Vysoké kukuřice jsou zajímavou ozdobou nejen zeleninové zahrádky. Poslouží i jako rychle rostoucí, nevšední větrolam pro ostatní rostliny.
Kukuřice na zahradě nikdo nepřehlédne. Doprovází je řádek měsíčků.
Pěstování kukuřice
Kukuřici svědčí výživná, avšak propustná půda obohacená kompostem. Hnojíme ji naředěným kopřivovým výluhem a zkvašeným drůbežím trusem, prostor mezi rostlinami mulčujeme – mulč pokládáme na nakypřenou, zavlaženou a prohřátou půdu. Kukuřice vyžadují dostatek vláhy, aby stále rostly – zaléváme je důkladně, aby se voda dostala až ke kořenům.
Květnový výsev
Semena vyséváme po pominutí posledních nočních mrazíků. Nejlépe v rozestupech 10 cm (později rostlinky vyjednotíme na vzdálenosti 20 cm), ve dvojitých řádcích, mezi kterými ponecháme nejméně půlmetrový rozestup. Nežli vysít jeden dvojřádek, je však lepší jich vedle sebe pěstovat více – to proto, aby se kukuřice navzájem důkladně opylily. Pomoci jim můžeme i mírným zatřesením stvolem v době květu.
Setí do žlábků zajistí rostoucím kukuřicím lepší stabilitu
- Kukuřice nejlépe klíčí při teplotě nad 20 °C, proto ji nejprve doma máčíme ve vlažné vodě, a když nabobtná, vysejeme na teplé, slunné místo.
- Výsev překryjeme průsvitnou fólií, která pomůže udržet teplo (jakmile se objeví klíčky, odstraníme ji a nahradíme netkanou textilií nebo zvýšeným foliovým krytem).
- Při růstu můžeme stvoly obložit kupkou zeminy, aby byly stabilnější.
Pukají jen dobře vyzrálá a usušená zrna
Pukancovou kukuřici sklízíme, když rostliny uschnou a zhnědnou. V tom se sklizeň liší od cukrové kukuřice, kterou musíme sklidit dřív, než ztvrdne. Klasy pukancové kukuřice odlomíme a poté necháme na vzdušném místě ještě pár týdnů dosušit – pokud zrna při pražení nepukají, nejsou ještě dostatečně suchá. Po dosušení je skladujeme v dobře těsnící nádobě na chladném místě, kde vydrží kvalitní i více let.
