Jak pěstovat rychle rostoucí dřeviny: topoly, vrby, paulovnie
23. 3. 2016

Jak pěstovat rychle rostoucí dřeviny: topoly, vrby, paulovnie

Uvažujete o založení vlastní, třebas malé energetické plantáže? Topení biomasou je výhodné, stromy tarify nezvyšují…

Výmladkové plantáže dřevin jsou stále populárnější. Plantáže na dřevo se mohou vyplatit dokonce i malopěstitelům, kteří japonské javory a další rychle rostoucí dřeviny vysázejí pro vlastní spotřebu. Pokud byste uvažovali o „záhonku“ rychlerostoucích dřevin pro vlastní spotřebu, pomohou vám rady Ing. Jana Wegera, PhD., vedoucího oddělení fytoenergetiky Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.

Je mnoho důvodů nahradit fosilní paliva biomasou. Především ekologické, pádnější však bohužel bývá spíše energetická krize. Ta poslední dala vzniknout velmi zajímavému způsobu pěstování dřeva na topení – výmladkovým plantážím vrb a topolů. Dřevo produkují obvykle ve velkém, ale vyplatit se mohou i malopěstitelům pro vlastní spotřebu. Testování různých druhů a kultivarů vhodných dřevin probíhá na pokusných plantážích ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, kde jsou pěstovány na pokusných výmladkovýc plantážích.

Lignikultura japonských topolů

Nové využití vrb a topolů

Vrby a topoly nás jako užitkové stromy provázejí již dlouho. Vrba košíkářská dala vzniknout celému krásnému řemeslu, o pomlázkách nemluvě. Intenzivní pěstování topolů pro dřevo má zase téměř stoletou tradici, zvláště na jihu Evropy. Rostly v takzvaných lignikulturách, kde se sklízely až po 15 až 25 letech klasickým způsobem.

Výmladkové plantáže jsou oproti lignikulturám naprostou inovací. Výmladky, silné pruty, se sklízejí už za 2-6 let, a speciální klony topol stále znova obrážejí. Výhodou je:

  • mnohem snadnější sklízení
  • variabilita v jeho načasování
  • velká produkce dřeva na topení, které lze přímo na plantáži snadno naštěpkovat

Osvědčily se jak vrby, tak topoly. Výmladkové plantáže se vysazují z řízků, které se každoročně seřezávají z „rodičovských stromů“, matečnic.

sklízení biomasy 

Jak nápad vzniknul?

„Pokusy s výmladkovým hospodařením probíhaly již před 20 lety, a původně je inicioval papírenský průmysl. Pak však přišla ropná krize, a další využití rychle rostoucího dřeva bylo na bíledni – produkce energie“ vysvětluje ing Jan Weger, PhD., vedoucí oddělení fytoenergetiky Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, které se právě výzkumu pěstování rychlerostoucích dřevin jako zdroje energie u nás věnuje.

Dřevo pro vlastní spotřebu?

Pěstování výmladkových topolů a vrb se může vyplatit i malopěstitelům, kteří mají plantáž tak akorát pro svoji spotřebu. ing Jan Weger, PhD., radí:

  • Začněte v malém množství.
  • Vyzkoušejte,  jak vše funguje, například jaký rozestup řádků je ideální pro váš konkrétní způsob sklízení a podobně.
  • Určitě se vyplatí založit si vlastní matečnici, tedy sazenice, které budou dávat každoročně množství řízků.
  • Matečnice se mohou nechat časem přerůst a sklidit.
  • Plantáž můžete kdykoli rozšiřovat podle aktuální potřeby.

Japonský topol a spol

Které dřeviny jsou pro výmladkové plantáže nejvhodnější? První byly vrby – jejich schopnost omlazovat je známá. Ve střední a zvláště jižní Evropě by však mohly být ještě výnosnější topoly – pokud by obrážely podobně jako vrby. Proto započalo intenzivní šlechtění topolů, jehož výsledkem je například populární japonský topol, (ale i řada méně známých a rovněž zajímavých topolů).

plantáž japonských topolů

Japonský topol je za tři roky schopen vytvořit výmladky o tloušťce 5-7 cm, což je výborné z hlediska výnosu (ale žádá si to další inovaci ve sklízení). Má i řadu dalších předností:

  • Dovede obrážet mnohokrát za sebou. Mnohé jiné klony topolů již po dvou až tří sklizních ztrácejí na síle, japonský topol nikoli.
  • Je velmi odolný, nesnese jen trvalé zamokření nebo naopak sucho.
  • Jedná se o křížence topolu maximovičova a topolu černého.

