Šťovík se v gastronomii používal po mnoho staletí, bohužel pak na něj na několik stovek let kuchaři zapomněli. Dnes se opět do kuchyně vrací jako moderní surovina.
Možná, že si řeknete, proč pěstovat šťovík, když ho najdeme všude – na loukách, v příkopech, kolem cest či u lesa.
V našem případě se ale jedná o rostlinu poněkud jinou, než tu běžně rostoucí v přírodě. Šťovík zahradní (Rumex patientia) se totiž využívá jako výborná doplňková zelenina.
Šťovík zahradní je chutná vytrvalá zelenina
Pěstování zahradního šťovíku
Šťovík zahradní je nenáročná trvalka, které se dobře daří v půdách hlubokých, nevysychavých a zásobených živinami. Lze ji pěstovat i na mírně zastíněných místech.
- Šťovík vysejte na podzim, nejlépe od konce srpna do začátku října.
- Semena vysévejte přímo na záhon do řádků vzdálených 30– 40 cm a po vzejití vyjednoťte na vzdálenost 20–25 cm.
- Sklizeň je možno započít v době, kdy mají rostliny 4–5 listů, ty řežte nebo pozorně trhejte, abyste nepoškodili pupeny v úžlabí. Sklizeň je možná každé 3–4 týdny, listy jsou nejjemnější od dubna do května.
- Jakmile se objeví květní stonky, včas je vylámejte, čímž podpoříte růst nových listů a prodloužíte sklizňové období.
- Šťovík spolehlivě přezimuje, na jednom místě lze rostliny ponechat tři až pět let.
Listy šťovíku jsou nejkřehčí na jaře
Zdravá a chutná sklizeň
obrázek z archivu ireceptar.cz
Sklízíme listové růžice nebo jen mladé listy bez řapíků. Nejchutnější jsou brzy na jaře, mladé vrcholky můžeme sbírat do podzimu.
Šťovík má podobnou biologickou hodnotu jako špenát, v listech je obsažen také provitamin A, vitamin C, bílkoviny a minerální látky. Prioritní je konzumace syrových listů ve formě různých osvěžujících salátů, lze z nich připravit i jarní polévky. Výborné je rovněž maso obalené listy šťovíku a zapečené. Šťovík lze použít i do omáček či pomazánek pro zvýraznění chuti.
Léčivé účinky šťovíku
Šťovík se vyznačuje také mnohými léčivými účinky, jak nás už od středověku přesvědčují nejrůznější herbáře a bylináře. Působí příznivě na peristaltiku střev a jeho vysoký obsah železa podporuje krvetvorbu. Použití v kuchyni se datuje už od dob antiky, kdy ženy sbíraly mladé šťovíkové listy a podávaly je hostům pro lepší trávení po obzvláště vydatných hostinách.
