Nejlepší odrůda je…

Žádná odrůda není nejlepší ve všech vlastnostech, což ostatně platí pro všechny plodiny. Každá odrůda česneku je charakteristická něčím jedinečným – nemůže mít zároveň výhody paličáku i nepaličáku, velkostroužkové odrůdy (Dukát, Havran, Jovan) zase nemohou mít množitelský koeficient srovnatelný s odrůdami s menšími stroužky (Slavin, Benátčan).

V posledních letech si velkopěstitelé nejvíce oblíbili odrůdu Bjetin – ani tuto odrůdu však nemůžeme jednoznačně označit za nejlepší.

Typický český česnek je modrý paličák

Není. V období mezi světovými válkami byl poměr mezi pěstováním paličáku a nepaličáku spíše ve prospěch nepaličáku, až po válce se „síly“ vyrovnaly, hlavně zásluhou první registrované odrůdy Bzenecký paličák. Jeho obliba trvala v drobné produkci i nadále, ale celkově v socialistickém zemědělství jasně převažovalo pěstování bílého nepaličáku (odrůda Záhorský), který se pěstoval až na devadesáti procentech osázených ploch. Zvýšená popularita modrého paličáku vznikla až v poslední době a je nesmyslně medializovaná.

Modrý paličák je vždy český

Není. Tento mýtus je významně zneužíván pro klamání zákazníků. Například ze Španělska se k nám dováží česnek hlavně ze skupiny modrých paličáků – takže je to vlastně opačně. Většina modrého paličáku u nás vydávaného (a prodávaného) za český byla vypěstovaná jižně od Pyrenejí.

Odstraňování květů u paličáků je zbytečné

Naopak, je velmi důležité. Náklady na odstraňování květů se několikanásobně vrátí ve zvýšeném výnosu.

Na Václava (28. září) do země

Ačkoliv tento termín někteří pěstitelé stále preferují, není možné ho doporučit všeobecně. Aby byl zdravotní stav porostu co nejlepší a tím i nejvyšší výnos, je třeba sázet do chladné země. Kdo psychicky nevydrží do prosince, ať sází v listopadu.

Na svatou Annu (26. července) ze země

Toto pravidlo platilo ještě za první republiky, kdy se pěstovaly hlavně úzkolisté nepaličáky. Ty také nejsou tak náročné na přesný termín sklizně, protože se v zemi téměř nerozpadávají. Všechny širokolisté (ozimé) nepaličáky (Anton, Lukan, Záhorský II) i většina paličáků jsou ranější. Termín sklizně je také ovlivněn průběhem počasí v daném roce. Nejranější odrůdy (Anton, Bjetin) dozrávají na přelomu června a července.

Česnek je třeba stříkat proti plísni

Česnek netrpí během vegetace žádnou chorobou ze skupiny plísní, proto jsou postřiky fungicidy z ekonomického i ekologického hlediska zbytečné a nevhodné. Žloutnutí, případně až zasychání špiček listů (což u cibule způsobuje plíseň cibulová), je důsledkem nedostatečného příjmu dusíku. Proto nepomůže postřik fungicidem, ale přihnojení. Jedinou chorobou, proti níž má smysl chemický postřik během vegetace, je rez (správně rzivost) česneku. Ale s tou se pěstitelé setkávají jen v některých letech.

Háďátko je viditelné pouhým okem

Není. Háďátko zhoubné, nejobávanější škůdce česneku, může mít délku i přes jeden milimetr, jeho síla se však měří v setinách milimetru. Bez mikroskopu je nikdo neuvidí. Lidé často za toto háďátko považují cokoliv, co má hadovité tělo.

Česnek se nezalévá

Některé předchozí vlhké roky ukázaly, kolik vody česnek snese a jak mu to prospívá. Proto není nutné bát se závlahy. Česnek snese hodně vody, ale stát v ní nechce.

Česnek se nehnojí

Ani česnek nedá výnos bez živin. Potřeba živin je uváděna různými autory různě. Tady je jeden příklad potřeby živin při výnosu 10 tun z hektaru: dusík 100–140 kg, draslík (K2O) 120–200 kg, fosfor (P2O5) 40–60 kg, vápník (CaO) 40–70 kg, síra 10–20 kg. Nižší hodnoty platí pro těžké humózní půdy, vyšší hodnoty pro půdy lehké.

Konzumní částí česneku je palice

Není. Konzumní částí je složená cibule. Palicí se označuje květenství paličáků složené z květů a pacibulek. Odtud je také rozdělení česneků na paličáky a nepaličáky. Nepaličáky květenství, tedy palice, netvoří.

Česnek nesnáší přímé hnojení hnojem

Čerstvý slamnatý hnůj je zcela nevhodný. Pokud je však rozleželý, je možné přímé hnojení za předpokladu, že při přípravě půdy bude promíchán v celém profilu ornice.

Česnek obsahuje antibiotika

To je omyl spíše terminologický. Antibiotika jsou přírodní látky mikrobiálního původu, které mají obranné vlastnosti vůči nižším organismům. Obdobné vlastnosti mají také produkty vyšších rostlin. Ty se označují výrazem fytoncidy.