Jablka můžeme odvést do moštárny. V mnohých nám úrodu zpracují na počkání a máme jistotu, že si odneseme mošt pouze z vlastní úrody. Některé nabízejí i pasterizaci, obvykle do plastových vaků s kohoutkem. Díky ní mošt vydrží až do další sezóny, ovšem pasterizace je nákladnější než samotné moštování. Jestliže však máme prostorný, nejlépe pultový mrazák, můžeme mošt uchovat v něm. Nejsnáze v pet-láhvích, které neplníme pod okraj, ale ponecháme trochu prostoru pro zmrzlou tekutinu, která zvětší svůj objem. Po rozmrznutí je mošt jako čerstvý, na rozdíl od pasterizace neochuzený o žádný z vitamínů. V tom případě si můžeme mošt nechat v moštárně natočit do kanystrů, anebo si ho vylisovat doma, přímo na zahradě.

Vybavení sice také něco stojí, ale vydrží nám na mnoho dalších sezón (případně ho můžeme sdílet), odpadá cesta, a domácí moštování může být i pěknou příležitostí k oslavě podzimu a příjemným setkáním.

Lis a drtička, osvědčené duo

Osvědčené soudečkovité lisy na mošt vypadají dnes stejně jako před lety. Lze je pořídit v různých velikostech, každopádně by měly být vyrobeny z kvalitního tvrdého dřeva a nerezu. Do lisu můžeme vložit speciální síťku, která mošt filtruje, aby byl čirý, ale výborný je i bez cezení. S klasickým ručním lisem se pracuje celkem snadno, jablka je však nutné předem rozdrtit. I drtičky existují ruční, ale prohnat všechny plody ozubenými válci vyžaduje dosti síly i času. Na trhu je více typů drtiček na elektrický pohon, od levnějších s nižším výkonem po profesionální. I lisy jsou kromě ručních také hydraulické.

Výhodou moštování je, že zpracujeme i potlučená, padaná jablka, která nelze skladovat. Jen předem umýt ve vhodné nádobě a vkládat do drtičky. Obzvlášť velké plody v případě ručních nebo méně výkonných drtiček raději rozpůlíme nebo rozčtvrtíme. Nadrcenou směs plnou šťávy přesuneme do lisu a pak už jen utahujeme šroub a odebíráme vytékající mošt. Zbylé výlisky můžeme dát na kompost, ale rádi si je vezmou i chovatelé dobytka.

Foto: Autorka