Hlízy brambor musí projít obdobím klidu, jinak nevyklíčí. Proto také z raných, právě sklizených a znovu vysázených brambor nezískáme další úrodu, i kdybychom k tomu měli vhodné podmínky. Klidové období je vlastně ono tradiční uložení brambor do sklepa. Už naši dědové vypozorovali, že se hlízy uskladněné v teplejším prostředí rychleji scvrkávají, zároveň však rychleji klíčí, vzcházejí, rychleji rostou a dozrávají a brzy mají i bohatší trsy než hlízy z chladného skladu. Ty na to naopak potřebují delší vegetační dobu.

Jak se uskladňují brambory ve velkém

Průmyslové podniky nechávají brambory před uskladněním několik dní oschnout, pak jim dávají asi čtrnáct dní až tři týdny na takzvané zahojení, kdy se při teplotách kolem 15 °C pokrývají mechanicky poškozené hlízy jakousi dodatečnou světlou slupkou; a následuje zchlazování:

  • Pracovník nejdříve změří teplotu brambor a pak na ně vhání vzduch o 2-5 °C nižší, a to tak dlouho, dokud je během několika dní postupně nedostane na skladovací teplotu. U sadbových brambor je 2-4 °C, u konzumních 4-8 °C. Bez postupného ochlazování by brambory utrpěly šok a do jara by nevydržely.
  • Při dlouhodobém skladování by mohly brambory brzy vyklíčit, což by se zákazníkovi asi nelíbilo, proto bramboráři užívají speciální retardační přípravky, které klíčení zabrzdí.

Než se brambory dostanou z chlazených skladů na temperované pulty obchodů, musí se zase vrátit na teplotu 15-20 °C. Postupně, pomalu, ale ne déle než tři neděle, neboť by jinak opět vyklíčily.

Sklep je třeba větrat

Skladujeme pouze hlízy vyzrálé, zdravé, suché a s minimálním poraněním.

Zahrádkář samozřejmě takto důsledný být nemusí, i když pro inspiraci je dobré profesionální postup znát. Stačí však dobrý, tmavý, čistý a chladný sklep, sklep, který je třeba dobře větrat, aby se vlhkost vypařovaná z brambor nesrážela na zdech a nezpůsobila nějakou plíseň či jinou chorobu. I velkovýrobci před každým novým uložením brambor sklady vyčistí a vydezinfikují. Malé sklepy lze snadno dezinfikovat sirnými knoty a vybílením vápnem s přídavkem modré skalice.

Proč rané brambory nevydrží?

  • Brambory velmi rané a rané obsahují méně škrobu a rychle ztrácejí vodu, proto se nehodí k uskladňování.
  • Z odrůd poloraných a polopozdních se dobře dělají hranolky a saláty. Skladovat je lze déle než velmi rané.
  • Pozdní odrůdy bývají hodně moučné, hodí se na knedlíky nebo na kaše a také přes zimu vydrží nejdéle v pěkném stavu.