O třešních: původ, historie a pěstování
23. 2. 2015

O třešních: původ, historie a pěstování

Třešně jsou u nás pěstovány odedávna. Jejich plody patří mezi první čerstvé ovoce a jsou skvělé i pro přípravu kompotů, marmelád, džemů, šťáv, na mražení.

Botanicky patří třešeň ptačí (Prunus avium L.) do čeledi růžovité (Rosaceae) rodu slivoň (Prunus L.). Odrůdy třešní se z pomologického hlediska dělí podle tuhosti dužniny, barvy a tvaru plodu na srdcovky, polochrupky, tmavé chrupky a pestré chrupky. Někdy se používá obecnější označené červené peckoviny.

Třešně v květu

i

Třešeň vyrůstá v mohutný, většinou široce rozložitý strom s vysokou, kulovitou korunou. Může se dožít 100 let.

Evropské ovoce

Švýcarský botanik De Candolle uvádí, že třešeň planě roste v Asii, v lesích severní Persie (Írán), jižního Kavkazu, v Arménii a v celé střední Evropě. Nejvíce stromů najdeme ve Švýcarsku a v jižních oblastech bývalé Ruské federace u Kaspického a Černého moře. V menším měřítku planě roste ve Španělsku, Itálii a na jihu Evropy. Na Balkáně, v Srbsku a v Makedonii roste hustě v lesním porostu. Třešeň je považována za typický evropský strom, rostoucí po celé Evropě mimo severní části Skandinávie a Ruska, který však roste i v severní Africe a na Kavkazu.

Třešně ze 14 století

Nejvíce třešní popsali němečtí autoři koncem 19. století, a to kolem 250 odrůd. První poznatky o pěstování třešní na našem území pocházejí z roku 1328 z okolí Mělníka. Koncem 19. století bylo v okolí Velkého Meziříčí popsáno již kolem 230 odrůd třešní a višní.

Třešňové sady patří k naší krajině odnepaměti

Podmínky pro pěstování

  • Nejvhodnější polohy pro její pěstování jsou v nadmořské výšce do 350 m s průměrnou roční teplotou nad 8 °C, s úhrnem ročních srážek 450–650 mm.
  • Půdu vyžaduje hlinitou až hlinitopísčitou, propustnou, s dostatkem vápníku.

Třešeň je náročná na stanoviště především pro citlivost na mráz ve dřevě i v pupenech, a zejména namrzá v době květu. Vyloženě nesnáší mrazové kotliny a polohy vystavené mrazivým větrům od severu. .

Autor Miloslav Richter.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvaplussedm = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS