Morušovník černý, bílý, červený, obr mezi ovocnými stromy

Na našem území se moruše, pocházející původně z Asie, pěstují už po staletí a na Moravě najdeme exempláře staré i dvě stě let. Morušovníky jsou teplomilné stromy, které zdomácněly v nížinných polohách. Z čeledi morušníkovitých lze u nás pěstovat morušovník černý (Morus nigra), morušovník bílý (Morus alba) a morušovník červený (Morus rubra). Jsou to velice statné stromy, plodící, bílé, purpurové, nebo tmavě fialové plodenství − peckovičky.  Chutnají nasládle až sladkokysele, jsou zdravé a osvěžující.

Moruše se pěstují v krajích vinohradů

Impozantní morušovíky dorůstají do výše až 18 m a šíře 15 m. Hodí se proto pouze do velkých zahrad či na volná prostranství. Je třeba dbát na dostatečnou vzdálenost od sousedních domů.

Morušovníkům se daří v teplých, vinorodých oblastech. Ideální klimatické a pěstitelské podmínky nacházejí v regionech s průměrnou roční teplotou nad 8 °C. Na chráněném, výhřevném a slunném místě však může růst i v o něco vyšších polohách.

• Stromy hluboce a bohatě koření, dokážou si vodu a živiny zabezpečit z hlubších půdních vrstev. Proto nejsou náročné na výživu.
• Nejlépe jim vyhovují výhřevné, dostatečně propustné půdy. Nesnášejí zamokřená a studená stanoviště.
• Morušovníky nemají rády cizí kořeny mezi svými. Ostatní dřeviny by měly růst nejméně ve vzdálenosti pěti metrů.
• Půdu pod morušemi zatravníme či osázíme půdopokryvnými trvalkami, aby spadané ovoce zůstalo čisté. V době zralosti z výšky opadává.
• Roubované stromky začínají plodit ve třetím až čtvrtém roce po vysazení. Větší úrody ovoce dosáhneme po osmi až deseti letech. Úměrně s věkem velikost úrody stoupá na padesát až sto kilogramů ovoce.
• Plody moruše sklízíme nejlépe setřásáním na nataženou fólii.

Kdy a jak sázet morušovníky

• Mladé roubované morušovníky sázíme na podzim nebo na jaře.
• Před výsadbou je na pár hodin namočíme do odstáté vody a obvyklým způsobem vysadíme k opěrnému kůlu.
• Dostatečně je zahrneme zeminou.
• První výhonky střechovitě krátíme.
• V dalších letech stromům ponecháme volnější růst a korunu prosvětlujeme jen občas. Starší stromy řez nepotřebují.

Bílý, černý či červený?

Morušovník bílý je z morušovníků nejvyšší, dorůstá až 18 m. Vytváří kolem 10 m širokou, kulatou korunu. Jeho plodenství jsou velká až 2,5 cm mají bílou až jemně narůžovělou barvu a chutnají nasládle a spíše mdle. Dozrávají v červenci a srpnu. Tomuto stromu vyhovuje spíše sušší stanoviště, nevadí mu větrná poloha. Je mrazuvzdorný až do –35°C.

Morušovník černý  dorůstá do výše 10 m a má hustou, rozložitou a ža 15 m širokou korunu. Jeho tmavozelené listy jsou až 20 cm dlouhé. Tmavě fialové až černé, 2,5 cm dlouhé hroznovité plodenství je podobné ostružinám. Dozrává v srpnu a září, chutná příjemně sladkokysele. Stromy nejsou náročné na půdu. Rostou pomaleji, než ostatní druhy moruší. Jsou mrazuvzdorné až do –30°.

Morušovník červený je narozdíl od bílého a černého dvoudomý, proto je nutné pěstovat samčí i samičí strom. Vzrůst je podobný jako u morušovníku černého. Jeho až 3cm dlouhé plodenství má tmavě purpurovou barvu a chutná sladce. Dozrává v červenci a srpnu. Zkřížením černého a červeného morušovníku vznikl  kultivar Tyrnaviensis,  oblíbený na Slovensku a na moravském Slovácku.

Jedlé moruše

Plody moruší mají válcovitý tvar a vyrůstají na větvičkách ve skupinách. Moruše však není plod v pravém slova smyslu, nýbrž plodenství drobných peckoviček na společném dužnatém vřetenu.

• Obsahuje mnoho vitamínů, zejména vitamín C.
• Pomáhají regulovat hladinu krevního cukru a mají celkově pročišťující účinky na organismus.
• Lze je konzumovat čerstvé nebo podobně jako ostružiny zpracovat na víno, šťávu, kompoty, džem, a to i v kombinaci s jiným ovocem.

Tajemství hedvábných housenek

Strom je proslulý také tím, že se bez něj neobejde výroba hedvábí. Listy bílého morušovníku totiž tvoří výhradní stravu housenek bource morušového. Housenky se zakuklí do bílých kokonů, které jsou tvořeny jemným a pevným vláknem. Kokony se sbírají a vaří a po dalším zpracování se ze suroviny tkají velmi jemné a pevné látky.

Výroba čínského hedvábí byla po staletí přísně střeženým tajemstvím. Legenda praví, že je však nakonec odhalil jistý mnich, který pak housenky bource morušového propašoval ve své bambusové holi za hranice Číny a umožnil tak výrobu ceněného textilu i v Evropě a v dalších částech světa.

Pro Receptář speciál, spoluautor Jana Bucharová.