I zkušené pěstitele mohou rostliny vždy a znovu zaskočit, protože živý svět je neuvěřitelně proměnlivý, rozmanitý a plný překvapení. Na mnoho zahradnických problémů ale existuje řešení.

Plody Heimannova rybízu nedozrávají

Paní Eva Nováková z Varnsdorfu má problém s rybízem a prosí o radu: „Několik let mám Heinemannův rybíz, který vždy na jaře nasadí plody, ale ty nikdy nedozrají. Bobulky zůstávají malé až uschnou. Nevím, co s tím.“

V dotazu bohužel nejsou uvedeny žádné bližší údaje o výsadbě, výživě a poloze pěstovaného rybízu. Domnívám se, že problémy vašeho rybízu jsou způsobeny právě nedostatečnou výživou. Proto je třeba připomenout základní požadavky pro pěstování bobulovin:

Bobuloviny nevápníme, protože vyžadují půdu kyselou, nikoliv alkalickou.

Tyto dřeviny zakořeňují v orniční vrstvě do hloubky asi 30 cm, velmi brzy a hodně plodí, pokud jsou pěstovány ve vysoce živné kyselejší půdě, ovšem potřebují každoročně živiny doplňovat. Nejvhodnější je kvalitní kompost ve vyšších dávkách.

Červený rybíz Heinemannův pozdní byl vyšlechtěn už v roce 1943 a do Listiny povolených odrůd zapsán v roce 1969. Je vysoce úrodný, spolu s odrůdou Tatran dává sklizeň až přes 10 kg plodů z každého keře. Je to nejpozdněji zrající rybíz, sklízíme ho až v polovině srpna a navíc vydrží dlouho na keřích (spíše stromcích) až do začátku září. Pro zdárné pěstování bychom měli tomuto rybízu vybrat slunné místo.

Proč ořešák dává malé plody?

Paní Hana Pavlištová z Jeseníku poslala v krabičce pár příliš malých vlašských ořechů. Ptá se, proč má tak špatné výsledky.

Ořechům opravdu nic nechybělo, jen jsou malé. Protože neuvádí odrůdu, usuzuji, že jde nejspíš o semenáčový ořešák, tedy nikoliv štěpovaný. Jeho plody mohou být malé i větší, zkrátka různě velké. Doporučuji tedy jen zlepšit výživu stromu:

  • Na jaře vyšší dávkou dobrého kompostu pod celou korunou stromu.
  • Koncem října nebo během listopadu provápnit dávkou 2 kg mletého vápence na každých 10 m2 celého okapu koruny ořešáku.

Čím a jak mořit česnek?

Paní Hana Pavlištová zaslala také několik zahnědlých stroužků česneku, přitom sázela zdravou sadbu, kterou navíc mořila Sulkou.

Moření v 4 až 5% roztoku Sulky po 6 až 12 hodin likviduje zárodky živočišných škůdců – především háďátka zhoubného (Ditylenchus dipsaci). Ale není již prevencí houbových chorob, hlavně fuzariózy česneku (Fusarium solani nebo F. oxysporum), které napadají listy, podpučí, kořenový systém a samotné cibule. Vznikají na nich hnědé skvrny, které se rozšiřují dovnitř stroužků. Postižené cibule pak trouchnivějí. Zdrojem infekce je napadená (nemořená) sadba proti houbovým chorobám, ale infikuje se i půda pod výsadbou zejména za deštivého a teplého počasí. Parazit navíc přetrvává v půdě řadu let, proto se doporučuje česnek vysazovat na stejné místo při fuzariozách a hnilobách cibulí teprve za 8 až 10 let, při výskytu háďátka nejdříve za 4 až 5 let.

  • Správné moření stroužků česneku provádíme krátce před sázením, a to až 5% Sulkou po zmíněných 6 až 12 hodin.
  • Po slití roztoku Sulky namočíme stroužky na 20 až 30 minut ještě do 0,5% roztoku Rovralu 50 WP nebo 0,8% Rovralu Flo.

Po sklizni je třeba nechat česnek uschnout, pak omýt a uchovávat v suchu a chladu.