Vhodnou odrůdu vybíráme především podle místa, kde se chystáme nakládačky pěstovat. V zásadě platí, že pro teplé oblasti jsou vhodné jemnoostné odrůdy, do chladnějších poloh pak zvolíme raději některou z odrůd hruboostných hybridů.

Pro jedny i druhé však platí pět základních zásad:

  • světlé místo
  • závětří
  • hojně vláhy
  • humózní půda
  • dostatečná výživa

Předpěstování sazeniček

Vypěstování kvalitní sazenice ze semínka trvá 3 až 4 týdny. Termín výsevu tedy zvolíme tak, aby sazeničky později přesazené ven na záhon nebyly ohroženy jarními mrazíky. Pro výsadbu se osvědčily plastové kelímky (třeba od jogurtů), v jejichž dnu nezapomeneme prorazit otvor pro odtok přebytečné vody. Okurkám vyhovuje hrubší, dobře propustná zemina, v půdě by měla být zásoba živin na několik týdnů.

Některé rostlinky mají po vzejití slabé a žluté děložní lístky a výrazně se opožďují ve vývoji. Pomůže přihnojení roztokem komplexního hnojiva s převahou dusíku, ale zpoždění zůstane. Proto odborníci doporučují všechny rostlinky přihnojit hned po vzejití. Pokud okurky předpěstováváme za oknem, musíme dbát, aby teplota v noci byla výrazně nižší než teplota ve dne, jinak se rostlinky začnou „vytahovat“.

Výsev okurek přímo na záhon

Okurky jsou teplomilné, obecné doporučení vysévat po 15. květnu – tedy po přechodu pozdních jarních mrazíků, ovšem platilo zejména v minulosti, kdy ještě plíseň okurková neohrožovala úrodu. Dnes je to jinak a může se vyplatit trochu si pospíšit a zariskovat. Ostatně v teplých oblastech, kde se okurkám daří, platí už dlouho pěstitelské moudro „Na Marka saž oharka“, – tedy 25. dubna.

V relativně suchých oblastech jižní Moravy a středních Čech „zmrzlí muži“ zničí okurky jen zřídka. Navíc výsev na Marka vzejde ještě ze zimní vláhy; závlahy kvůli celkem pravidelnému suchu v pozdějším termínu nejsou tak zásadně nezbytné. Mráz sice sem tam vzešlé rostliny poškodí, ale stává se to jednou za několik let. Přitom výsev v druhé polovině května bez zálivky často čeká v půdě až na vláhu z Medardovy kápě, tedy na první červnové deštíky, a sklizeň se tím posune do doby, kdy okurková plíseň bude řádit nejvíc.

Proč jsou semena inkrustovaná?

Na Marka sejeme jen inkrustovaná semena, což dnes platí už o semenech většiny druhů. Někteří pěstitelé se mylně domnívají, že inkrustace je ochrana semena před obávanou plísní okurkovou. Ale obal chrání nabobtnalé, ještě neklíčící semeno v chladné a mokré půdě před různými plísněmi a bakteriemi, které jsou v půdě běžně přítomny. Ty v teplém počasí neškodí, ale za delšího období chladna a mokra způsobí, že neinkrustovaná semena okurek shnijí. Semena, která vyklíčila a mají kořínek i stonek, se už obvykle ubrání sama.

Co jsou to partenokarpní a multifruitní odrůdy?

Partenokarpie je další termín, který bychom si měli vysvětlit. Tentokrát poradí naše spolupracovnice Ludmila Dušková: „Partenokarpie je schopnost odrůdy vytvářet plody bez opylení. Takové odrůdy tedy můžeme pěstovat i ve skleníku či fóliovníku. Doporučila bych například odrůdy Zuzana, Alhambra nebo Orfeus, tedy novinky v sortimentu, geneticky nehořké, velmi úrodné, jsou odolné k některým virózám a k černi okurkové, a co je ještě důležitější, jsou tolerantnější i k plísni okurkové, což je nejhorší choroba, která může pěstitele okurek potkat. Pokud se zahrádkáři chystají pěstovat okurky na menší ploše, doporučila bych zasadit multifruitní neboli střapečkové okurky. Ty tvoří za každým listem ne jeden, ale až tři plody. Velmi úrodné jsou například odrůdy Everest, Karen nebo Korveta.“

Uspíšení sklizně

Sklizeň výrazně uspíší pěstování okurek pod fólií: Z pletiva vytvoříme oblouky šíře asi 50–70 cm a výšky 20–30 cm, přetáhneme je bílou netkanou textilií nebo fólií a boky a čela trochu zahrneme hlínou. Čela uvolníme po polovině května, počátkem června už okurky téměř pokvetou. Pro tento způsob pěstování jsou obzvlášť vhodné partenokarpické odrůdy – jsou rané samy o sobě a okurky nasadí plody i bez opylení, pokud zapomeneme fólii včas odstranit.