Žampiony mají velmi příznivý vliv na organismus, pomáhají dokonce při alergii. (V tom případě je ideální konzumovat syrové žampiony i se slupkou – mladé a čerstvé jsou i v tomto stavu výtečné, například do salátů.) Výtečné jsou nejen bílé, ale i aromatické hnědé žampiony, které chutí připomínají suchohřiby.

Jak nejlépe zacházet se soupravou na pěstování žampiónů?

Soupravu na pěstování žampionů dnes lze zakoupit téměř v každém obchodě se zahradnickými potřebami či semeny. Žampiónové sety se mohou lišit, ale nejčastěji v nich najdete kostku lisovaného, podhoubím naočkovaného substrátu o váze asi 10 kg a sáček s krycí zeminou.

  • K pěstebnímu substrátu nesmí proniknout hmyz. V tomto ohledu je snazší pěstování v zimě. Pokud substrát ještě není dostatečně prorostlý podhoubím, je nutné kostku i s fólií, do které je zabalená, umístit do prostředí s teplotou v rozmezí 20° až 26 °C. Fólii je vhodné na několika místech propíchnout. Prorostlý by měl substrát být přibližně za 2 týdny. Při nižší teplotě trvá prorůstání déle. To, že je substrát dostatečně prorostlý, poznáte okem i nosem. Voní totiž příjemně a intenzivně po houbách a je v něm patrné bělavé podhoubí.
  • Poté můžete substrát nastlat krycí zeminou: Fólii na kostce odřízněte na svrchní straně tak, aby po obvodu zůstal asi 3 cm široký okraj. Poté jej zvedněte - bude po zvednutí sloužit jako mantinel pro vypadávání krycí zeminy. Než začnete krycí zeminu rozprostírat, je vhodné slehlý substrát nakypřit vidličkou do hloubky asi 2 cm a poté lehce urovnat Kostku pokryjte zeminou důkladně, spotřebujte ji všechnu.
  • Krycí zemina musí po celý pěstební cyklus zůstat dostatečně vlhká. Právě zaschnutí, byť dočasné, bývá často jedinou příčinou malé sklizně. Krycí zeminu proto denně lehce pokropte (pozor ale, voda nesmí protékat do pěstebního substrátu) a její vlhkost pravidelně sledujte. Jednoduchý test obsahu vlhkosti provedete tak, že zeminu stlačíte v ruce. Z dostatečně vlhké při tom vymáčknete vždy vytlačit několik kapek vody.
  • Žampiony rostou jak na světle, tak ve tmě. Kultura však nesmí být uložena v místě s možným výskytem plísní, které by pak mohly substrát snadno kontaminovat a úrodu znehodnotit. Nadměrnému odpařování a tím vysušování krycí vrstvy lze předejít, když vytvoříte improvizovaný foliovník: do substrátu zapíchnete několik špejlí a na ně položíte větší polyetylenový sáček. Překrytý prostor ale musí být stále dostatečně větraný.
  • Pokrytou kostku udržujte i nadále při teplotě 20° až 26 °C. Substrát se však nikdy nesmí ohřát na více než 30 °C!
  • Když podhoubí proroste krycí zeminou, je vhodné ji prohrábnout, aby se promísila s méně prorostlými místy a vznikly tak podmínky pro stejnoměrný nárůst plodnic. Za 3 dny při teplotě 20 až 24 °C narušené mycelium zase znovu dobře proroste.
  • V další fázi kostku přemístěte na místo s teplotou 14 až 18 °C a přestaňte kropit. Právě tento teplotní kontrast vyvolá u dobře připraveného podhoubí růst plodnic.
  • Asi za týden se objeví první drobné hlavičky. Ve chvíli, kdy dosáhnou velikosti 1 až 2 cm, je začněte opět vlhčit.

Stejný postup následuje i u dalších růstových vln, kterých bývá 5 až 6 (ale i více) přibližně v týdenních intervalech po dobu asi dvou měsíců! Plodnice při sklizni vykrucujte, nikdy je neodřezávejte, aby v substrátu nezůstaly jejich zbytky.

Po vyplození substrát nevyhazujte – poslouží jako kvalitní hnojivo. Přímo do něj lze také zasadit rajčata, papriky či okurky – bude se jim dařit dobře.