Půdu pro brambory připravíme v předstihu
Včasná příprava půdy na ploše, kde se chystáme brambory pěstovat, je velice důležitá. Hluboké podzimní rytí nebo orba kultivátorem zajistí promíchání vrstev půdy, do struktur se dostanou živiny, jako je kompost, chlévský hnůj nebo nadrobno posekaná tráva, smíchaná ještě se spadaným listím.
Kypření půdy pomocí rotavátoru,
Kdy sázet brambory
Půda pro výsadbu brambor měla mít teplotu nejméně 6-8 oC. Řídit bychom se měli vždy aktuálním vývojem počasí a lokalitou, kde budeme pěstovat. Lidové pranostiky jako vhodný čas doporučují konec dubna, konkrétně se pojí se svátkem sv. Marka (25. dubna)
- Na svatého Marka mají být v zemi jabka (= brambory).
- Na svatého Marka brambory do brázdy, v září do sklepa.
- Brambory se sadí na Marka, aby byla plná jamka.
- Kdo sází brambory na svatého Marka, bude mít hodně veliké.
- Brambory se mají vysazovat v Markově týdnu.
- Na svatého Marka, brambor plná řádka.
Výběr sadby brambor– nejen podle vzhledu a chuti
Ruční výsadba brambor
Výběru sadby se vyplatí věnovat dostatek času. Vybírat můžeme nejen podle vzhledu, chutě a kulinářského určení (varný typ A, B, C), ale také podle délky vegetační doby, tedy času, který uplyne od výsadby do zralosti, tvaru, množství a velikosti hlíz. Díky internetu jsou dobře dostupné také informace o odolnosti (rezistence ) jednotlivých odrůd vůči nejčastějším chorobám a škůdcům (háďátko bramborové, rzivost dužniny, strupovitost, černání dužniny, mechanické poškození). Všímat bychom si měli také nároků na půdu a zásobení vodou.
vegetační doba odrůd brambor
- velmi rané - 90-110 dní
- rané - 110-120 dní
- polorané - 120-130 dní
- polopozdní - 130-145 dní
- pozdní nad 145 dní
Jak sázet brambory na záhonech
Začneme nejprve železnými hráběmi, kkterými důkladně rozbijeme všechny hroudy. Pak je vhodné na plochu rozhodit některé z univerzálních průmyslových hnojiv typu NPK a toto zapravit do půdy. A to za pomoci hrábí, rycích vidlí nebo až s hrobkováním motykou.
Ruční sázení na záhonech.
Následně se můžeme pustit do samotného sázení. Do vytvořených rýh, hlubokých alespoň 15 cm zasázíme hlízy, které by měly být zhruba 20 cm od sebe. Jednotlivé řádky, kam sázíme, vytváříme tak, abychom měli dostatečný prostor pro následné přihrnování, když už vyroste nať.
Technika vhodná na větší plochy
- Oblíbené je sázení brambor s pomocí oboustranného pluhu při orbě: jednotlivé hlízy jsou vkládáme do vytvořené brázdy. Pluh v tomto případě zapojíme za jednoosý malotraktor nebo kultivátor.
- Modernější a rychlejší variantou je vytváření hrobek pomocí dvojice hrobkovacích radlic zapojených před stroj. Pro tento typ práce je ale nejdříve nutné velmi důkladné hluboké nakypření půdy rotavátorem. Pokud řádně půdu nezpracujeme před hrobkováním, pracovní efekt není dokonalý a práce je velice namáhavá. Hlízy vkládáme na dno vytvořených brázd a následně zahrneme. Pokud chceme, aby jeden řádek kopíroval druhý, pomůžeme si jednoduchým trikem. Jednou hrobkovací radlicí jedeme v již zahrnutém řádku a druhou zahrnujeme. Díky tomu budeme mít vysoké hrůbky, ve kterých nám brambory spolehlivě naklíčí. Vršky hrobek pak ještě přitlačíme nebo uválíme a máme hotovo.
Práce se sazečem je rychlá a pohodlná.
- Nejnovějším trendem je použití automatického sazeče, spojeného s jednoosým strojem. Existují dva druhy sazečů, tažený a tlačený. Tlačený je pro tuto práci vhodnější z důvodu snazší manipulace a otáčení na koncích řádků. I zde platí zásada, že půda musí být pro dobrý pracovní efekt velmi hluboko nakypřena, jinak automatika sazeče nebude fungovat dobře. Počítat bychom měli s tím, že při sázení tímto zařízením vznikají nižší hrobky, než při použití hrobkovacích radlic. To však ničemu nevadí.
