Dýním velmi prospěje posklizňové dozrávání. Zvýší jejich trvanlivost, ale také vylepší chuť. Škrob se postupně mění na cukr, dýně jsou proto sladší, výraznější chuti, a přitom jemnější konzistence. Pokud je venku teplo, můžeme je nechat pod přístřeškem, na místě chráněném před deštěm i rosou, vystavené slunečním paprskům. Pokud je venku vlhko nebo hrozí mrazíky, necháme dýně vyzrát doma, při pokojové teplotě. Ať venku pod střechou nebo doma, dýně pravidelně otáčíme, aby proschly ze všech stran.

Jak dlouho dýně vyzrávají?

Odrůdám dýní, které jsou vyšlechtěny z dýně neboli tykve velkoplodé (Cucurbita maxima) – patří mezi ně i oblíbené hokkaido, kuri či máslová dýně – svědčí nejméně měsíční, ještě lépe dvouměsíční dozrávání. Dýním vyšlechtěným z dýně neboli tykve obecné (Cucurbita pepo) a z dýně muškátové (Cucurbita moschata) postačí týdenní či dvoutýdenní vyzrávání. Dobře vyzrálé dýně velkoplodé vydrží výtečné až do jara a ještě déle. Oproti tomu odrůdy odvozené od dýně obecné je lepší sníst dříve, po novém roce již na kvalitě ztrácejí a jsou příliš vláknité.

Dýně do sklepa nepatří

Vyzrálé dýně skladujeme v suchu, při teplotě 10-16 °C. Vlhko a zima jsou pro ně zhoubou. Spíš než ve sklepě vydrží v pokoji, zvláště pokud teplota nepřesahuje 20 °C. Suchý vzduch (nejlépe do relativní vlhkosti 70 %) trvanlivost zvyšuje a nemusíme se bát, že plody vyschnou. Dužina je odolná a tvrdá, navíc chráněna pevnou slupkou. Dýně by se neměly navzájem dotýkat, aby mezi nimi mohl volně proudit vzduch. Pokud se některé dýni odlomí stopka, zkonzumujeme ji přednostně.