Je mnoho důvodů nahradit fosilní paliva biomasou. Především ekologické, pádnější však bohužel bývá spíše energetická krize. Ta poslední dala vzniknout velmi zajímavému způsobu pěstování dřeva na topení – výmladkovým plantážím vrb a topolů. Dřevo produkují obvykle ve velkém, ale vyplatit se mohou i malopěstitelům pro vlastní spotřebu. Testování různých druhů a kultivarů vhodných dřevin probíhá na pokusných plantážích ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, kde jsou pěstovány na pokusných výmladkovýc plantážích.
Nové využití vrb a topolů
Vrby a topoly nás jako užitkové stromy provázejí již dlouho. Vrba košíkářská dala vzniknout celému krásnému řemeslu, o pomlázkách nemluvě. Intenzivní pěstování topolů pro dřevo má zase téměř stoletou tradici, zvláště na jihu Evropy. Rostly v takzvaných lignikulturách, kde se sklízely až po 15 až 25 letech klasickým způsobem.
Výmladkové plantáže jsou oproti lignikulturám naprostou inovací. Výmladky, silné pruty, se sklízejí už za 2-6 let, a speciální klony topol stále znova obrážejí. Výhodou je:
- mnohem snadnější sklízení
- variabilita v jeho načasování
- velká produkce dřeva na topení, které lze přímo na plantáži snadno naštěpkovat
štěpka
Osvědčily se jak vrby, tak topoly. Výmladkové plantáže se vysazují z řízků, které se každoročně seřezávají z „rodičovských stromů“, matečnic.
Jak nápad vzniknul?
„Pokusy s výmladkovým hospodařením probíhaly již před 20 lety, a původně je inicioval papírenský průmysl. Pak však přišla ropná krize, a další využití rychle rostoucího dřeva bylo na bíledni – produkce energie“ vysvětluje ing Jan Weger, PhD., vedoucí oddělení fytoenergetiky Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, které se právě výzkumu pěstování rychlerostoucích dřevin jako zdroje energie u nás věnuje.
Dřevo pro vlastní spotřebu?
Pěstování výmladkových topolů a vrb se může vyplatit i malopěstitelům, kteří mají plantáž tak akorát pro svoji spotřebu. ing Jan Weger, PhD., radí:
- Začněte v malém množství.
- Vyzkoušejte, jak vše funguje, například jaký rozestup řádků je ideální pro váš konkrétní způsob sklízení a podobně.
- Určitě se vyplatí založit si vlastní matečnici, tedy sazenice, které budou dávat každoročně množství řízků.
- Matečnice se mohou nechat časem přerůst a sklidit.
- Plantáž můžete kdykoli rozšiřovat podle aktuální potřeby.
rychlerostoucí topoly
Sklízet v malém je pracnější
Malopěstitelům se nevyplatí obří sklízecí stroje, a sklizeň je bude tudíž stát poměrně mnoho práce. Nicméně v Německu jsou ve vývoji i menší, pomalejší štěpkovače, které by tak drahé být nemusely.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Tip: Pozor na to, že sklízet se musí umět – na sazenici musí zůstat spící pupeny, aby mohla obrazit.
Způsoby sklízení jsou různé. Například ve Švédsku upravili řezačku na kukuřici a funkční sklízecí stroj výmladků byl na světě. Zvládne však jen pruty do průměru 5cm a sklízet se jí proto musí nejdéle do tří let. Jak v sklízet pruty silnější, to je nyní žhavé téma a řešení se jistě brzy objeví, neboť sklízet právě silnější pruty až po třech letech se z hlediska celkové produkce vyplatí.
Vývoj ale nezaspal ani v naší zemi kutilů. Zajímavý je štěpkovač na krátké kusové dřevo firmy Rojek, které pruty postupně stříhá – nevznikají sice estetická polínka, ale na zátop či do prostorných kotlů je toto dřevo ideální.
Další možností je sdružení více malých pěstitelů či zapůjčení stroje.
O výsadbovém materiálu a přípravě půdy se dočtete v dalším pokračování trojdílného seriálu. Článek na toto téma naleznete též v aktuálním, červnovém čísle časopisu Receptář.
