O své zkušenosti se podělil Ondřej Gura z Dobříčan u Žatce, jehož zahrada je plná kouzel. Tedy obřích výpěstků, roztodivné zeleniny všech barev a tvarů… Jaké je tajemství zahrady, kde vyrostly? Žádné výjimečně příznivé přírodní podmínky totiž kraj pod Krušnými horami nenabízí. Naopak zdejší pěstitelé se musejí vyrovnat se srážkovým stínem.

Jak připravit studniční vodu pro zálivku

Ondřej Gura má zahradu v poměrně vyprahlém kraji. Naštěstí ale může čerpat potřebnou závlahu ze studny s vydatným pramenem. Ovšem chladná studniční voda rostlinám rozhodně nesvědčí, zvláště ne v teplých dnech. Vodu proto shromažďuje v užitkově okrasném jezírku, kde odrazí, aby s ní bylo možné zavlažovat okurky, rajčata a další zeleninu citlivou na chladnou zálivku.

Zázraky dělá „obyčejné“, ale systematické hnojení

Ondřej Gura používá běžně dostupná komplexní hnojiva a osvědčené pěstitelské postupy - každý podzim například do půdy pro melouny hluboko zapracuje starší uleželý chlévský hnůj.
Pokud bychom chtěli stručně shrnout podstatu úspěchů pěstitele Ondřeje Gury, dospěli bychom asi k nepříliš překvapivému konstatování: za vším je především systematická a soustavná každodenní práce podložená znalostmi, zkušenostmi a odvahou experimentovat s nově vyšlechtěnými odrůdami.

Pěstitelova vášeň: papriky


„Domek v Dobříčanech jsme koupili v roce 1986 pro víkendové pobyty. Postupně jsme ho zvelebili a v roce 1990 se sem přestěhovali nastálo. Povoláním jsem horník. Když jsem v dolech odsloužil pod zemí předepsaný počet hodin, poslali mě do důchodu, a tak jsem se začal věnovat pěstitelství naplno. To bylo před jedenácti lety. Postupně jsem na zahradě postavil tři menší skleníky z polykarbonátu a dva foliovníky a ještě dokoupil okolní parcely, takže dnes má zahrada rozlohu 24 arů.

Mám velkou slabost pro papriky, které pěstuji pro přímou konzumaci i na koření. Odrůdy paprik na koření pěstuji jak sladké, tak ostré. Z těch pálivých doma děláme ochucovací pasty do kuchyně.

  • Mým favoritem jsou například červené obří papriky Samuraj, hranaté odrůdy Festos či Sonar.
  • Velmi chutné jsou zelené papriky vyšlechtěné na Tchaj-wanu, jejichž semínka jsem získal od specialisty na pěstování zdravých východních zelenin Jaroslava Čihuly.
  • Ve skleníku mám také velmi plodnou maďarskou odrůdu Hajdu, která velmi dobře snáší vedra.“

Květáky všech barev


Kromě obřích odrůd cibule, zelí, mrkve či kedluben se Ondřej Gura věnuje dalším raritám – pěstuje například květáky neobvyklých barev a tvarů.
„Mám hlavně jarní odrůdy, podzimní jsou náročné na ošetření. Zkusil jsem mimo jiné fialový květák, který je sladký, letos jsem ze semínek od japonské firmy Sakata vypěstoval novinku: oranžový květák, který má příjemný vzhled a sladší chuť než klasické bílé odrůdy. Je také křehčí. Pěstuji i zelené květáky zvláštních tvarů, jedné z odrůd, Romanesco, vyrůstají z hlávky jakési věžičky, které připomínají minaret. Tyto zeleniny jsou chutné, ovšem tužší, ke konzumaci je nutno je déle povařit,“ říká muž, jehož pěstitelský rejstřík dále zahrnuje dýně, cukety, okurky a odrůdy rajčat různých tvarů a zbarvení – například žlutá rajčata Gold Krone, podlouhlé Corianne, červené a odolné proti praskání Princess, červené hroznovité Sweet Million nebo odrůdy se zeleně mramorovanými plody.

Šťavnaté a sladké melouny

U neroubovaných melounů s mělkými kořeny se zálivka nesmí zanedbat.

Ondřej Gura úspěšně pěstuje i melouny. „Například melouny Crimstar F1, roubované v Turecku na holandskou podnož Ferro F1, mohu sklízet již od července až do září. Pěstování na podnožích je výhodné proto, že vyšlechtěné podnože zapouštějí hluboko kořeny, které nasávají dostatek vláhy a rostlinu není třeba tolik zalévat.

Melouny také sám roubuji. Na jedné podnoži Becada mi do plné zralosti dorostlo šestnáct v průměru šestikilových melounů. Podnož Becada je vůbec velmi univerzální. Na jednu rostlinu jsem zdárně narouboval meloun i okurku!