Topol černý je náš původní, ohrožený strom, který ve Výzkumném ústavu zahradnickém proto pěstují a šlechtí jak pro výmladkové použití, tak pro záchranu druhu jako takového.

Pakliže má japonský topol nějakou nevýhodu, je to ne zrovna souměrný a pohledný vzrůst – to ale u výmladkových plantáží vůbec nevadí.

Dobrých výsledků dosahuje například i vrba Smidtova, kříženec vrby jívy a vrby košíkářské, kterou zde šlechtí rovněž.

plantáž

Jak se tvoří výmladková plantáž?

Základem budoucího úspěchu je důkladná příprava půdy ještě před samotnou výsadbou:

  • Plevele jsou pro mladé, zranitelné zakořeňující řízky dřevin zhoubnou konkurencí, zvláště v prvních třech měsících. Kořeny jim berou vláhu a živiny, nadzemní části je zase okrádají o slunce.
  • Na odstranění plevelů proto závisí úspěch celého pěstování. Ideální je začít s odplevelováním již dva roky před výsadbou.

„Ověřené je opakované mechanické odplevelování v kombinaci s pěstováním přípravné plodiny, například řepky, konopí, ječmene. Zaplevelené luční porosty je třeba opakovaně kosit nebo spásat. Chemické prostředky nedoporučuji – jejich rezidua v půdě ohrožují nejen přírodu, ale i samotné pěstované dřeviny. „ doporučuje ing Jan Weger, PhD. Pokud je to opravdu nezbytné, doporučuje užití rozložitelných herbicidů jako je Roundup, avšak po konzultaci s odborníky, neboť správnou aplikací je možné výrazně snížit koncentraci a šetřit tak životní prostředí i finance.

Chytrá příprava půdy

  • Výhodné je zorat půdu na podzim, neboť jarní naruší kapilaritu půdy. To při suchém jarním počasí může zapříčinit vyschnutí až 20cm silné povrchové vrstvy, pro kořenící řízky právě zásadní.
  • Pokud je jarní orba nutná, měla by proběhnout co nejdříve.
  • Způsob úpravy záleží i na pozemku a půdě. Výmladkové topoly a vrby lze pěstovat i ve velmi těžkých jílovitých půdách, tady se ale vyplatí rok předem hluboká orba, čímž se půda provzdušní na několik let.
  • Pokud se plantáž zakládá na louce, je vhodné odstranit svrchní, tenkou drnovou vrstvu.

příprava půdy

Místo sazenic řízky

Pro výsadbu zcela postačí řízky větví, ujímají se výborně. Odebírají se z každoročně seřezávaných porostů – matečnic, nejlépe v únoru či březnu.

  • Pruty je nutné skladovat v chladu a při vysoké vzdušné vlhkosti, zrovna tak řízky (vydrží i půl roku, ovšem při teplotě 0 až -4°).
  • Řízky se poté řežou 18-22 cm dlouhé, ideální průměr je 0,5-2,5 cm.
  • Delší, avšak dražší řízky s vyplatí do sušších oblastí či zaplevelených ploch.
  • Řízky řežeme nejlépe pásovou pilou, cirkulárka je nežádoucím způsobem třepí, zahradnické nůžky pletiva poškodí méně, ale je to postup velmi namáhavý.

Kde získat vhodné řízky?

U nás existuje již více schválených dodavatelů, jejich seznam najdete na informačních stránkách Informačního střediska obnovitelných zdrojů energie, http://www.vukoz.cz/vuoz/biomass.nsf/pages/a.html. Kromě toho je na těchto stránkách mnoho zajímavých informací o pěstování rychle rostoucích dřevin, dotacích, možnost odborného poradenství. Pozor na to, že řízky či sazenice dnes již nabízí mnoho pěstitelů, ovšem kvalitu se vyplatí si předem ověřit.

