Pepino (Solanum muricatum) je vytrvalý keřík pocházející z Peru, dnes se pěstuje především na Novém Zélandu, v Bolívii a Ekvádoru. Je to pohledná rostlina vzpřímeného vzrůstu, se zřetelně žilkovanými kopinatými listy. Květy se objevují ve skupinách na koncích lodyh a jsou bílo-fialové. Vzhledem se podobají květům brambor. Plody jsou bobule vejčitého až oválného tvaru, zpočátku zelené s fialovými pruhy. Během dozrávání se barva mění do žluté až oranžové, přičemž fialové pruhy vytrvávají. Mohou vážit až půl kilogramu.

Pepino plodí nejlépe v truhlíku

Při umístění na volném prostranství nejsou s opylováním problémy. Ve skleníku je však nutné umělé doopylování.

Ačkoli je vzrůst zprvu vzpřímený, v dospělosti se rostlina pod tíhou plodů ohýbá. Ideální je proto pro pěstování na terasách, v truhlících nebo závěsných květináčích, ze kterých výhony obtěžkané plody splývají. Podle zkušenosti mnoha pěstitelů pepino dokonce mnohem lépe plodí, pokud je pěstováno v květináči než ve volné půdě.

  • Pro pěstování je ideální samozavlažovací květináč, neboť vzrostlé rostliny během parných letních dní spotřebují veliké množství vody. Substrát by měl být stále rovnoměrně vlhký.
  • Pepino sázíme do klasického zahradnického substrátu, do kterého přidáme hnojivo. Osvědčené je granulované hnojivo, které se postupně rozkládá po dobu 4–8 měsíců.
  • Pokud se rozhodneme během vegetace přihnojovat tekutými hnojivy, vybíráme taková, která mají nižší obsah dusíku a vyšší obsah fosforu. Dusík podporuje růst rostlin na úkor kvetení.

Je libo melouny, nebo hrušky?

Názory na chuť tohoto ovoce se různí. Většinou je přirovnávána k chuti cukrového melounu, najdou se však i tací, kteří tvrdí, že chutnají jako velmi zralé hrušky. Dužnina je po dozrání šťavnatá, velmi intenzivně voní. Plody jsou bohaté na vitamíny, obsahují velké množství vitamínu C.

  • Plody se konzumují v čerstvém stavu. Po rozříznutí plodu se dužnina vyjídá lžičkou nebo se rozkrájí na dílky.
  • Jsou lahodné samotné i jako součást ovocných salátů, koktejlů, zmrzlinových a jiných dezertů.
  • Podobně jako cukrové melouny je můžeme využít i na přípravu osvěžujících, sladko-slaných dezertů, kdy se kousky dužiny obalí sušenou šunkou.

Pozor na škůdce

Jako každá lilkovitá rostlina, i pepino je oblíbeným hostitelem různých škůdců. Nejčastěji se objeví mšice, molice nebo svilušky. Po zjištění prvních příznaků napadení je vhodné rostliny ošetřit insekticidem, nebo přípravkem na bázi olejů, řepkového nebo pongamového, který je účinný rovněž a je zdravotně zcela nezávadný (nemá téměř žádnou ochrannou lhůtu).

Přemnožení škůdců můžeme částečně předejít tím, že rostlinu co nejdříve po jarních mrazících přeneseme ven na světlé stanoviště. Pozor však na přímé slunce během prvních dnů, než si rostlina přivykne!

Přezimování

  • Ideální přezimování je stejné jako u pelargonií. Tedy světlé chladnější místo s teplotou 5-15°C.
  • Během zimních měsíců pepino zaléváme pouze minimálně a vůbec je nehnojíme.