Vysoké ovocné stromy vám na zahradě poslouží nejen jako užitková dřevina, ale i jako okrasný strom, který dává dostatek stínu. Navíc, na prostornou venkovskou zahradu vždy patřily a hodí se sem i dnes. Z vysokokmenů můžete založit i dlouhověký, odolný sad. Sklizeň není tak pohodlná, jako u nízkých stromků. Ale z jiného úhlu pohledu mohou výhody převažovat.

Nejlahodnější jablka

Plody starých a krajových odrůd ovocných stromů mají mnohdy mnohem zajímavější chuť, nežli ty nejnovější. Grávštýnské červené, Hvězdnatá reneta, Červený podzimní kalvil, Malinové hornokrajské, Moravská jadernička… právě i výtečná chuť starých odrůd jabloní pomohla k jejich zachování, protože mlsní pamětníci na ně nedali dopustit a nikdy by je nevyměnili za obligátní Golden delicious.
Mnohé ze starých odrůd, prověřené časem, odolávají velmi dobře i chorobám a škůdcům. Navíc jsou cenným dědictvím po našich předcích, a kdyby z krajiny zcela vymizely, bylo by to nenávratná škoda.

Stromy pro několik generací

„Jabloně, hrušně, třešně a slivoně naroubované na semenné podnoži lze pěstovat jako polokmen a vysokokmen. Stromy na takovéto podnoži dobře kotví, lépe si hledají vodu i živiny a jejich životnost dosahuje několik desítek let a při dobré péči dávají užitek několika generacím pěstitelů. Stromy jsou vhodné nejen do zahrad a sadů, ale často i pro aleje a stromořadí, pastviny i jako solitéry do krajiny“ přibližuje výhody těchto stromů Radim Pešek z Ovocné školky v Bojkovicích v Bílých Karpatech, kde hospodaří přírodě přátelskými tradičními postupy.

Školka je držitelem regionální ochranné známky "Tradice Bílých Karpat" podporující místní výrobky a řemesla. A právě zde naleznete velký výběr sazenic starých odrůd, které lze pěstovat i jako vysokokmeny – jako jediná u nás je tato školka na ně přímo zaměřená. Množí zde osvědčené odrůdy a druhy, které je možné pěstovat bez chemického ošetřování a to i v okrajových oblastech a vyšších polohách.

Vzrostlé stromy potřebují dostatek místa

Zatímco zákrsek má korunkou založenou jen 40 - 60 cm nad zemí, čtvrtkmen 80 - 110 cm nad zemí a polokmen 130 - 150 cm nad zemí, vysokokmen může mít kmen vysoký 160-190 cm.

  • Jabloně, hrušně, třešně na semenné podnoži, ořešák a kaštanovník se vysazují ve vzdálenostech 8 - 10 m
  • Višně, slivoně, broskvoně, meruňky ve vzdálenostech 4 - 6 m
  • Oskeruše potřebuje 10 - 12 m
  • Kdouloni, mišpuli, lísce a asijské hrušni postačí 3 - 5 m

Pěstování bez chemie

O staré, původní odrůdy a vysokokmeny mají zájem obvykle lidé, jež mají blízko k přírodě a je jim sympatický „ekologický“ způsob zahradničení, který se snaží zachovat přírodní rovnováhu, nežli udržování zahrady pomocí neustálých chemických zásahů, jež kromě užitku přinášejí často i mnohé škody.

„Podle dosavadních zkušeností lze všechny druhy a odrůdy ovocných dřevin, které naše školka nabízí, pěstovat pomocí biologických metod - bez chemie. I když se někdy může vyskytnout větší výskyt škůdců a chorob, vesměs jsou však docela dobře zvladatelné pomocí přírodních preparátů“ uvádí Radim Pešek.
„Nejlepší ochranou je prevence. Zahrada či sad obhospodařovaná bez chemických zásahů má lepší přirozenou rovnováhu a tím i schopnost vyrovnávat se s jejich náhlými kalamitmními výskyty“ vysvětluje školkař.
Chemické zásahy často zahubí i přirozené nepřítele škůdců, a další invaze je proto ještě horší.
Výběr z desítek starých odrůd jabloní, hrušní, slivoní, třešní, broskvoní, včetně moruše, mišpule, oskeruše, kdouloně, kaštanovníku, meruzalky, dužnoplodé růže Karpatia, arónie a dalších méně běžných druhů dřevin i rady pro jejich pěstování najdete na adrese www.stareodrudy.org.