U ořešáku královského je nejdůležitější výchovný řez v prvních pěti letech po výsadbě. Je sice všeobecně vžitý názor, že ořešáky řez nepotřebují, že si korunu vytvoří samovolně. Ovšem u roubovaných odrůd ořešáků, které začínají plodit brzy, bývá porušená souměrnost korun, což je třeba včas napravit tvarovacím řezem. Tvrzení, že ořešák řez nejen špatně snáší, ale dokonce mu prý škodí, není pravdivé. Strom poškodí jen řez provedený špatně a navíc v nevhodné době.
Prořezávejte pouze na jaře
- Všechny rány bezprostředně po řezu ošetříme štěpařským voskem nebo hustou latexovou barvou. Čím větší je rána, tím více let potrvá, než se zacelí v celé šíři. Nejvhodnějším obdobím pro řez ořešáku je jaro, kdy je strom ve vegetační fázi postupného narašení.
- V první fázi rašení je čas na řez větví do průměru pěti centimetrů, kdy mladé výhonky dosahují délky od tří do pěti centimetrů.
- Větve s větším průměrem odřezáváme až v době, kdy mladé přírůstky dosáhnou délky 10–15 cm.
řez ořešáku
Pokud budeme tyto růstové fáze respektovat, nedojde u nových přírůstků k výronu mízy. Jiné období (ať už zimní, nebo předjarní) je opravdu pro řez ořešáků nejen nevhodné, ale dokonce škodlivé, stejně jako srpnový letní řez, i když je v odborné literatuře ještě stále doporučovaný. V tomto období už se totiž nevytvoří hojivé závaly, protože růstová intenzita mízního pletiva je už ukončená. Pokud bychom starší stromy řezali až v červnu, působilo by to na růst stromů nepříznivě, protože bychom je ochudili o část nové listové plochy a tím pádem i o cenné stavební látky.
Tvarování koruny u špičáků
řez ořešáku
Roubované dvouleté až tříleté špičáky, které dosáhly správné výšky, zkrátíme po narašení na pět dobře vyvinutých pupenů podle toho, jaký chceme mít tvar stromu. Z pupenů necháme vyrůst výhony, ze kterých založíme korunku.
- V prvním roce po výsadbě není špičák ještě dostatečně zakořeněný, a proto vytvoří jen krátké přírůstky.
- V dalším roce seřízneme vyrašené výhony na dvě až tři očka. Korunky takto upraveného ořešáku rostou rychleji než korunky neřezané.
Výchovný a tvarovací řez provádíme i v dalších pěti letech od výsadby, což má příznivý vliv nejen na růst jednotlivých výhonů a tvorbu souměrné a vzdušné koruny, ale také na lepší zakořenění stromku.
Krátké špičáky vysazené na trvalé stanoviště dopěstujeme z terminálního pupenu do zvolené výšky a teprve potom je zkrátíme. Na seříznutí těchto špičáků je čas nejdříve ve druhém či třetím roce po výsadbě. Po dvou až už ořešáky opravdu dobře zakořeněné a po seříznutí na korunku mají delší přírůstky než ty, které byly zakráceny hned po vysazení.
Výsadba sazenic se zapěstovanou korunkou
Jako nejvhodnější tvar se ukazují koruny s hlavní terminální větví a s více postranními větvemi v celé koruně. Taková koruna je pevnější a má lepší stavbu, která nepodlehne rozlomení.
Pro výsadbu je však lepší zvolit raději už hotový stromek se zapěstovanou korunkou.
- U tohoto stromku jen zkrátíme větve na tři až pět pupenů podle hustoty internodií, a to na jaře po narašení letorostů.
- Zapěstování a výchovný řez pak děláme po dobu čtyř až pěti let podle délky výhonů a tvorby postranních větví a plodného obrostu.
Údržba a zmlazování starších stromů
V dalších létech průklestem odstraňujeme všechny větve hustě stojící nebo se křížící a větve poškozené, případně suché. Čas na průklest přichází po narašení a opět nezapomeneme všechny řezné rány dokonale zamazat. V jiném období nelze průklest doporučit, protože by z ran vytékala míza, což strom velmi vysílí a mokvavé rány by se do konce léta nezacelily.
Ořešák snáší velmi dobře zmlazení koruny. Přikročíme k němu u přestárlých stromů se silně poškozenými větvemi a krátkými přírůstky s nízkou plodností. Strom zmlazujeme, pouze pokud má zdravý kmen i kořeny.
- Po zmlazení vyroste ze spících oček na zkrácených větvích velký počet nových výhonů, z kterých je třeba vybrat ty, které nejlépe vyhovují pro založení nové koruny.
- Vypěstování obnovené koruny trvá dva až tři roky.
řez ořešáku
Dvoufázový výchovný řez podle Jaroslava Matejska
Zlepšený způsob výchovného řezu publikoval v roce 1997 Jaroslav Matejsek v časopisu Zahrádkář č. 4. Řez rozdělil do dvou etap, a to na fázi přípravnou – vytvoření čípků a na fázi řezu – odstranění čípků.
V první fázi určí na každém výhonu ve zvolené výšce nového prodloužení vhodný primární pupen a všechny ostatní pupeny nad ním (včetně terminálního) palcem vylomí. Tím nedochází k výronu mízy. Odstraněním části pupenů na výhonu se vytvoří čípek, který zůstává živý, protože jsou na něm ponechány sekundární pupeny, které do fáze řezu čípků jen nepatrně naraší. Tato metoda umožní zapěstovat nový letorost i z báze jednoletého výhonu, což po řezu není u ořešáků prakticky možné.
Druhá fáze, odstranění čípku, začíná po narašení, kdy nové letorosty dosáhly délky alespoň tří centimetrů (lepší je počkat až mají délku 15–20 cm). Měli bychom to stihnout do konce května, aby se rány do konce léta zahojily.
Tento originální dvoufázový výchovný řez vytváří pevnou, pravidelnou korunu s větším počtem postranních větví pravidelně rozdělených v celém objemu koruny.
