Dokud nepřijdou silnější mrazy, vydrží mrkev v dobrém stavu i na záhonech, zvláště pokud jsou svrchu přikryté izolační vrstvou slámy, listí a podobně. Jenže pokud se počasí změní, i otužilí mrkev utrpí škody a ze zmrzlé země ji navíc nebude možné dobře sklízet. Navíc ji ohrožují škůdci, zvláště hlodavci si na ní před zimou rádi pochutnají. Proto je lepší uskladnit ji v bezpečí.

Písek místo ledničky

Mrkev po sklizni nečistěte od zeminy, která ji chrání před vysycháním. Odstraňte ji až těsně před použitím.

Jednoduchým způsobem našich předků, jak uchovat mrkev dlouho čerstvou, je skladování v písku. Tento recept se používá stále.

  • Dřevěné, případně pouze lepenkové krabice se umístí na co nejchladnější místo, kde ovšem nemrzne. Kromě sklepů mohou být vhodné i garáže, prostorné chodby.
  • Na vhodnou podlahu ve sklepě, hliněnou či betonovou, lze mrkev ukládat i přímo.
  • V lískách i na zemi se mrkve prosypávají pískem tak, aby se vzájemně nedotýkaly.
  • Písek by měl být stále mírně vlhký, nikoli mokrý. Nejvhodnější je říční písek.

Mrkev v krechtu

Krecht se může hodit zahrádkářům, kteří mrkve vypěstovali opravdu hodně. Ideální je pro něj místo, kde mohou teploty klesnout i mírně pod nulu, ale ne výrazně. Lze jej postavit i venku, pak je třeba základnu zapustit 20 cm do země, proti hlodavcům ji opatřit ještě hustým pletivem, a svrchní izolační vrstvu navršit opravdu silnou.

  • Do krechtu je třeba ukládat dobře vychlazenou zeleninu.
    Jako kulatá základna poslouží 15 cm silná vrstva slámy, na ni nasypte vrstvu písku.
  • Na ni se skládají mrkve do kruhu, silnějšími konci ven. Tím vzniká žádoucí zužování mrkvové pyramidy. Základna může mít průměr až 80 cm, a zrovna takové výšky může celá stavba dosáhnout.
  • Nakonec stavbu z mrkve důkladně přikryjte slámou a na ni navršte 15 cm silnou vrstvu písku či zeminy. Svrchní vrstvu uplácejte zadní stranou rýče.
  • Nakonec na vršku krechtu povytáhněte ze zeminy věchet slámy – vznikne tak místo pro větrání.
  • Mrkve se z krechtu odebírají ze strany, otvor se po té snadno zasype.

Pokud mrkve nemají podobu vysokých rovných kuželů, které se do krechtu snadno skládají, ale větví se do žertovných tvarů, bylo v půdě patrně příliš drobných kamenů nebo tvrdých zbytků zeminy. Krátké kořeny zase vyrůstají, pokud mrkev nemá dostatek místa, není včas vyjednocená. Mrkev zkracuje rovněž příliš slehlá půda, anebo její velmi nízká kultivace, kdy je pod slabou vrstvou kypré půdy například jíl. Rozpukané kořeny signalizují, že po dlouhém suchu přišlo příliš vláhy najednou. V období sucha je třeba dostatečně zalévat, nebo mulčovat.

Mrkev lze skladovat také v pařeništi, nebo zcela zapuštěné jámě v zemi, která se svrchu přikryje prkny, slámou či polystyrenem.