Čtenáři se ptají, Vlastimil Šindelář odpovídá. Přehled dříve zveřejněných odpovědí najdete v rubrice zahradní poradna.Trápí vás něco, o čem se tu zatím nepsalo? Nebojte se zeptat. Formulář na vkládání dotazů do poradny najdete v závěru článku.

Likvidace drátovce

Přes 20 roků pěstujeme každoročně brambory, ne ranné, ale na uskladnění, jsme totiž v nadmořské výšce 600 metrů, takže ranné tu nejdou, někdy ještě v dubnu či květnu tu máme sníh. Ale asi 5 roků nás trápí drátovci. Už jsme vyzkoušeli dost rad, ale nelepší se to... Máte pro nás nějakou radu? V poslední době do řádků zapichujeme plátky nakrájené brambory na špejli, aabychom věděli kde jsou, a prostě je takto ručně vybíráme, ale jde to pomalu a ne na 100%. Miloslava Amlerová

Drátovci jsou larvy brouků kovaříků. Dospělí brouci jsou docela užiteční. Jejich larvy žijí v půdě a pokud se přemnoží, mohou způsobovat škody. Dá se použít chemický přípravek Dursban, který se zapraví do půdy. Na zahrádkách ale chemie není to nejlepší a tak bych to bral až jako poslední pokus. Ideální je střídat správně plodiny a hlavně po sklizni ihned půdu nakypřit. Na podzim ji pak důkladně zrýt. Koncem léta je ještě vhodné na volné záhony vysít tak zvané zelené hnojení. V tomto případě se velmi hodí řepka nebo hořčice. Tyto rostliny svým zápachem drátovce odpuzují. Když narostou asi 30 cm, posekáme je a vše zaryjeme do půdy. Drátovci se zdržují pod trávníkem a tak na jaře můžete při kraji záhonu dát půlky brambor, nebo mrkve a drátovce na nich sbírat.

↑ zpět na začátek

Střih vřesoviště

Před 5 lety jsem zasadila malé vřesy a nyní je z nich mohutné vřesoviště. Nikdy jsem vřesy nestříhala. Ale nyní začínají odspodu vyholovat a jsou mohutné. Chtěla bych je sestřihat a hlavně zabránit tomu vyholování odspodu, ale nevím jak na to. Martina Zelenková

Vřesu po odkvětu opadají odkvetlé květy a zůstane část holé větvičky. Na jaře pak začne obrážet z vrcholu. Časem zůstávají spodní části bez lístků. Proto je vhodné každoroční setřižení odkvetlé části. Rostliny pak zůstávají kompaktní a celé zelené. Sestřižení je možné i v současném stavu. Jen musíte ponechat alespoň část větviček se zelenými lístky. Při hlubokém setřižení by rostliny špatně obrážely a mohly by i zajít. Nejvhodnější doba pro stříhání je časně na jaře, kdy již nejsou velké mrazy, ale rostliny ještě nerostou.

↑ zpět na začátek

Břečťan – škodí stromům?

Chtěla bych vědět, jak břečťan prospívá stromům. Domnívám se, že jim spíš škodí.

Břečťan má radši stinná místa a tak nejčastěji roste v přírodě pod listnatými stromy. Po nich šplhá do výše. Podobně se přichycuje ke skále nebo zdi. Jeho kořínky jsou ale jen na povrchu a strom ani zdivo nenarušují. Jedině, kdy mohou strom, nebo zdivo narušit, je jeho hmotnost. Je-li strom slabý a břečťan ho celý poroste, dojde k lámání větví. Pokud se břečťan udržuje jen na kmeni stromu neuškodí.

↑ zpět na začátek

Rajčata a papriky v jednom skleníku

Doslechl jsem se, že pěstování rajčat a paprik v jednom skleníku nevede k valnému úspěchu. Protože mám letos skleník prvním rokem, rád bych věděl, je-li na tom něco pravdy. Jindřich Dundáček

Rajčata, paprika a okurky nejsou příbuzné rostliny a mají odlišné podmínky k růstu. Rajčatům vadí vlhký vzduch a vláha na listech. Okurky to zase mají rády. Papriky jsou někde mezi tím. Ovšem nikdo si nepořídí několik skleníků na zahradu. Při pěstování je ale nutno udržet kompromis. Rajčata nikdy nezalévat na listy a naopak okurky klidně po ránu pokropit i na listy. Ještě více ve skleníku vadí pěstování stále stejných rostlin. Proto je nutné dostatečné hnojení hlavně organickým hnojivem. Také je dobré občas většinu země ze skleníku vyvést a doplnit novou. A prospěšné je pěstovat více druhů rostlin. Na jaře vysít ředkvičky, zasadit salát a kedlubny. Pak vysadit rajčata, papriky a okurky a koncem léta zase vysít podzimní ředkvičky, polníček a zasadit zimní salát. Tím se půda jednostranně nevyčerpá a všechny rostliny porostou dobře.

↑ zpět na začátek

Túje – radikální zkrácení

Chtěli bychom radikálně zkracovat pětimetrové túje, ale nikde nemohu najít odpověď na to, jestli je vhodné je zkracovat v tomhle suchu. Andrea Neo Pekárková

Zkracovat túje je možné skoro pořád. Ovšem v horku a suchu to není nejlepší. Lépe je počkat na podzim. V zimě v mrazech to také není vhodné. Opět časně na jaře je doba příhodnější. Při jarním zkrácení navíc dojde ihned k obrůstání a rány se rychle zacelí. Také vnitřek velkých tújí bývá hnědý a na jaře se brzy znovu zazelená.

↑ zpět na začátek

Štěpkovač nebo drtič?

Zvažuji pořízení štěpkovače a nebo drtiče větví. Můžete mi poradit podle čeho vybírat? Miloslav Kostřiba

Při problémech kam s odstříhanými větvemi mají drtiče i štěpkovače své uplatnění. Podle výkonu jsou schopné zpracovat různě silné větve. Štěpkovač větve štípe a vytváří štěpku, přibližně velikosti palce. Ta se dá použít k mulčování, nebo po proschnutí se s ní dá topit v kamnech. Štěpkovač větev uchopí a vtáhne sám dovnitř. Drtič větve jen drtí a vytváří z nich hrubá vlákna. I tato hmota se dá použít k mulčování, nebo v zimě na zatápění v kamnech místo třísek. U každého prodejce zahradní techniky vám poradí, jak výkonný přístroj si pořídit, podle počtu stromů a velikosti větví.

↑ zpět na začátek

Zahrádkářská poradna Vlastimila Šindeláře

Rady renomovaného zahradníka Vlastimila Šindeláře se pravidelně objevují na stránkách časopisu Receptář, ale také v řadě televizních pořadů. Osobně se s ním můžete setkat na výstavách, kterých se Receptář pravidelně účastní.

Jak položit dotaz do poradny? Využít můžete tento formulář nebo e-mail web@ireceptar.cz (do předmětu uveďte Poradna Vlastimila Šindeláře).

↑ zpět na začátek