Přestože se jedná o zdravou potravinu, její propagace je často doprovázena řadou upravených či zveličených informací.

Kustovnice se dá pěstovat i u nás

Kustovnice čínská (Lycium chinense) je vhodná pro pěstování i v našich podmínkách v řadě vyšlechtěných velkoplodých kultivarů (např. Anny, Sweet Lifeberry). Tento keř z čeledi lilkovitých (je tedy příbuznou např. bramboru nebo papiky) je původem z jihovýchodní Asie, kde roste i v nadmořských výškách přes 2500 m. Pěstuje se kvůli plodům, které se konzumují jako ovoce, případně suší, připravuje se z nich džus apod. Plody jsou vejcovité bobule, která jsou ve zralosti šarlatově červené, vzhledem se nápadně podobají šípku. Chuť plodů je však sladší a bez kyselého dozvuku. I další části rostliny se dají jíst, mladé zelené výhonky se používají jako zelenina, ze semen se lisuje olej. I u nás se můžete setkat s kustovnicí, jedná se o kustovnici cizí (Lycium barbarum), najdete ji na neudržovaných suchých svazích, náspech, rumištích, podél zdí i silnic. Jak na pěstování kustovnice v zahradě?

Kustovnice je zdravá

Ve své domovině je goji považována za naprosto nepostradatelný potravinový doplněk využívaný pro svou mnohostrannou prospěšnost na lidský organizmus. A není divu, plody obsahují značné množství zdraví prospěšných látek. Nechybí zástupci důležitých vitamínů (hlavně vitamínu C, dále pak B1 a B2), nepostradatelné aminokyseliny včetně esenciálních a mnoho stopových prvků (např. zinek, selen, železo, vápník). Plody kustovnice jsou také velmi oblíbené pro své antioxidační účinky.

Pravidelná konzumace plodů goji nejen posiluje imunitní systém, dále zlepšuje tvorbu krve, snižuje krevní tlak, podporuje činnost jater a zažívacího systému, posiluje zrak, uklidňuje podrážděné oči a má příznivý vliv na zrak. Plody se dají konzumují čerstvé, konzervují se sušením. Právě sušené plody připomínající červené rozinky se nejčastěji dostanou do rukou tuzemskému spotřebiteli. Goji pěstovaná pro komerční produkci v Číně představuje však většinou plody z kustovnice cizí a nikoli kustovnice čínské. Jedná se tak o plody rostliny, která vlastně běžně zdomácnělá i v teplejších oblastech České republiky.

Kustovnice jako superpotravina? Asi stejně jako mrkev

Nesprávné označení plodů však není jediný omyl, který se šíří kolem kustovnice. Při komerční propagaci plodů kustovnice se setkáte s řadou polopravd a mýtů. Někdy se o ní tvrdí, že obsahuje i 500x více vitamínů než pomeranče. Na vitamín C v sušených plodech připadá přibližně 40-50 mg ve 100 g, což je přibližně stejná hodnota jako v citrusových plodech. Stejně tak se přehání obsah železa, někdy je uváděno až 11 mg na 100 g čerstvých plodů, reálně je obsah asi na polovině uvedeného množství. Dál se goji propaguje jako zdroj enormního množství beta-karotenu. Ve skutečnosti obsahuje přibližně stejné množství této látky jako čerstvá mrkev. Kromě toho představuje beta-karoten pouze minimální část důležitých látek, daleko významnější barvivem a zároveň důležitým antioxidantem je zeaxantin. Jako antioxidant je goji sice velmi hodnotné, není však unikátní ani výjimečné (účinky má srovnatelné například s kiwi nebo brusinkami).

Zbytkový obsah pesticidů v kustovnici

Výše zmíněné omyly jsou však pouze manipulativního charakteru, nikoli zdraví nebezpečné. Přestože je goji prodáváno jako „zdravá superpotravina“ a „sbíraná z divokých rostlin v nedotčené přírodě“, realita často bývá daleko prozaičtější. Drtivá většina plodů dostupných na trhu pochází z komerčních plantáží v Číně. Jak uvádí zpráva Státního zdravotního ústavu, při pěstování kustovnice se běžně používají pesticidy, které byly zjištěny i ve vzorcích prodávaných sušených plodů. Tyto výsledky však poukazují pouze na situace, kdy se některý ze zbytkových pesticidů dostal nad hygienický limit. Smutnou pravdou je, že v dalších případech obsahovala kustovnice celkem přes 20 různých zbytků pesticidů, byť pod hygienickým limitem.