Účelem řezu u všech druhů rybízu je vypěstovat v prvních letech po výsadbě dobře prosvětlenou, nezahuštěnou korunu keře s pravidelně rozloženými výhony. Výchovný řez nám pak pomůže zapěstovat keř s potřebným počtem větví různého stáří. Pravidla pro řez bílého, červeného a černého rybízu se však v určitých fázích liší. Zrovna tak rozdílnou péči vyžadují rybízové keře a stromky.

Keřový tvar rybízu je nejžádanější

Většina zahrádkářů dává přednost rybízovým keřům, protože plodí pravidelně a mají větší plody, nevýhodou je poléhání výhonů zvláště u rozložitě rostoucích odrůd. Také sklizeň plodů z keřů je obtížnější, a v zahuštěném středu keře bobule na hroznech nestejně dozrávají.

Výsadba a řez v prvním roce

Keře vždy vysazujeme od místa rozvětvení o 10–15 cm hlouběji, než rostly v ovocné školce. Tím se vytvoří kořeny z každého výhonu zasazeného do půdy a hlouběji zasazené keře také vytvoří rozsáhlejší kořenovou soustavu. Ta pak lépe odolá přísušku, keře lze lépe zmlazovat a jsou méně citlivé na mechanické poškození.

Jak u červeného a bílého, tak u černého rybízu v prvním roce po výsadbě zakrátíme jednoleté výhony na tři pupeny. Díky tomuto řezu vyrostou silné výhony pro založení koruny keře.

Řez ve druhém roce

  • Ve druhém roce vybereme pět nejsilnějších a nejvhodněji postavených výhonů. Přebytečné a zvláště krátké a slabé výhony těsně u země odstřihneme.
  • Na ponechaných výhonech u rybízu nezakracujeme vrcholy, sestříhneme je jen u odrůd s malou schopností vytvářet boční větévky.
  • V červnu můžeme asi na 15 cm zkrátit boční obrost, který směřuje dovnitř keře.

Koncem třetího roku by měl mít dobře zapěstovaný keř rybízu pět jednoletých výhonů a stejný počet dvouletých a tříletých větví.

Udržovací řez

Abychom udrželi rovnovážný stav mezi růstem a plodností, je třeba přistoupit k udržovacímu řezu.

  • Každý rok po sklizni plodů (v červenci) u červeného a bílého rybízu řezem odstraníme těsně u země čtyřleté, případně pětileté větve.
  • U černého rybízu je lepší po sklizni vyřezat již tříleté větve, pokud bychom je nechali růst do čtvrtého roku, úroda by byla podstatně slabší, plody menší a méně kvalitní a hrozny kratší. Postranní obrost u černého rybízu nezakracujeme, aby se nesnížila plodnost. U tohoto rybízu je pro bohatost úrody lepší keř prosvětlovat, nežli zkracovat hlavní větve i boční obrost.

Životnost plodonosného obrostu i období plodnosti a výnosnosti keře je delší a vyšší u bílého a červeného rybízu než u rybízu černého.

Tříletý interval obnovy

Keře zmlazujeme v rozmezí dvou až tří let, abychom příliš nesnížili plodnost.

  • V následujícím roce po sklizni odřežeme třetinu nejstarších odplozených větví a místo nich ponecháme nejvhodněji postavené a nejsilnější výhony, které pak v předjaří zkrátíme o čtvrtinu.
  • Ve druhém roce odřežeme další třetinu větví a nové výhony opět zkrátíme.
  • Ve třetím roce pak odstraníme zbytek přestárlých větví a keř pak tvarujeme udržovacím řezem.

Pěstování rybízu ve stromkovém tvaru

Stromky rybízu je nejlepší vysadit střídavě s keři rybízu a stromky angreštu.

Tento tvar rybízu zaručuje velké, dobře vybarvené a současně dozrávající bobule a jejich snadnou sklizeň. Nevýhodou pak je nutná pevná opora kmínku, nezbytnost každoročně odstraňovat podrost podnože, meruzalky, a kratší životnost a rychlejší stárnutí rybízu, kdy se velikost bobulí i délka hroznů zmenšují.

Řez stromkového rybízu roubovaného na kmínku meruzalky zlaté je obdobný jako při tvarování angreštu. Staráme se tedy, aby korunka stromku nezhoustla. Udržovací a zmlazovací řez má za úkol udržet co nejdelší životnost stromku. Stromek rybízu, který bychom pravidelně neupravovali, předčasně stárne a odumírá. Životnost stromku je nižší než u keře a pohybuje se v rozmezí od 8 do 12 let.