Jak pěstovat, sklízet a vařit bob obecný?
14. 11. 2013

Jak pěstovat, sklízet a vařit bob obecný?

Bob je pozapomenutou zeleninou, která má však velký výnos a rozmanité použití. Stojí za to tuto zdravou plodinu vyzkoušet na zahrádce i na talíři.

Bob obecný (Faba vulgaris) chutná nejlépe, dokud jsou lusky malé a nestačily ztvrdnout. Listy se také dají spotřebovat – uvařit podobně jako špenát. Bob obecný přišel do střední Evropy ze Středozemí zhruba v době bronzové a hlavně ve středověku patřil k častým pokrmům.

Boby bílé a zelené

Existují dvě hlavní skupiny odrůd (longpod a windsor), které se dále dělí na zelené a bílé, přičemž zelené se lépe hodí k mražení.

  • Typ longpod má semena ledvinovitého tvaru v luscích až 35 cm dlouhých.
  • Typ windsor má semena kulatá v krátkých a širších luscích. Longpod je odolnější, proto se hodí k podzimnímu výsevu, zatímco windsor je zase sladší.

bob obecný (Vicia faba)

Jak pěstovat bob obecný?

  • Bobům se daří v úrodné, propustné půdě vyhnojené chlévskou mrvou. Obecně se dá říci, že bob vysévaný na jaře prospívá ve středně těžké až těžké půdě; bobům vysetým na podzim bude vyhovovat spíše lehčí půda.
  • Máme–li půdu příliš těžkou, vylehčíme ji před výsevem hrubým pískem asi do hloubky 15 cm.
  • Chceme–li časnou úrodu, vyséváme na podzim. Pokud chceme sklízet později, vyséváme na jaře.
  • Semena vyséváme do dvojřádků, 5 cm hluboko, 15 cm od sebe a mezi řádky necháme 25 cm. Pokud pěstujeme více dvojřádků, necháváme mezi nimi 80 cm. Počítáme při tom s rezervou: na konec řádku zasejeme pro jistotu ještě několik semen do jedné jamky, abychom mohli nahradit semena, která v řádku nevzešla nebo špatně rostou.

Na větrném stanovišti potřebují boby oporu. Na konec i uprostřed dvojřádků proto zatlučeme do země 1 m vysoké tyčky a pospojujeme je ve dvou úrovních drátem. Řádky pravidelně okopáváme a zbavujeme plevele, nebo je mulčujeme. Za suchého počasí vydatně zaléváme. Jakmile spodní lusky narostou do 8 cm, vyštípneme rostlině terminál. To podnítí růst lusků a rostlina navíc přijde o část, kterou nejčastěji napadají mšice.

bob se pěstuje v řádcích

Předpěstování sazenic

V chladných polohách a větrných zahradách nemá význam vysévat boby na podzim ven. Místo toho je necháme vyklíčit koncem zimy ve skleníku a začátkem jara je vysadíme ven. Hlavní část pak vysejeme v polovině jara.

  • Při výsevu do pařeniště nebo skleníku dáváme semena do sadbovače s výsevním substrátem ve sponu 5x5 cm.
  • Přihrneme 3cm vrstvou zeminy a přikryjeme sklem a novinami.
  • Jakmile začnou semena klíčit (asi za 2 týdny), sklo i noviny odstraníme.
  • V dubnu přesadíme semenáčky na konečné stanoviště 15 cm od sebe, při zachování 25 cm mezi řádky.

Sklizeň mladých lusků

Koncem jara už sklízíme první lusky. Nenecháme je příliš vyrůst (nejvýše 5 cm) a vaříme je celé. Potom už sklízíme lusky podle potřeby – ohmatáme je, abychom zhruba zjistili velikost semen.

Lusky bobu připravené ke sklizni

Použití v kuchyni

Mladé lusky, které nejsou silnější než prst a delší než 8 cm, jsou nejlahodnější a vaříme je vcelku. Větší lusky musíme nejprve vyloupat a pak uvařit, podáváme je jako přílohu nebo v salátu. Zralé lusky začnou moučnatět a před úpravou je musíme rovněž vyloupat. Po uvaření odstraníme tuhou slupku semene mezi prsty a vyloupneme jasně zelené jádro.
Takto upravené boby můžeme rozmixovat na kaši s olivovým olejem, česnekem, solí a pepřem. Nebo necháme lusky vcelku a ještě teplé je polijeme kvalitním olivovým olejem, postříkáme citronovou šťávou, osolíme a opepříme čerstvě mletým pepřem. Takový salát lze ještě vylepšit sekanými čerstvými bylinkami.

Foul Medammas

Potřebujeme

  • 500 g bobů
  • 4 lžíce sezamové pasty tahini
  • 3–4 stroužky česneku
  • 2 rajčata
  • Feferonku
  • Sůl
  • citron

vařené boby

Jak na to

  1. Boby namočíme předem alespoň na 12 hodin a pak pomalu uvaříme doměkka – nejlépe v tlakovém hrnci.
  2. Ještě teplé boby spolu s rajčaty nakrájenými na drobné kousíčky rozmačkáme vidličkou na hrubší kaši (podle potřeby přidáváme vodu, ve které jsme boby vařili).
  3. Přidáme rozetřený česnek, pastu tahini, najemno nakrájenou feferonku, sůl a šťávu z citronu.

Na talíři polijeme olivovým olejem a podáváme s pokrájenými rajčaty a okurkou.

Boby pro dobrou náladu

Boby mají vysoký obsah vitaminu C a E, draslíku a vlákniny. Obsahují také levodopy (L–dopa), chemické látky, které tělo využívá k produkci dopaminu (neurotransmiteru spojeného s centrem odměn a motivace v mozku) – jeho konzumace tedy přispívá k dobré náladě. Podobně jako sója obsahují velké množství bílkovin (26–28 %), některé alternativní léčebné metody je proto doporučují např. k léčbě kloubů.

Autor Soňa Havlová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: čtyřimínusdva = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Výsev na podzim

(VWPsQNuBWgm~eYSx47bO), 7. 3. 2017, 10:29

Dobrý den,
rád bych se zeptal na v článku zmiňovaný podzimní výsev bobu.
Kdy přesně třeba vysít?
Jaká je jistota, že nevymrzne?
Díky moc.

boby v kuchyni

(Jana), 8. 7. 2016, 13:27

Smaženice z čerstvých vyloupaných bobů je vynikající. Zkuisili jsme bez cibule - zatím - abychom nepřekryli chuť bobů. Ale pak už se tvořivosti meze nekladou.

dobrý den poprvé jsem zasela bob obecný ale na jaře a ted nevím kdy ho má sklízet a jestli ho moho uvařit jak fazolky nebo zamrazit NO PROSTĚ NIC O NĚM MOC NEVÍM DĚKUJI ZA ODPOVĚD

RE: bob

(Jana), 8. 7. 2016, 13:31

Teď už vám to asi moc nepomůže, ale bob se sklízí - pokud nechcete lusky celé - začátkem července. Zrna vyloupejte - syrová mají lehce moučnou chuť - a tepelně zpracujte co nejčerstvější. Jsou velmi lahodné. Dají se i sušit (na zimu) ale s tím nemám zkušenost.

PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2019 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS