážích. Dobře se adaptují na různá prostředí.

Strom užitečný i okrasný

Jeřáb je krasavec, který po dlouhé týdny zdobí parky a aleje nejen vznosnou korunou, dělenými listy (které se na počátku podzimu krásně zbarvují), bělostnými květy, ale hlavně červenými korálky plodů, které zůstávají dlouho na stromech i v zimních měsících. Na zahrádkách jeřáby většinou pěstujeme jako solitéry. Tento užitečný strom je navíc velmi ozdobný listem, květem i plody, proto se využívá i jako dekorativní dřevina, a to hlavně jeho okrasné varianty – např. Sorbus arnoldiana ‚Golden Wonder‘, který má jasně žluté plody.

Jak sušit jeřabiny?

Nejprve necháme jeřabiny v průvanu nebo na slunci zvadnout a pak je co nejrychleji dosušujeme umělým teplem, jen tak neztratí červenou barvu. Sesychají se v poměru 3:1.

  • Můžeme je také předsoušet rozvěšené na šňůrách a po dosušení odstraníme stopky.
  • Plod je dobré ještě pročistit na síti, kterou propadají drobné úlomky stopek.
  • Usušené plody balíme do pevných papírových nebo polypropylenových pytlů.

Léčivé jeřabiny a lahůdkové kompoty

Plody kulturních variet jeřábu jsou vhodné pro zpracování v potravinářském průmyslu, ale dobře se mohou upotřebit i v domácnosti. Můžeme je konzumovat čerstvé, sušené nebo z nich vyrábět kompoty, likéry či sirup. Plody mají rovněž značný léčivý účinek a v lidovém léčitelství se používají jako prostředek snižující vysoký krevní tlak, při sklerotických obtížích nebo při poruchách štítné žlázy. Mají také projímací a močopudný účinek, obsahují hlavně organické kyseliny, cukry, třísloviny, pektiny, karotenoidy, vitamin C a jiné účinné látky a průmyslově se z nich získává diabetické sladidlo – sorbit. Různě upravené plody jeřábu také sloužily jako podpůrné prostředky při léčbě nechutenství či úpravě žaludečních šťáv, z květů se vyráběly různé čaje proti kašli, kůra se užívala k barvení a louhování a pevné dřevo sloužilo k výrobě násad a rukojetí pro nářadí.

Semínka bez pomoci ptáků nevyklíčí

Pro ptactvo jsou plody jeřábu vítanou potravou. A není to náhoda. Obsah kyseliny parasorbinové v plodech totiž zabraňuje klíčení semen; v přírodě vyklíčí semena až poté, kdy prošla zažívacím traktem ptáků (nejčastěji drozdovitých). Při umělém výsevu proto musí předcházet speciální příprava semen (stratifikace) spočívající ve střídavém uložení ve vrstvách mezi piliny, písek, jehličí a podobně.

Jak rozlišit planý a sladkoplodý jeřáb?

Sladkoplodou formu jeřábu snadno rozeznáme od jeřábu obecného. Stačí si jen více prohlédnout listy obou stromů, případně ochutnat jejich plody. Ozubení listů obecného jeřábu je po celé délce jeho listů, plody jsou hořké, svíravé. U sladkoplodého jeřábu moravského sahá ozubení pouze do poloviny délky listů nebo něco málo přes. Plody jsou kyselé až sladkokyselé, jen nepatrně nahořklé. Čím později plody sklidíme, tím jsou sladší.