Předjarní řez ovocných stromů: Proč a jak jej provádět?
11. 2. 2019

Předjarní řez ovocných stromů: Proč a jak jej provádět?

Prořezávka může přispět nejen k větší a sladší úrodě, ale zajistit i delší život stromu a přispět k jeho zdraví. Ovšem pouze pokud je provedena správně, ohleduplně, uvážlivě a ve vhodný čas.

Třešním, višní, slivoním či ořešákům by zimní řez uškodil. Jabloně, hrušně (a také rybízy či maliníky) předjarní řez snášejí dobře, musíme ovšem vybrat den, ve kterém se teplota pohybuje nad nulou a po kterém ani v noci výrazně neklesne.  

Proč ovocné stromy prořezávat?

Pokud rostou na vhodném stanovišti a nestrádají nedostatkem vláhy ani živin, plodí ovocné stromy uspokojivě i bez prořezávky. S postupem času však bývá jejich koruna příliš hustá, dovnitř se nedostane dostatek slunce a plodí pak spíše jen vnější část koruny. Větve narůstající a sílící v nevhodných úhlech se mohou pod tíhou plodů lámat. Plody bývají menší a méně kvalitní či sladké, zvláště ty zastíněné, příliš hustá koruna usnadní napadení stromu chorobami. Přesto můžeme neopatrným řezem stromu spíše uškodit, nežli pomoci a méně je více. Je třeba postupovat podle druhu a někdy i odrůdy stromu i s citem pro každý konkrétní strom. Obecné návody jsou základem, podle kterého můžeme nad svými stromy přemýšlet, představovat si, jak by měla vypadat jejich koruna s rovnoměrně rozmístěnými větvemi a podle toho prořezávat. Postupy vhodné pro jádroviny, které lze prořezávat i v předjarním období, nabízíme zde:

Víte, jak prořezat své ovocné stromky?

Jak prořezávat jabloně a hrušně

Pilka, nůžky a nůž

Větve silnější než 2-3 cm řežeme ostrou pilkou, ovšem řezné plochy poté začistíme ostrým nožem. Čím hladší je rána, tím snáze se zahojí. Větší rány ihned ošetříme sadařským balzámem. Na slabší výhony postačí zahradnické nůžky, ostrá čistá čepel je základem úspěchu. Teleskopické nástroje mohou práci usnadnit, ovšem musíme myslet i na následné ošetření rány. 

Pilka vhodná na prořezávky

Větev je třeba odříznout na správném místě

Důležité je nejen vybrat větve, které je vhodné odstranit, ale také je odříznout tak, abychom stromu zbytečně neubližovali.

Pokud odřezáváme celou větev, nenecháváme zbytečně dlouhý pahýl, ale ani neodstraňujeme větevní kroužek, který rozpoznáme jako šev na kůře v místě, kde větev přisedá ke kmeni. Právě řez těsně za ním vede k nejrychlejšímu hojení, protože pletivo větevního kroužku dovede ránu rychle zacelit. Řežeme kolmo k růstu větve, a tudíž i podél větevního kroužku. Silnější větev ovšem nesmíme odřezávat ihned na tomto místě, protože by její váha mohla vést v průběhu řezání k vylomení celého kusu kůry i dřeva ze kmene. Nejprve ji proto zespodu nařízneme ve vzdálenosti přibližně půl metru od kmene. Poté řez dokončíme shora, nejlépe pár cm od spodního řezu směrem od kmene. Teprve poté teprve pahýl odřízneme na konečném místě.

Větev odřezáváme těsně před větevním kroužkem

Jednoleté výhony zkracujeme nad pupenem, který směřuje z koruny ven, a to mírně šikmým řezem.

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: čtyřimínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2019 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS