První skupina zahrádkářů, zastánci recyklace, vzniklý zahradní odpad kompostují, drtí či jinak ekologicky likvidují přímo na svých pozemích, případně je odvážejí do sběrných dvorů nebo kompostáren. Druhou skupinou jsou ti, kteří odpad raději pálí, a to k nelibosti sousedů, poukazujících na zamoření kouřem. I tato metoda odstranění odpadu je však při dodržení určitých pravidel v pořádku a neodporuje zákonům České republiky. Navíc jsou situace, kdy je třeba listí spálit. Například pokud je napadené chorobami, jejichž zárodky nelze bezpečně zlikvidovat ani povápněním a zkompostováním (antraknóza ořešáků, bakteriální spála jabloňovitých).

Pálení má přísná pravidla

Pálení odpadů upravuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje, že v otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž uvedená paliva nebo materiály nesmějí být kontaminovány chemickými látkami. Všechny ostatní materiály se spalovat nesmí. Pokud je listí, vyřezané klestí a další bioodpad mokrý, pálit se nesmí a tomu, kdo tak činí, hrozí pokuta ve výši 500–150 000 Kč.

Zákon tedy mluví jasně, do hry však vstupují i obecní vyhlášky. Obce a města mají totiž ve své pravomoci upravovat pálení biologického odpadu (například pokud hrozí nežádoucí znečišťování ovzduší, obtěžování okolí). Závaznou vyhláškou si tak mohou stanovit podmínky pro spalování rostlinných materiálů podle § 50 odst. 3 písm. a), nebo jejich spalování zakázat. Pokud obec či město k zákazu přistoupí, musí zajistit jiný způsob odstranění zahradního odpadu. Nejčastěji zbudují shromaždiště ke spalování. Při takové likvidaci odpadu musí být vždy přítomny prostředky na prvotní hasební zásah a osoba starší 18 let, která po celou dobu dohlíží na hoření.

5 pravidel pro pálení odpadu na zahradě:

  1. Pálení odpadu může provádět pouze osoba starší 18 let.
  2. Ohniště musí být vzdáleno minimálně 50 metrů od okraje lesa a v dostatečné bezpečné vzdálenosti od budov a volných skládek palivového dřeva apod.
  3. Pálení odpadu nesmí být prováděno v období dlouhotrvajícího sucha a za větrného počasí.
  4. K dispozici by měly být prostředky, kterými lze oheň uhasit – kbelík s vodou, lopata a písek, apod.
  5. Po skončení pálení odpadu musí být ohniště bezpečným způsobem uhašeno a následně kontrolováno po dobu 8 hodin.

Jak obce vyhlašují palné dny?

Nějakým způsobem upravuje pravidla pálení alespoň desetina z celkového počtu 6 258 českých obcí. To potvrzují také údaje ze služby Mobilní rozhlas.

„V posledních dnech jsme zaznamenali zvýšený počet odeslaných SMS a e-mailů informujících občany o pravidlech pro pálení listí. Zatímco některé obce pálení nezakazují a upozorňují pouze na rizika spojená se založením požáru, jiné připomínají obecní vyhlášku a radí, kam mají občané odpad svážet. Obvykle jsou to sběrné dvory či kompostárny,“ říká Ondřej Švrček, zakladatel projektu Mobilní rozhlas.

Obce si stále častěji stanovují i takzvané palné dny, kdy likvidaci odpadu povolují pálením, a to nejen v podzimních měsících. Pokud je pálení zcela zakázáno, využívají k informování o zbudování shromaždiště, na které lze bioodpad v předem stanovených dnech a hodinách vyhazovat, moderní komunikační prostředky. Některé obce poukazují i na to, že za přivezený bioodpad si občané mohou na oplátku odvézt přiměřené množství kompostu zdarma.

O tom, kdy mají mít sběrné dvory otevřeno, rozhodují sami občané. Starostové, kteří využívají systém mobilního rozhlasu, totiž stále častěji provádí takzvaná minireferenda. Díky nim mohou získat od občanů okamžitou zpětnou vazbu, kdy by uvítali mít sběrný dvůr otevřen a staré listí a zahradní odpad tam tak mohli snadno odvézt. Výhodou je, že do hlasování se mohou zapojit také chataři a chalupáři. Stačí, aby se zdarma přihlásili do systému mobilního rozhlasu, pokud jej obec využívá.