Výsadba řízků rychlerostoucích dřevin

Řízky se sázejí se od poloviny března do konce dubna, ale šanci na úspěch mají i výsadby pozdější. V naší republice se jednou ujala i výsadba provedená až 1.srpna, následovalo ale deštivé období. Problémem pozdních výsadeb je kvalita dlouho skladovaných řízků. Možný, ale zatím méně vyzkoušený je i podzimní termín, v říjnu a listopadu.

energetické plodiny

  • Před výsadbou řízky na den namočíme do vody.
  • Řízky se do půdy zapichují rovně nebo mírně šikmo.
  • Dobrou pomůckou je sazeč – zabrání poškození řízků a ulehčí práci. Jednoduchý sazeč vyrobíme z železné kulatiny o průměru 1cm – řízky se zasunují do předem připravených děr.
  • Řízek by měl vyčnívat nejvýše 3cm, na jílovitých půdách maximálně 5cm nad povrchem.
  • Půdu kolem řízku přitlačíme, aby k němu dobře přilnula, nesmí ale dojít k jeho poškození.
  • Řízky sázíme podle budoucího způsobu ošetřování a sklízení buď do jednořádků ve sponu 0,5-0,3 m (a mezi ně případně ve sponu 1,5-3m), nebo v dvouřádcích ve sponu větším.
  • Pro malopěstitele a ruční obhospodařování jsou vhodnější jednořádky, dvouřádky šetří místo na mechanizovaných plantážích.
  • Alternativní, méně obvyklo metodou je horizontální výsadba celých nenařízkovaných prýtů.

Péče o mladou energetickou plantáž

 

i

 

K výsadbě lze použít i mechanizované sazeče, stejné, jako v lesnictví.

 

Na plantážích není třeba žádné chemické ošetřování, vybírány jsou druhy a klony nejen výnosné, ale i odolné vůči chorobám. Ani mandelinka topolová, pro kterou je plantáž rájem, stromům nestihne vůbec uškodit – topoly vytvářejí ohromné množství listů a její ožer ani nepocítí. Sazenice ale potřebují pravidelné odplevelování, a to vždy včas, nežli plevele zesílí.

  • Efektivnější a i pro mikroklima a půdní organismy nejlepší je pravidelné sekání a nastýlání posekané trávy kolem sazenic.
  • Mulčovat je však třeba ještě dalším rostlinným materiálem z jiných ploch, aby byla vrstva dostatečně silná a bránila plevelům v růstu, zadržovala vodu atd.

sklízet v malém je pracnější

Sklízet v malém je pracnější

 

i

 

Pozor na to, že sklízet se musí umět – na sazenici musí zůstat spící pupeny, aby mohla obrazit.

 

Malopěstitelům se nevyplatí obří sklízecí stroje, a sklizeň je bude tudíž stát poměrně mnoho práce. Nicméně v Německu jsou ve vývoji i menší, pomalejší štěpkovače, které by tak drahé být nemusely.

Způsoby sklízení jsou různé. Například ve Švédsku upravili řezačku na kukuřici a funkční sklízecí stroj výmladků byl na světě. Zvládne však jen pruty do průměru 5cm a sklízet se jí proto musí nejdéle do tří let. Jak v sklízet pruty silnější, to je nyní žhavé téma a řešení se jistě brzy objeví, neboť sklízet právě silnější pruty až po třech letech se z hlediska celkové produkce vyplatí.

sklizeň biomasy

Vývoj ale nezaspal ani v naší zemi kutilů. Zajímavý je štěpkovač na krátké kusové dřevo firmy Rojek, které pruty postupně stříhá – nevznikají sice estetická polínka, ale na zátop či do prostorných kotlů je toto dřevo ideální.

Další možností je sdružení více malých pěstitelů či zapůjčení stroje.

Spalování

Topol má dřevo poměrně řídké a vlastnostmi se podobá dřevu smrkovému. Nevydrží proto například v krbu hořet dlouho, ale zase dokáže být na kratší dobu velmi výhřevné. Je proto nutné častěji přikládat, ideální jsou samonásypné kotle. Výhodou topolového dřeva je, že rychle vysychá – i sklizené na jaře je na podzim již připravené k topení, pokud bylo vystaveno slunci.

