Jedním z důležitých předpokladů pro ranou sklizeň je příprava předklíčené nebo dokonce zakořenělé sadby.

Nakličování sadby brambor

Nejlépe během února až začátkem března hlízy naskládáme do lísek tak, aby korunková část s více očky směřovala vzhůru, lísky postavíme do světlé místnosti s teplotami 12–15 °C a až do doby výsadby necháme hlízy klíčit; měly by vytvořit silné klíčky dlouhé maximálně 2 cm. Nikdy však nesmíme dát předkličované hlízy do tmy! Klíčky by se pak vytahovaly a sadba by ztratila na kvalitě.

Pokud chceme sklízet co nejdříve, můžeme sadbu nechat zakořenit, to znamená, že asi deset dní před výsadbou hlízy v lískách prosypeme kompostem, aby do něj zapustily kořínky. Tím po výsadbě na záhon získají určitý náskok.

Půda a hnojení

Brambory vyžadují lehčí až středně těžké humózní půdy, nejlépe písčité až hlinitopísčité, kypré, naproti tomu příliš utužené půdy snižují výnosy. U nás můžeme brambory na zahrádkách pěstovat ve všech klimatických regionech. Bramborám vyhovují chráněné polohy, nevhodné pro pěstování jsou jen těžké zamokřené půdy. Ze živin jsou brambory náročné především na draslík. Půdu pro výsadbu brambor je nutné připravit již na podzim, kdy pozemek důkladně zryjeme a do půdy zapravíme chlévský hnůj, případně kompost. Na jaře, kdy pozemek po zimě kypříme a vláčíme, můžeme využít průmyslová hnojiva, a to síran amonný, superfosfát a síran draselný v dávkách 30, 40 a 50 g na jeden čtvereční metr.

Výsadba

Brambory vysazujeme podle průběhu počasí v polovině dubna do mělkých brázd vzdálených od sebe asi 70 cm, hlízy pokládáme přibližně po třiceti centimetrech a nad brázdami vytvoříme hrůbky.

Výběr odrůdy

V současné době je zapsáno ve Státní odrůdové knize na 140 odrůd a vybrat z takového množství dá především začínajícím pěstitelům pořádně zabrat. Vycházíme přitom především z konkrétních klimatických podmínek, v nichž budeme brambory pěstovat.

Podle délky vegetační doby si můžeme vybrat ze čtyř základních skupin odrůd:

  • velmi rané
  • rané
  • polorané
  • polopozdní až pozdní

Další důležitou charakteristikou je varný typ odrůdy, který u přímého konzumu charakterizuje převažující využití vařených hlíz. V současné praxi rozlišujeme tři varné typy:

  • A – do salátů, jako příloha
  • B – pro přípravu jídel všeho druhu, jako příloha
  • C – především pro přípravu těst a kaší

Zahrádkáři a drobní pěstitelé nejčastěji volí odrůdy s kratší vegetační dobou (70–90 dnů), která má pozitivní vliv na zdravotní stav rostlin, neboť porost nestačí ohrozit plíseň bramborová ani mandelinka bramborová. Současně se určitě vyplatí využít předklíčenou sadbu.

Tipy na odrůdy

  • Z velmi raných se osvědčuje odrůda Rosara (varný typ B). Vařené hlízy jsou středně pevné až pevné konzistence, slabě moučnaté. Hlízy jsou hladké, oválné s tmavě žlutou dužninou a červenou slupkou. Odrůda je odolná proti napadení virovými chorobami a strupovitostí.
  • Z raných doporučujeme odrůdu Princes (varný typ A–B), která patří mezi nejkvalitnější. Hlízy jsou pevné konzistence, oválné, velmi pohledné, rozhodně nezklamou ani toho nejnáročnějšího pěstitele. Díky výbornému zdravotnímu stavu je lze dobře skladovat. Můžeme je konzumovat i se slupkou a jsou ideální třeba na grilování.
  • Další kvalitní ranou odrůdou je Anabelle (varný typ A), hlízy mají vynikající chuť a díky podlouhlému oválnému tvaru bývá odrůda označována jako královna rohlíčků. Tyto brambory jsou ideální do salátů, lze je vařit i ve slupce. Přestože mají tenkou jemnou slupku, odolávají plísním i mechanickému poškození.
  • Ze skupiny poloraných odrůd si připomeňme Belanu (varný typ B–BC), která poměrně dobře odolává plísni bramborové, hojně plodí, lze ji dlouhodobě skladovat a je vhodná k pěstování bez chemických postřiků. Hlíza je poměrně pevná, kulatě oválná s mělkými až středně hlubokými očky, slupka i dužnina jsou žluté, dužnina je mírně moučná. Při sklizni bývá pod trsem střední až velké množství středních až velkých hlíz, které během skladování předčasně neklíčí.

Belana nemá zvláštní požadavky na půdu, nesnáší pouze těžké podmáčené půdy. Ani vysoké srážky jí nezpůsobují problémy. Vytváří mohutný porost, proto hlízy sázíme ve vzdálenosti 35 cm a řádky vytváříme 75 cm od sebe.

Foto: autorka