Díky půdnímu rozboru totiž získáme informace, na jejichž základě budeme moci určit třeba typ hnojiva a jeho optimální dávku. Rozbor odhalí i úroveň života v půdě, případně výskyt nebezpečných reziduí z minulých let.

U nově založené zahrady připravíme jeden reprezentativní vzorek za celou plochu, v ostatních případech je lepší odebrat několik vzorků. Odděleně můžeme otestovat půdu na políčku, v sadu, pod okrasným trávníkem či v květinové části zahrady. Půdní rozbor by měl předcházet vždy před založením sadu, chřestovny či jiné vytrvalé kultury.

Jak odebrat půdní vzorek?

Příprava půdního vzorku není složitá, dokonce nepotřebujeme ani půdní sondy, daleko důležitější je, aby vzorek byl opravdu průměrný: nikdy jej neodebíráme jen z jednoho místa, vpichů musí být několik.

  • Vzorky nezapomeneme pečlivě označit.

    Nejprve odstraníme vegetační kryt (například trávu) a případně i mulč.
  • Zahradnickou lopatku nebo obyčejnou nerezovou lžíci zasuneme do země a ze strany odebereme vzorek.
  • U travního porostu postačí vzorek z hloubky 12 cm, v sadu z 30 cm, u okrasné zahrady nebo trvalkových záhonů z hloubky asi 20 cm.
  • Ve vinicích a chmelnicích je lepší odebírat dva vzorky, jeden z 30 cm a jeden z hlubší vrstvy (až 60 cm), použijeme k tomu sondovací tyč, kterou koupíme, nebo si ji půjčíme.

V závislosti na velikosti zkoumané plochy odebereme 15 až 30 vzorků, smícháme je v čisté nádobě, vysypeme (třeba na noviny) a necháme vyschnout. Ještě jednou vzorek promícháme a do čistého plastikového sáčku nebo do nádoby odebereme reprezentativní část, kterou ihned pošleme do laboratoře.

Volba rostlin a hnojení na základě rozboru půdy

S výsledkem laboratorního testu můžeme ihned pracovat. Víme totiž, jaké prvky jsou v půdě a zda jsou, nebo nejsou ve správných poměrech a podle toho zvolíme optimální druh i dávku hnojení. (Ostatně by nám to měla doporučit i sama laboratoř.) Hodnota pH nám zase ukáže, jakým rostlinám se bude v půdě přirozeně dařit. Do kyselejších půd můžeme například vysadit azalky a rododendrony, svědčit bude i borůvkám a vřesům. Alkalickou reakci přivítá řada skalniček, třeba lomikámen, dryádka nebo hvozdík.