Kvetení, důležitá součást reprodukčního cyklu trvá poměrně krátkou dobu a závisí na odrůdě, klimatických podmínkách a stanovišti. V našich vinohradnických podoblastech kvete réva kolem 20. června.

Déšť květům révy nesvědčí, vítr ano

Při kvetení je důležité, aby bylo dostatečně teplo a sucho – za těchto podmínek réva vinná odkvete již za pět dnů. Naopak při vlhkém počasí mohou sprchávat bobule a tím být následně nižší úroda. Jestliže totiž neustále prší, nemůže pyl ulpět na blizně.

Réva je rostlinou samosprašnou a hmyz navštěvuje její květenství jen zřídka, proto jeho úloha při opylení je nepatrná, stejně tak není při opylení rozhodující vítr.

Tvorba květů

Vlastnímu kvetení předchází již v minulém roce iniciace neboli zakládání nových květenství v takzvaném zimním očku. To vzniká, jakmile se oddělí první list ze souboru listů na letorostu. Následuje základní diferenciace květenství, tj. vznik květní laty, zárodků listů a dalších orgánů. V roce, kdy réva kvete, nastává dodatečná diferenciace květenství, vývoj květních orgánů a na závěr vlastní kvetení a oplodnění.

Zelené práce na vinici

V červnu pracuje vinohradník zejména ve vinicích, ale nesmí zapomínat ani na práci ve vinném sklepě, hlavně na kontrolu zdravotního stavu vín.

Výše zmíněná iniciace – zakládání květenství – probíhá v největší míře právě v červnu. Je podmíněna tepelnými a světelnými nároky révy vinné. Tepelné podmínky lze těžko ovlivnit, zato osvětlení letorostů ano. Pro vinaře to v červnu všeobecně znamená důsledně provádět zelené práce. Zejména letorosty, které budou pro příští rok plodonosné (u tažňových tvarů jsou to ty uprostřed kmínku), musí být v tomto období maximálně osvětleny. Nebezpečí zahušťování letorostů hrozí z nevhodně voleného zásobního čípku. Jeho ponechání na kmínku při dobře vedeném a „nevysoukaném“ plodonosném tažni je zbytečné.

Pozor na houbové choroby

V červnu mohou ve vinicích propuknout houbové choroby, které trápí všechny vinaře. Zejména plíseň révová, révové padlí, plíseň šedá, červená spála a bílá hniloba nadělají rok co rok vinařům značné problémy.

Plíseň révová (Peronospora) je jednou z nejvýznamnějších chorob révy vinné. Její příznaky jsou olejovité, žlutozelené skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, květenství hnědnou. Ochrana spočívá především v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, Kuprikol a dále Folpan, Acrobat a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Acrobat a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se všeobecně první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu.
Jedním z nejstarších přípravků proti peronospoře byla tzv. Bordóská jícha, směs síranu měďnatého a vápna. Používala se nejdříve v krajních řádcích vinic na ochranu proti zlodějům ve vinařské oblasti kolem města Bordeaux. Následně se zjistilo, že je i dobrou ochranou proti peronospoře. Dnes se však již Bordóská jícha nepoužívá.

Padlí révovému se na Slovácku a na Slovensku říká též múčnatka, protože napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou. Bobule napadené padlím praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při které se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Jako ochranné prostředky lze použít Discus, Falcon, Hattrick a Cumulus, pro zahrádkáře jsou nejvhodnější Discus a Falcon, které jsou běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou.

Plíseň šedá je významná houbová choroba známá výskytem při zaměkání hroznů. Ošetření se provádí podobnými přípravky jako u předešlých dvou chorob. Dalšími, méně frekventovanými houbovými chorobami jsou červená spála a bílá hniloba.

Vinařství Sádek