[Komerční prezentace]

Malé velké ovoce – tak by se daly nazvat drobné plody, které jsou plné chuti, zdraví, síly. Plody klanoprašky jsou přímo přírodní medicínou. Pomáhají při řadě obtíží a jsou i prevencí pro udržení zdraví a vitality. Klasičtějším ovocem jsou pak delikatesní, voňavé maliny – nové odrůdy plodí dvakrát i na jednoletých výhonech! V plodnosti je rekordman také muchovník, méně známý keř, na kterém již počátkem léta zraje zdravé ovoce. Pokud máte větší zahradu, vyzkoušejte kromě těchto menších dřevin i morušnovík. Krásný, mohutný strom dává plody podobné ostružinám, výtečné osvěžující chuti.

Všechny tyto užitečné dřeviny nabízí Subtropické zahradnictví Kruh, které jako jedno z prvních začalo ovocné novinky pěstovat a dodávat na trh.

Klanopraška, elixír mládí

Červené plody klanoprašky čínské jsou v Číně, kde si ji cení již tisíce let, nazývány Ovocem pěti chutí. Jsou osvěžující a především velmi zdravé, přímo léčivé. To je ostatně celá rostlina, oblíbená především pro tonizující, povzbuzující účinky na organismus. Klanopraška také posiluje játra, ostrost zraku, zlepšuje spánek i soustředění.

Z bobulí lze připravit čaje, sirupy, džemy, sušit je, mrazit či kandovat a posléze přidávat do jogurtů. Lahodný a povzbuzující nálev připravíte i z listů klanoprašky.

Pěstování

  • Klanopraška je vysoce odolná vůči mrazu, snese až –30 °C.
  • Při výsadbě sazenici dopřejte kompost nebo výživný zahradnický substrát.
  • Jedná se o pohlednou dřevitou liánu – s ohledem na to vybírejte místo a připravte rostlině oporu, po které se bude moci pnout.
  • Rostliny vyžadují dostatek vláhy a světla. Ovšem kořeny je vhodné zastínit, aby se nepřehřívaly.

Muchovník Amelanchier

Představte si keř, ze kterého sklidíte nejméně 8-12 kg šťavnatých, sladkých plodů podobných velkoplodým borůvkám. Navíc je krásný a netrpí chorobami ani škůdci. Muchovník, pocházející z kanadských prérií, vám toto vše splní.

Muchovník patří k nejranějším medonosným rostlinám. Na zahradu proto časně zjara přiláká motýly, poskytne potravu včelám a čmelákům. Rozkvétá v dubnu, květy snesou jarní mrazíky až do mínus 5–7 °C a nehrozí proto vymrznutí.

Plody, dozrávající od poloviny června do poloviny července, obsahují kromě řady vitamínů a minerálů také barviva anthokyany, látky, u nichž bylo doloženo preventivní působení proti celé řadě chorob včetně rakoviny. Sytě karmínová šťáva plodů je potěchou i pro oko, v kombinaci například s rakytníkem poskytne celou barevnou škálu pro míchané nápoje. Plody jsou chutné čerstvé, ale můžete je zpracovat i jako marmeládu či kompot.

Pěstování

  • Muchovník dorůstá do výšky kolem 2 m a můžete jej zapěstovat i jako stromek.
  • Je naprosto odolný vůči zimě, snese bez úhony –40 °C . Bujně roste a plodí zralé ovoce i v chladných oblastech, kde jiné dřeviny neobstojí. Je tedy ideální i do horských poloh.
  • Je odolný vůči suchu, má hluboký a rozvětvený kořenový systém.
  • Plodí již 3. rok po výsadbě, každoročně a neúnavně po dobu 40–50 let.
  • Je samosprašný. Můžete proto pěstovat pouze jednu rostlinu.
  • Řez a zmlazování se provádí podobně, jako u rybízu. Prvním rokem na jaře se výhony mohou seříznout na 1/3 délky, aby se keř lépe rozvětvil. Pokud časem přestane omlazovat, vždy 1/3 výhonů ořežte u země.

Maliny Primocane

Maliny Primocane plodí dvakrát za rok, a to i na jednoletém dřevě, zrovna tak jako na dvouletém.

Maliny patří k nejoblíbenějšímu letnímu ovoci. Zvolte nejplodnější dostupnou odrůdu, aby se voňavých plodů najedli všichni dosytnosti, a ještě zbylo na lehký malinový dort.

Pěstování

  • Rostlina se obnovuje letorosty z kořenových odnoží.
  • Dvouleté výhony plodí v červenci. Po odplození je odstraňte nízko u země.
  • Jednoleté výhony plodí v srpnu až říjnu. Po odplození je zakraťte o 1/3.
  • V místech kde dochází k okusu malin zvěří můžete keř před zimou (nebo na jaře) celý seříznout nad zemí. Tím sice odstraníte pruty, které by plodily v červenci, ale dočkáte se bohaté podzimní sklizně. Pokud se nechcete připravit o žádnou ze sklizní, je třeba maliník proti okusu chránit.

Morušovník černý

Tento statný, teplomilný strom pochází z Asie, avšak v teplejších oblastech Čech a Moravy je pěstován již po staletí. Dorůstá do výše 10 m a má hustou, rozložitou a až 15 m širokou korunu. Hodí se proto pouze do prostornějších zahrad.

Tmavozelené listy moruše jsou až 20 cm dlouhé. Tmavě fialové až černé, 2,5 cm dlouhé hroznovité plodenství je podobné ostružinám. Dozrává v srpnu a září, chutná příjemně sladkokysele.

Pěstování

Moruše jsou teplomilné stromy, daří se jim v oblastech s mírnějším klimatem, kde mráz dlouhodobě neklesají pod –18 °C. Nezáleží ovšem pouze na zeměpisné poloze – je třeba se vyhýbat mrazovým kotlinám a severním svahům. Mimo vyloženě chladné, horské oblasti může prospívat téměř všude, pokud zvolíte vhodnou polohu

  • Moruším svědčí výhřevné, dostatečně propustné půdy. Nesnášejí přemokření. Na živiny náročné nejsou.
  • Stromky začínají plodit ve třetím až čtvrtém roce.