Rajčata bychom měli vysít 6-10 týdnů před datem, ve kterém budeme moci sazeničky vysadit ven, případně do skleníku. Doba potřebná pro předpěstování závisí na teplotě, kterou semenáčkům a sazeničkám dopřejeme. Vysokou teplotou při klíčení můžeme start o týden i dva urychlit. A podpoříme je i máčením.

Máčení a výsev

Aby semínka nevyklíčila při prvním malém deštíku a pak nezaschla, obdařila je příroda inhibitory klíčení. Ty odplaví až větší a dlouhodobější přísun vláhy. Máčení klíčení urychlí a usnadní, a pokud místo vody použijeme bylinkový nálev, podpoří i odolnost mladých rostlinek vůči nemocem. Heřmánkový nálev je pomáhá chránit proti houbovým chorobám a potírá bakterie a plísně. Přesličkový nálev bohatý na křemík klíčící rostlinky posiluje. Vhodnější nižší hladina v nádobce, aby semínka částečně čněla nad hladinu a mohla dýchat. Semena máčíme několik hodin až den.

Semena vysejeme do lehkého substrátu (výsevního, nebo směsi listovky a perlitu či vermikulitu), zasypeme přibližně 0,5 cm silnou vrstvou a udržujeme vlhké. Pokud sejeme do sadbovačů (ze kterých se snáze přesazuje) můžeme je naplnit zcela, vytvořit drobné důlky či zářezy, semena do nich vložit a zahrnout. Nejrychleji vyklíčí při teplotě 25 °C.

Růst sazeniček

Zatímco pro klíčení vyžadují semena rajčat opravdu teplo, později příliš vysoká teplota vhodná není, a měla by klesnout na 15-20 °C. Zásadní je dostatek světla - sazeničky mohou prospívat těsně u jižně či východně orientovaného okna bez záclony, ideální je přisvěcování zářivkou či výbojkou s denním spektrem. Příliš rychlý růst podnícený vyšší teplotou a nedostatek světla vedou k vytahování rostlin a nekvalitním sazenicím. Pozor však na to, že intenzita osvětlení prudce klesá se vzdáleností světelného zdroje. Zářivka by se měla semenáčkům co nejvíce přiblížit, jinak budou i pod ní vytáhlé, slabé a neduživé. Osvětlení můžeme znásobit pomocí zrcadla, kovových nebo lesklých bílých ploch. Ačkoli je intenzivní osvětlení žádoucí, nemělo by být delší než 12-14 hodin, aby měly semenáčky čas růst i odpočívat a byly silné.

Substrát udržujeme mírně vlhký a do zálivky jednou týdně přidáváme hnojivo pro nastartování růstu. Zatímco na zahradě je lepší se minerálním hnojivům vyhnout, protože mohou uškodit půdní mikroflóře, při pěstování sazeniček jsou praktická, a kopřivový výluh většinou ještě nemáme k dispozici. Sazeničky zužitkují vše, zbytky se, na rozdíl od venkovního použití, nevyplavují do spodních vod.

Při vhodném počasí lze již v dubnu sazenice, přesazené ze sadbovače či misky do větších nádob, přemístit do skleníku (nesmí však zmrznout) nebo chladnější místnosti k oknu. Porostou pomaleji, ale budou silné a košaté. Skleníková rajčata zde můžeme vysadit rovnou na záhony, na místa uvolněná po jarním salátu a další zelenině.

S pomocí teploty lze rychlost růstu regulovat, což je výhoda – není žádoucí, aby sazeničky již před květnovou výsadbou nasazovaly na květ, nebo měly dokonce malé plody. Pokud se tak stane, květy je lepší odstranit. Rostlina by se po jarní výsadbě měla soustředit na zakořenění a růst, a teprve až vyroste a zesílí, začít nasazovat na květy a vložit sílu do zrání plodů.