Trnka obecná (Prunus spinosa) tvoří typické podrostové keře, které můžeme nejčastěji vidět v dlouhých pásech na okraji lesů či podél polních cest. Pozornost upoutají zejména v době květu, keře vypadají jako zasněžené. Kulaté, tmavě modré trnky jsou pak celkem nenápadné a poněkud splývají s listem. Jejich výskyt je ale závislý na počasí a jarní mrazíky mohou značně ovlivnit množství plodů.

Trnka na zahradě

Trnky jsou velmi nenáročné a odolné keře, které orostou na slunci i v polostínu, v jakékoli půdě. Jsou pohledné a díky košatým větvím a trnům poskytují útočiště ptákům, kteří na podzim a v zimě rádi zobou i jejich plody. Můžeme je vysazovat do stříhaného i volně rostoucího živého plotu, jako solitéry i větrolamy, nebo pod vyšší stromy v sadu.

Trnkobraní


Plody sbíráme na podzim v době plné zralosti (září, říjen) a ihned je sušíme, nejlépe v troubě při teplotě do 40 °C.

  • V kuchyni bývala častá trnková povidla, která se připravují stejně jako švestková, jen musíme použít víc cukru. Do povidel se nejlépe hodí trnky přešlé mrazem.
  • Trnky můžeme také nechat prokvasit a připravit z nich podobně jako z mnoha jiných druhů dobré ovocné víno, které chutí a rubínovou barvou připomíná portské.

Trnky obsahují třísloviny, cukry, pektiny, vitamin C, organické kyseliny, barviva a kyanový glykosid amygdalin. Díky vysokému obsahu tříslovin se trnky používaly při léčbě průjmových onemocnění.