Tykev je stará kulturní rostlina, kterou k nám dovezli dobyvatelé Nového světa. Indiáni ji pěstovali v jižní části Severní Ameriky a v severní části Jižní Ameriky již před naším letopočtem. K nám se tedy dostala po objevení Ameriky spolu s kukuřicí, tabákem, rajčaty a paprikou. Bez cuket a dýní si už zeleninovou zahradu ani neumíme představit.
Cukety plodí po celé léto
Aby plody rostly a zrály
Tykev je na výživu velmi náročná, proto jí vyhovují záhony vyhnojené chlévským hnojem nebo alespoň dobrým kompostem. K pěstování zcela nevhodné jsou zamokřené a písčité půdy. Se sklizní plodů můžeme začít u některých odrůd už za 50-60 dní od výsevu. Stonky jsou pokryté ostrými trichomy, pročež se vyplatí si při sklizni obléci rukavice. Velkou výhodou je, že tykve nenapadá plíseň okurková (Pseudoperonospora cubensis). Na listech se však mohou objevit bílé povlaky padlí (Golovinomyces cichoracearum a další), proti kterým můžeme bojovat přípravky na bázi síry.
Pestrý svět dýní
Ačkoliv se jedná pouze o jeden rod – tykev -, je až obdivuhodné, kolik existuje rozdílných odrůd. Nejznámější je asi tykev velkoplodá, v posledních letech je velmi populární její odrůda Hokkaido, která má středně velké oranžové plody a je ideální pro přípravu polévek. Oranžová dužnina má větší množství karotenoidů. Mezi obří rekordmany patří odrůdy Goliáš a Atlantic Giant (až 200 kg/1 plod).
Koupit lze i osivo okrasných dýní, které jsou většinou menší a mají nejrůznější vybarvení i tvar. Některé jsou podobné labutímu krku, další turbanu. Jsou určeny k dekoraci a po sušení vydrží i několik let. K jídlu ale nejsou, většinou jsou hořké.
špagetová dýně
Zajímavé jsou špagetové dýně, jejichž dužina se po uvaření rozpadá na dlouhá vlákna a na talíři vypadá jako skutečné špagety - jejich kalorická hodnota je však prakticky nulová. Zelená semínka tykví, která si kupujeme jako sušené a dosolované, jsou semena tykve olejné. Ta je totiž vytváří bez tvrdého osemení. Olej lisovaný z těchto pražených semen patří k těm nejlepším do salátů.
Pěstitelé skleníkových okurek zase oceňují tykev fíkolistou jako nejlepší podnož při roubování okurek, kterým zajistí dobrý zdravotní stav a zdravé kořeny odolné proti houbovým chorobám a chladnému substrátu. V Bolívii tuto tykev nalezneme i ve výšce 2700 m nad mořem.
patisony jsou nejchutnější malé
Cukety a patisony
Dalším druhem tykví jsou cukety. U nás se začaly ve velkém pěstovat až po roce 1984 - tehdy byl totiž kalamitní výskyt plísně okurkové na okurkách a cukety se měly stát náhradou. Ve sterilované formě je sice chuťově nenahradily, přesto se prosadily i na našich zahrádkách. Na pěstování jsou nenáročné, plody lze zužitkovat v kuchyni na mnoho způsobů a navíc je nemusíme loupat. Méně známou lahůdkou jsou i nadívaná poupata. Utržený plod uchováme v chladničce až deset dní. Nabídka odrůd cuket je velmi široká, a to jak klasických odrůd, tak i F1 hybridů. Za všechny můžeme jmenovat tmavozelenou Black Beauty, žlutou Orelia F1 nebo bílou Opal F1.
Nakládat, dusit, grilovat a jinak upravovat můžeme také diskovité plody patizonů, které se však v poslední době z našich kuchyní tak trochu vytratily. Podobně jako cukety jsou chutné, dokud jsou mladé a křehké.
Na kompostu se dýním daří, zároveň ho zastíní a brání před plevelem
Tip: Dýně na kompostu
Nevzhledný kompost je velmi dobré stanoviště pro několik sazenic tykví. Rostlinám poskytuje dobrou výživu a husté listy zase ochrání kompost před zaplevelením.