štěpka

Soulad s krajinou

Fytoenergetické jednodruhové plantáže samozřejmě vyvolávají i obavy – z příliš uniformích kusů krajiny či pronikání nepůvodních druhů do přírody. Proto je doporučováno na jedné plantáží pěstovat různé druhy a klony, a především existuje koncepce opláštění. Okraje plantáží by měly být osázeny původními, vhodnými druhy, vrbami (například vrba lýkovcová – je málo výnosná, ale krásná na pohled a především u nás původní druh), topolem černým či růžovými keři. Vytvoří tak jakési novodobé meze a zůstanou funkční i kdyby plantáž přestala existovat. Zabrání také případnému pronikání rzí a cizorodého pylu z plantáží, i když pěstovány jsou klony proti rzí odolné a ke kvetení a tudíž i produkci pylu většinou vůbec nedochází – větvě jsou sklízeny dříve, než stihnou vykvést.

vzrostlá paulovnia plstnatá (Paulownia tomentosa)

Paulovnie krásná i užitečná

Paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) se u nás donedávna pěstovala pouze výjimečně, jako okrasný strom. Vyniká velkými listy a na jaře se ještě pře jejich vyrašením oděje do oblaku modrých květů. Roste poměrně rychle a v domovské Asii je její dřevo oblíbeným stavebník materiálem, vyrábějí se z něj rovněž hudební nástroje. Díky rychlosti růstu paulovnie, který zajišťují velké listy a efektivní způsob fotosyntézy, vzrůstá zájem o její možné energetické využití. Rychlostí růstu skutečně předčí i japonské topoly, ovšem lze ji pěstovat v lignikultuře, nikoli v opakovaně sklízené výmladkové plantáži. Větve sice mají schopnost obrazit z kořenů například po požáru znovu, ale matečnici vytvářející další a další větvě neutvoří.

Semena i sazenice

Výnosné mají být především hybridy, které jsou však zatím některými firmami pouze inzerované do budoucna. Pěstovat ovšem můžete vyzkoušet i běžnou paulovnii, a to buď ze semen, nebo snáze ze sazenic. Ovšem zatímco vzrostlé stromy jsou poměrně nenáročné na půdu i klima, mladé sazenice jsou choulostivé a náchylné na vymrznutí. Také semena je třeba sít doma nebo ve skleníku, nikoli přímo ven.

květy paulovnie plstnaté

Nábytek i otop

Pokud necháte paulovnii dostatečně vyrůst, může její pěkné dřevo sloužit například i pro domácí výrobu nábytku, zbytky pak poslouží na topení. Ovšem tvrzení prodejců, že její dřevo neobsahuje téměř žádnou vodu a proto jím lze topit bez předchozího sušení, je třeba brát s velkou rezervou, podobně jako až zázračnou rychlost růstu. Každý živý strom má uvnitř kmene obří pumpu na vodu, která putuje z kořenům k větvím. I když je kmen z velké části tvořen mrtvou hmotou, je tato hmota nasákavá a za života stromu se v ní vždy určitá vlhkost musí udržovat.

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvamínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

pawlovnie

(snqwZ-56JTUB5epc-on), 8. 10. 2014, 17:41

dotaz na přezimování, sazenice jsem bez problému ze semínek vypěstovala, nyní měří cca 25 cm, musím na zimu přesadit do nádob a dát domů ? na netu 2 různé odpovědi, bud' že je mrazuvzdorná a nebo že by mohla vymrznout, čemu mám věřit ?

RE: pawlovnie

(Péťa), 23. 11. 2014, 15:39

Velikostně jako máte vy se vysazují na jaře do zimy značně povyrostou a pak už jim vesměs nic nehrozí ovšem takto malá vysazená nyní by nepřežila :-)

vecicky

(VWPsQNuEWkvkQMQtWenu5f56Kvm.h74Vl), 10. 4. 2014, 17:02

papa moda moda ach ta moda

Ako vypestovat paulowniu zo semena.

(VWPsQNuBWdnl5f~6jXmdfYSStbEy9-5nVWPjEp~6Kx), 11. 12. 2013, 08:10

Kupil som si semena paulownie,ale sa mi nedary vypestovat sadenice.Neviem kde robim chybu. prosim o radu ako mam spravne postupovat.Dakujem aostavam z pozdravom Jakabovič.

Paulownia

(Jirka), 21. 6. 2013, 21:12

Ta Paulownie se zdá být velice zajímavá,rychle rostoucí dřevina

PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS