Plody rakytníku začneme sklízet v době, kdy jsou plně vybarvené, ale neměknou. Sklizeň znepříjemňují trnité větvičky, jejich obírání je velmi zdlouhavé a při nepozornosti i bolestivé. Nejjednodušším způsobem je ustřihnout celé plody obalené části větviček ostrými zahradnickými nůžkami, což rakytníku nijak neuškodí. Poté je celé vložíme do mrazničky a zmrzlé z větvičky snadno sklepneme. Pokud plody rostou i na silnějších, středových větví rakytníku, obereme j buď ručně, nebo je necháme ptákům – do doby, než je sezobou, budou barevné plody zdobit zahradu.

Rakytník pro zdraví i dobrou náladu

Rakytník řešetlákový (Hippophaë rhamnoides) se dožívá až sta let a k dlouhověkosti může pomoci i nám. Keř až dvoumetrový stromek je díky stříbřitým jemným listům velmi dekorativní, zvláště když dozrávají zářivě oranžové, zdravé oválné plody – malvičky. Jsou plné vitamínů a dalších prospěšných látek, obsahují například alkaloid hippophein, který se v těle přeměňuje na serotonin, hormon důležitý pro pohodu i vitalitu. Rakytník zvyšuje odolnost proti infekcím i stresu, hojí sliznice, prospívá krvi i kloubům. Zralé plody šlechtěných odrůd jsou chutné i čerstvé. Oblíbené jsou rovněž sirupy, marmelády a likéry. Plody můžeme též usušit a užívat rozemleté, nebo z nich uvařit čaj (nálev lze připravit dokonce i z listů).

Pěstování rakytníku

Právě na podzim je ideální čas k výsadbě nových sazenic. Rakytník je velmi nenáročný na půdu, nevadí mu písčité ani kamenité, pouze kyselé mu nesvědčí. Uplatní se i na svazích, které svými hluboko sahajícími a rozvětvenými kořeny zpevní. Nejlépe bude plodit na slunném místě. Pozor na to, že jde o keř dvoudomý, nejlepší je proto vysadit skupinku, kde převažují samičí rostliny, ale zastoupeny jsou i samčí.