O tom, co podniknout s opadaným listím, není celkem sporu – většina z nás se shodne na tom, že listí patří do kompostu. Ovšem na to, jak které listí kompostovat, se již názory mnohdy liší. U ořešáku je pak dokonce jádrem sporů to, zda vůbec jeho listí kompostovat a využít je ke hnojení zahrady.

Argumenty proti kompostování

Odpůrci kompostování ořešákového listí argumentují tím, že tento materiál se rozkládá v kompostech pomalu, kompost je nepříjemně cítit ořešákovým dřevem a rostlinám neprospívá. „Ořešáková listovka“ se také na záhonu nebo pod rostlinami mnohem déle mění na užitečnou kompostovou zemitou hmotu a na takto přihnojovaných záhonech také nelze pěstovat cokoliv.

Argumenty pro kompostování

Výjimkou je situace, kdy je ořešák napaden antraknózou.

Na druhé straně řada zahrádkářů i zpracovatelů organického odpadu při kompostování využívá veškerý listový odpad včetně listí ořešáků, aniž by vzniklý kompost byl méně užitečný než „bezořešákové“ komposty.

Tito lidé argumentují mj. tím, že příroda se dokáže vypořádat se všemi odpadními materiály, i když jí to v některých případech může trvat déle, než je obvyklé. Je to ale pouze otázka času, ale když proces nakonec proběhne, na výslednou kvalitu kompostu nemá ořešák žádný negativní vliv.

Proč tleje ořešákové listí déle?

Osobně si dovolím přidat se k zastáncům kompostování ořešákového listí a uvedu proto alespoň dva argumenty z odborných pojednání na toto téma. Prvním z pramenů je velmi poučná kniha Naše rostliny v lékařství (autoři Korbelář, Endris, Krejča), kde je popsáno 202 našich domácích rostlin – angelikou počínaje a žindavou konče. V kapitolce věnované léčivým vlastnostem ořešáku královského (Juglans regia) jsou doloženy blahodárné účinky jak jeho listů, tak i oplodí ořechů, které se používají k přípravě dezinfekčních prostředků používaných na plošná poranění (odřeniny) či na hnisavé rány u lidí i u hospodářských zvířat. Z listů a oplodí se připravují nálevy, výluhy nebo koupele.

Protibakteriální a fungicidní (protihoubové) látky obsažené v listí ořešáků se samozřejmě uplatňují i při kompostovém tlení, které proto probíhá pomaleji.

Recept na úspěch: míchání s jiným materiálem

Pokud bychom tedy ořešákové listí kompostovali samostatně, zůstane nerozložené mnohem déle než jiné listí. Tento zpomalovací účinek však můžeme zmírnit nebo dokonce zcela zrušit tím, že jeden díl ořešákového listí „naředíme“ třemi díly jiného rostlinného materiálu (jiné listí, zbytky rostlin). Takto připravený kompost pak zetlí za obvyklou dobu čtyř až osmi měsíců.

Tento postup pak potvrzuje i kniha Miroslava Kaliny Kompostování a péče o půdu. V kapitole o sestavování kompostů z listí je jmenovitě uvedeno, že „…ořešákové listí se obtížněji rozkládá, a proto je někteří zahrádkáři spalují, dávají do popelnic, vyvážejí do lesa apod. Zbavují se však cenné organické hmoty a potřebných živin pro rostliny. Když však listí z ořešáku na podzim smícháme se zbytky z letniček a jiných materiálů, může být kompost hotový již na jaře příštího roku. Můžeme ho také přidávat do pařeniště.“

Sečteno a podtrženo: Ořešákové listí nedáváme do kompostu jako hlavní nebo dokonce jediný materiál, ale pouze v přibližně čtvrtinovém podílu ve směsi různých (i kuchyňských) zbytků. V takovém kompostu pak zetlí všechno v obvyklé době.

Osobně pak postupuji velmi jednoduše:

  • Ořešákové listí shrabu na hromadu přímo pod strom, ze kterého opadalo.
  • Během října až prosince je pak postupně přidávám v poměru 1:3 do odpadu sváženého z celé zahrady na kompostiště.

Všechno ořešákové listí takto obvykle zpracuji do konce roku jako jiné běžné zahradní zbytky.