Plody kyselek jsou využívány převážně v potravinářském průmyslu (cukrářství), v domácích podmínkách je můžeme použít na kompoty, k přípravě šťáv, džemů, vína i do pečiva. Ty méně kyselé odrůdy (amarelky a sladkovišně) i jako stolní ovoce.

Koruny višní jsou mnohem menší než třešní, proto se stromy vejdou i do malých zahrádek. Ve srovnání s třešněmi mají také spolehlivější výnos. Určitě oceníme i vyšší odolnost proti pozdním jarním mrazíkům i to, že v době kvetení a za dešťů plody méně pukají.

Pěstování a výsadba višní

  • Na výsadbu stromků je čas v podzimním období i na jaře.

    Višně jsou méně náročné na stanoviště než třešně, jsou odolnější proti mrazu ve dřevě, pupenech i v květu.
  • Poměrně dobře snášejí i pěstování v sušších půdách.
  • Nejvhodnější jsou stanoviště na svazích odkloněných od severu a s hlinitou půdou bohatou na vápník, ne však kamenitou.
  • Nesnášejí mrazové kotliny a stanoviště vystavené mrazivým severním větrům.

Tvarování koruny

Při pěstování se snažíme docílit vodorovnou polohu větví – používáme třeba vyvazování letorostů. Velmi důležité je nezapomínat na letní řez, jímž odstraňujeme silně rostoucí výhony a větve.

  • V prvních 4 až 5 letech přistoupíme k výchovnému řezu stromků, kdy se zaměřujeme na zapěstování koruny podle zvoleného pěstitelského tvaru.
  • Později stačí řez udržovací.

Višně přirozeně vytvářejí více zahuštěné koruny, které kladou na řez vyšší nároky. Udržovací řez je však nezbytností, pokud bychom ho vynechali, v pozdější době by se zastavil růst stromů a tím by se snížila i kvalita plodů, zejména jejich velikost.