Záhonům po sklizni prospěje rytí, hnojení a mulčování
31. 10. 2012

Záhonům po sklizni prospěje rytí, hnojení a mulčování

Ze záhonů až na výjimky mizí poslední zelenina. Pokud se o půdu na podzim správně postaráme, zajistíme si na příští rok bohatou úrodu. Nepostradatelnými pomocníky jsou přitom rýč, kompost, hnůj i posečená tráva.

Záhony není nikdy dobré nechat bičovat slunečními paprsky, dešti a větry. Ty totiž napomáhají erozi půdy, navíc prudké deště vymývají životodárné prvky a půda zůstane vyčerpaná. Po sklizni letní úrody, pokud nenásleduje další osetí, je proto ideální využít například zelené hnojení. Na podzim by vak již nevyrostlo a záhony je třeba ošetřit jinak.

Tráva z posledního sečení poskytne skvělé hnojení

i

Tráva je dobrý základ pro kvalitní humus. Aby byl však podíl minerálních prvků v půdě co nejvyváženější, přidáme ještě spadané listí. Vznikne tak ideální kombinace pro zlepšení půdních vlastností.

Poslední na drobno posečenou trávu využíváme jako mulč,  rozprostřeme ji na záhony a zaryjeme ji. Pokud je posečené hmoty víc, musíme ji do rýh při rytí našlapat, aby zmenšila objem a rytí nebylo namáhavé.

Práci usnadní sekání trávy sekačkou se sběrným košem. Pro získání drobné travní hmoty se osvědčí i mulčovač, který navíc velmi dobře nadrtí i veškeré posklizňové zbytky, jako jsou šlahouny od okurek nebo košťály od brukvovité zeleniny. Zdravé části všech zbytků po zelenině smícháme a také zaryjeme. Po dlouhé vegetační době obsahují řadu důležitých prvků – dusík, fosfor a draslík, jež se při rozložení zelené hmoty uvolní postupně do půdy a tím ji částečně připraví na bohatou sklizeň v roce příštím.

Tráva je výborným materiálem pro zarývání

Kompost je nejlepší základ

Nadrobno nasekaná tráva, listí, neúrodná ornice (získaná například odstraněním trávníku v některé části zahrady před započetím stavebních úprav), organické zbytky z kuchyně, rozdrcené větve do průměru čtyř cm a zbytky rostlin po sklizni, případně odkvetlé letničky a další, to je základní skladba materiálu k vytvoření kompostu. Máme–li v zahradě uskladněný chlévský hnůj nebo drůbeží trus, použijeme je také. Jejich značný obsah mikroorganismů pomůže nastartovat mikroflóru kompostu správným směrem. Vrstva kompostu je ideální ochranný i výživný mulč k pokrytí záhonů před zimou.

Velké množství hmoty je vhodné našlapat do brázdy

Chlévský hnůj je cenný zdroj živin i humusu

Můžeme jím hnojit ovocné stromy a keře, případně jej zarývat do záhonů. Před použitím chlévské mrvy ale musíme vědět, v jakém množství ji máme zarývat, případně mulčovat na záhonech. Hnůj je vhodný pro pěstování všech středně náročných a náročných zelenin, jako jsou rajčata, papriky, okurky, celer a brukvovité. Zarýváme jej v proleželém stavu a v množství od jednoho do pěti kg na m2. Vždy se řídíme podle rad výrobců osiva a velkopěstitelů sadby. Pokud hnojíme vydatně, riskujeme přehnojení půdy dusíkem a následné problémy s růstem sazenic na jaře.

Chlévský hnůj nikdy nepoužíváme pro záhony, na kterých budeme v příštím roce pěstovat cibuli nebo česnek. Na tato místa zarýváme klasicky trávu s listím a přidáváme rozleželý kompost.
Chovatelé drobného zvířectva často zarývají králičí hnůj. Ten obsahuje podstatně méně dusíkatých látek a pro zeleninové záhony je vhodný i v čerstvém stavu.

Rostlinné zbytky zaryté do půdy jsou dobrým zdrojem dusíkatých látek

Rytí zatočí s utuženou půdou

Rytím záhonů po sklizni do půdy dostaneme živiny, ale také zlepšíme její strukturální vlastnosti, zejména pokud je jílovitá. Po několika letech každoročního rytí těžké jílovité půdy se citelně zvyšuje úroda, půda nehrudkovatí, netvoří škraloup a obsahuje dva až pět milimetrů velké částice zvané drobty. Vždy ale platí, že bychom měli rýt i ty nejlehčí půdy. Nejen že urychlíme přeměnu půdy, můžeme zároveň omezit i výskyt škůdců, jakými jsou například španělští plzáci, kteří kladou do půdy vajíčka.

Po rytí necháme zhruba jeden týden půdu uležet a poté železnými hráběmi rozbijeme veškeré hroudy a záhon urovnáme. Připravíme si proleželý, prosetý kompost (na plochu 2x5 m potřebujeme plné kolečko), který rovnoměrně rozprostřeme po celé ploše záhonu a promícháme s vrchní vrstvou půdy do hloubky 10 cm.

Zpracování půdy rotavátorem

Úprava záhonů s pomocí rotavátoru


Pokud k podzimnímu zpracování půdy na záhonech využíváme nožový rotační kypřič, musíme trávu, listí a kompost rozházet ve zhruba centimetrové vrstvě na dokonale odplevelenou plochu. Velké množství materiálu se totiž při kypření zamotává do nožů a tím stroji ztěžuje práci. Při správné technice práce s tímto zařízením je výsledný efekt vynikající – živiny jsou stejnoměrně rozmíchány a půda je dokonale zkypřena do hloubky až 30 cm.

Autor Jaromír Malich.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: pětmínustři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2019 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS