Ovocné stromy se vrací na zahrady. Pokud dobře zvolíte druh a odrůdu, budou vyžadovat minimum péče a každoročně vám nadělí sladkou, zdravou odměnu. A mnohé si půvabem nezadají s okrasnými.
Správně vysazený stromek má tedy být stejně hluboko, jako rostl ve školce. Stromky zasazené příliš hluboko zakoření z naštěpované části, vliv podnože se tak neuplatní a to oddálí plodnost stromku. Naopak stromky vysazené příliš vysoko špatně zakoření a trpí suchem. Musíme počítat s tím, že po slehnutí půdy klesne stromek hlouběji, než jak byl původně vysazen, a proto jej vysazujeme vždy o něco výše. Ovšem keře rybízů sázíme asi o 10 cm hlouběji, než rostly ve školce – hlubší výsadba využívá přirozenou schopnost rybízu vytvářet větší množství kořenů i na jednotlivých větvičkách. Keře angreštu můžeme sázet mělčeji než keře rybízu, protože snadněji vytvářejí adventivní pupeny na starším dřevu. Stromky rybízu a angreštu (na podnoži meruzalka) sázíme také o něco hlouběji, než byly ve školce. Důležité je to zejména při slabé kořenové soustavě.
Jáma musí být tak veliká, aby se kořeny nikde nedotýkaly jejího okraje. Rozměry jámy se tedy pohybují od 0,6x0,6 m do 1x1 m, hloubka jámy by pak měla být od 0,3 do 0,6 m. Pokud stromky vysazujeme v trvale zatravněné zahrádce, vyhloubíme jámy větší.
Zálivka je po výsadbě vždy žádoucí a vysazujeme–li stromky na jaře, je dokonce nutná. Při podzimní výsadbě není tolik potřebná (pokud není podzim příliš suchý), ale určitě přispěje k lepšímu přilnutí zeminy ke kořenům a k vytěsnění přebytečného vzduchu v oblasti kořenové soustavy (stačí 10–15 l vody na stromek).
Po výsadbě je třeba stromek přivázat ke kůlu. Kůly je dobré ochránit před hnilobou, nejčastěji se používá opálení v té části, která se dostává do styku s půdou. Do doby, než si půda takzvaně sedne, uvážeme stromek jen volně. Po nějaké době úvazky obnovíme a stromek ke kůlu přivážeme pevně. Uvazujeme vždy tak, aby byl úvazek veden mezi stromkem a kůlem. Konec kůlu by měl být asi 10 cm pod korunou.
Po výsadbě mladého stromku se musíme postarat o ochranu jeho kmene. Nejčastěji ho okusují zajíci nebo králíci, poškodit ho může i pasoucí se skot, spárkatá zvěř nebo my sami stroji při obdělávání půdy. Chrániče mohou být z různého materiálu. Obaly (samozřejmě s výjimkou drátěného pletiva) také v předjaří chrání kmen před vlivy počasí, například při značném kolísání teplot při denním oslunění a nočních mrazech. Proto také v předjaří natíráme kmeny vápenným mlékem; bílý nátěr totiž odráží sluneční paprsky. V oblastech ohrožených zvěří, kde není oplocení, je vhodné pěstovat raději polokmeny s malou korunou, které je možné chrániči lépe zabezpečit.
Uvedné údaje jsou jen orientační, je třeba vždy přihlížet k odrůdě, použité podnoži a kvalitě půdy.
Slivoně
Čtvrtkmen: vysazujeme ve sponu 5–6 m x 4–5 m.
Třešně a višně
Čtvrtkmen: vysazujeme ve sponu 5–7 m x 4–6 m.
Nízké tvary: vzdálenost mezi řadami 4–6 m, vzdálenost v řadách 2–5 m.
Jabloně a hrušně
Štíhlé vřeteno: řady volíme 3–4 m od sebe, vzdálenost stromků 0,8–1,8 m.
Zákrsek: vzdálenost při výsadbě podle použité podnože a odrůdy ve sponu 3,0–4,0 m x 2,5–3 m, nebo řady od sebe 3,5–4,5 m, v řadách 2,5–3 m.
Čtvrtkmen: vysazujeme ve sponu 4–5 m x 3–4 m, nebo řady od sebe 4,5–5 m, vzdálenost v řadách 3,5–4 m.
Palmeta: vzdálenost stromků v řadách je 1,5–3 m a řady od sebe 3,5 m, podle zvolené palmety.
Broskvoně
Nízkokmen s dutou korunou: vysazujeme ve sponu 5–6 m x 3–4 m podle vzrůstu odrůdy a použité podnože.
Zploštělé vřeteno: vysazujeme ve sponu 4,5–5 m x 2,5 m. Pásová výsadba – vzdálenost mezi řadami 4–6 m, vzdálenost v řadách 2–5 m.
Meruňky
Čtvrtkmen: vysazujeme ve sponu 5–6 m x 3–4 m, podle vzrůstnosti odrůdy a použité podnože.
Nízké tvary: vysazujeme ve sponu 4,5–5 m x 2,5–3 m, podle vzrůstnosti odrůdy a použité podnože.
Typ stěna: vzdálenost mezi řadami 4,5–5 m, vzdálenost v řadách 2,5–3 m.
Autor Miloslav Richter.
Dobrý den, chystáme se příští rok stavět, a tak bychom rádi i zasadili nové stromy, které by postupně rostly s naším domem. Jedná se mi o část zahrady podél silnice. Jsou tam ještě nějaké pozůstatky třešní,které tam vysadili silničáři, ale bojím se splodin, ikdyž provoz je tam malý. Snad se dají použít aspoň na slivovici. Který strom byste dopoučili zasadit k silnici (nejlépe užitkový). Říkala jsem si, že ovocné se ze zdravotního hlediska nehodí, tak snad ořech? Nebo úplně upustit od "jídelních" stromů?
ořech je ale potřeba sázet tak pět metrů od silnice, bude mít velkou korunu a tak.... takže pokud chceš, aby byly stromy "v lajně", tak ořech určitě ne.... spíš dosaď ty kadlátky na slivku...
Nejnovější diskuse
Nejčtenější diskuze
Nejživější diskuze
Řez ovocných dřevin - jak a kdy prořezávat
Řez okrasných dřevin - jak a kdy prořezávat
Orchideje - úspěšné pěstování doma i venku
Pergoly - inspirace, postupy a fotogalerie
Bylinková zahrádka - vypěstujte si koření nebo lék
Domácí chléb - od přípravy kvásku po chlebový dort
Houby - sběr, pěstování, recepty