V současné době zájem o pozapomenuté hrušně u drobných pěstitelů zase narůstá, a to je dobrá zpráva. Podílejí se na tom novější odrůdy se vzhlednými a kvalitními plody, vyšší odolnost stromů proti nízkým teplotám i vůči houbovým chorobám.
U nás se více pěstují letní a především podzimní odrůdy, zimní odrůdy hrušní se nepěstují v takovém množství, jak by si zasluhovaly. Je ovšem pravda, že zimní hrušně jsou náročnější na teplotu, kvalitu půdy a podnebí více, než odrůdy letní a podzimní. U zimních hrušek docilujeme dobrou chuť jen v těch nejlepších podmínkách.
hrušeň v květu
Pěstování hrušní
Hrušeň má vyšší nároky na prostředí než jabloň. Nevyžaduje ale vyšší vzdušnou vlhkost, vyhovují jí spíše oblasti se sušším klimatem.
- Většině odrůd se daří v polohách chráněných před stálými větry, týká se to zvláště velkoplodých odrůd, u nichž vítr může způsobit opadávání plodů.
- Nejvhodnější podmínky pro pěstování hrušní jsou v teplých oblastech s nadmořskou výškou 200–350 m a s průměrnou roční teplotou nad 7,5 °C a průměrnými ročními srážkami 550 až 700 mm. Pokud se rozhodneme pěstovat hrušně ve vyšších polohách, musíme jim vybrat dobře chráněné stanoviště a musíme dobře volit jen některé, převážně letní a podzimní odrůdy.
- Hrušně vyžadují propustnou půdu, nesnášejí vysokou hladinu podzemní vody, ta by neměla dosahovat výše než 1,8 m pro hrušně na semenáčích, 1,2 m pro hrušně na kdouloňových podnožích.
hrušňový sad
Osamocená hrušeň dobře neplodí
U nás pěstované odrůdy hrušní jsou cizosprašné, to znamená, že pro každoroční dobrou plodnost je nutné vysazovat spolu vždy vzájemně se opylující odrůdy, které kvetou ve stejnou dobu. V minulosti vznikaly odrůdy samovolným křížením. V současnosti jsou kříženy záměrně pro dosažení lepší kvality plodů, ale i pro získání větší odolnosti vůči chorobám.
