Škůdci drobného ovoce a jak s nimi bojovat
13. 6. 2018

Škůdci drobného ovoce a jak s nimi bojovat

Nikdo si nepřeje přijít o plody ze zahrádky těsně před sklizní. Jestliže jsme už předtím vynaložili úsilí na vypěstování úrody drobného ovoce, chceme sklízet ovoce zdravé a v dostatečném množství, pěkně vyzrálé a chutné. Přesto ale musíme často bojovat o svou úrodu s různými škůdci a chorobami. Velmi účinná v tomto směru mohou být i preventivní opatření.

I když každý z nás má v oblibě jiný druh, pěstujeme drobné ovoce velmi rádi. Pořizovací náklady jsou nízké a často ani požadavky rostlin na prostor nijak neomezí nás, ani naši zahradu. Škůdci a choroby však mohou být významným faktorem, který sníží naši úrodu. Protože ovoce pěstujeme hlavně pro děti a osobní spotřebu, nejsou chemické zásahy žádoucí.

Výhoda pěstování na balkonech a terasách

Zralé borůvky potěší oko i chuťové pohárky. K drobnému ovoci řadíme angrešty, maliny, ostružiny, rybíz, jahody, borůvky a brusinky. Ve většině případů je pěstujeme ve volné půdě na zahradě, ale některé druhy poměrně dobře prospívají i v nádobách. Malý prostor nádob, do nichž vysazujeme drobné ovoce, abychom ho mohli pěstovat i na terasách a balkonech, nemusí být vždy nevýhodou. V tomto případě je tomu spíše naopak. Jelikož tyto rostliny nejsou pěstovány ve volné půdě, napadení škůdci je takřka nulové. Většina škůdců drobného ovoce je totiž svým vývojovým cyklem vázána na půdu.

Americké padlí na angreštech

Při pěstování angreštů je třeba klást hlavní důraz na výběr odrůd odolných vůči angreštovému padlí hnědému, tzv. americké padlí. Angrešty nejsou napadány škůdci, ale právě touto houbovou chorobou, která je velmi zákeřná a dlouho u řadu let napadala takřka všechny méně odolné odrůdy. K nejodolnějším odrůdám patří rané až středně rané odrůdy Dagmar a Alan. Plody obou odrůd chutnají sladce navinule. Středně raná odrůda Prima má velké plody a husté olistění. Odrůda Karmen patří ke středně raným až pozdním. Plody jsou načervenalé a jejich dužina je sladce navinulá.

Nepřátelé rybízu

Vlnovník rybízový (Eriophes ribis) je nejznámějším škůdcem na rybízu. Napadá jeho pupeny, které jsou pak několikanásobně zvětšené, navzdory tomu však neraší a zasychají. Vlnovník je drobný roztoč, který přezimuje právě v rybízových pupenech, které ve zduřelém stavu vypadají jako korálky. Nejjednodušší ekologickou metodou jejich likvidace představuje ořezání pupenů a částí postižených prutů a jejich následné spálení. Z chemických prostředků zabírá akaricid Omite 30 W. Tento přípravek likviduje i svilušky a hálčivce na révě vinné.

Mšice rybízová (Gallic aphid) způsobuje červené zduřeniny na listech rybízu.

Mšice rybízováDalším rybízovým škůdcem je mšice rybízová (Cryptomyzus ribis). Vytváří na listech  rybízu zduřeniny načervenalé barvy. Není-li jich mnoho, postačí jejich otrhání a následná likvidace. Při větším výskytu je možné zasáhnout chemicky, a to pesticidním postřikovým přípravkem Calypso 480 SC. Budeme-li keře prostříhávat a udržovat jejich růst vzdušný, nebudou choroby ani škůdci rybízu tak úspěšní.

Škůdci maliníku a ostružiníku

Významným škůdcem maliníku a ostružiníku je bejlomorka ostružiníková (Lasioptera rubi). Na prutech rostlin vytváří nepřehlédnutelné zduřelé hálky. V nich se ukrývají drobné červeno oranžové larvy. Ty se vyvíjejí v hálkách od června do jara následujícího roku. Tyto larvy nejen, že brání tvorbě listů na celé rostlině, ale navíc i nevybarvení plodů. Napadené pruty je třeba na jaře při prořezávce odstřihnout až u země a spálit.

Pokud jste v malinách nebo ostružinách objevili červy, může za to malinovník šedý nebo malinovník plstnatý (Byturus sp.). Larvy tohoto brouka vyžírají květní pupeny a napadají souplodí. Někdy se vyvinou pouze drobné zdeformované plody, jindy žádné. Brouci svým, žírem poškozují už vyvinuté květy. Doporučuje se nenechat přezrávat plody, včas je sesbírat a nezapomínat na odstranění zaschlých plodů. Zásah pomocí insekticidů se nedoporučuje.

Roztočík a květopas na jahodníku  

Roztočík jahodníkový a květopas jahodový jsou škůdci, kteří ničí rostliny sáním. Kvůli tomu jsou pak plody jahod deformované a nedozrávají. Roztočík jahodníkový (Tarsonemus fragariae) saje i listy, které vypadají jako varhánkovité. Preventivně se proti tomuto škůdci zasahuje jen velmi těžko. Účinný je pouze důkladný postřik v době rašení mladých listů přípravkem Omite 30 W. Po týdnu je nutné postřik zopakovat a vždy postříkat i spodní stranu listů, jen tak je možné zasáhnout škůdce i všechna jeho vývojová stádia.

Mrtvé květy jahodníku

Květopas jahodnikový (Anthonomus rubi).

Květopas jahodníkový (Anthonomus rubi) klade vajíčka do květů jahod a ta se v květech vyvíjejí, květy zasychají a poupata visí na stopce. Jakmile uschlý květ upadne, je v něm ještě larva, která se zakuklí v půdě. Proto je nutné porosty jahod pravidelně kontrolovat a napadená poupata sbírat a ničit. Při opravdu silném napadení je možné použít insekticidy Zolone WP, Decis Flow nebo Actelic 50EC.  

 

Autor Zuzana Bohdalová.

Související články

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvamínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS