Dusík, fosfor, draslík, známá trojice NPK tvoří základ výživy rostlin. Jejich poměr je důležitým parametrem hnojiv a musí být na každém prodávaném výrobku uvedenou. Dusík podporuje růst zelené hmoty, fosfor je nezbytný pro kořeny, násadu květů i celkové zdraví rostliny, draslík pak podporuje kvetení i zrání plodů a zvyšuje odolnost rostlin proti škůdcům. Bez těchto prvků se rostlina rozhodně neobejde a spotřebuje jich největší množství. Přesto jsou zrovna tak nezbytné i další látky, stopové prvky, svou roli hrají i rozmanité kyseliny, enzymy a další látky. Kromě aktuálních potřeb rostlin je ale dobré nezapomínat ani na dlouhodobé zdraví a úrodnost samotné půdy.

Návrat k organickým hnojivům

Minerální hnojiva jsou obvykle levnější a účinkují rychle, rostlinám dodají všechny potřebné prvky, ale zároveň mohou zatěžovat půdu. Organická hnojiva jsou naopak vynálezem samotné přírody a koloběh živin udržovaný s jejich pomocí je proto přirozenější. Zásobují rostliny potřebnými živinami také, ale navíc i pečují i o dlouhodobé zdraví půdy, zvláště pokud se vhodně aplikují a dávkují.

  • Přispívají k tvorbě humusu a bohatému životu půdní mikrofauny, čímž pomáhají půdu dlouhodobě udržet zdravou, kvalitní, kyprou a úrodnou.
  • Samozřejmě že správně aplikovaná minerální hnojiva rostlinám také prospějí, ovšem vlastnosti půdy do budoucna nijak nevylepší, s čímž je třeba počítat a alespoň je s organickými kombinovat.

O oblibě organických hnojiv svědčí i fakt, že se začala běžně prodávat, ovšem ve fermentovaném a sušeném stavu, ve kterém se snadno převážejí a jsou ihned připravená k pohodlné aplikaci. Často bývají i obohacená o další organické zdroje cenných látek (guáno, melasu a pod). Ovšem připravit si je můžete i levněji sami.

Kompost je základ rozumného zahrádkáře

Pro recyklování téměř všech organických zbytků je kompost vskutku jedinečný. Vyrobí kvalitní hnojivo zcela zdarma, jen za trochu péče, a to z odpadu, který by jinak nebylo kam dát. Stačí dodržovat základní zásady a kompost funguje správně, nezapáchá a pracuje za vás.

Pokud máte velkou zahradu, můžete si založit i dva či více kompostů, které se budou časově doplňovat, nebo budou sloužit ke kompostování odlišných materiálů. Na velmi malou zahradu se vejde alespoň malý kompostér, který můžete zakoupit, nebo i sami jednoduše vyrobit.

Zajímavou nadstavbou je žížalový kompost – žížaly totiž produkují hnojivo vskutku vynikajících vlastností. Do dobře fungujícího kompostu se nastěhují samy, ale můžete i cíleně chovat výkonné kalifornské žížaly – na zahradě, ale dokonce i v bedničce na balkóně či doma, kde budou vyrábět hnojivo pro pokojové a balkónové rostliny.

Chvála hnoje a zeleného hnojení

Pro vysoký obsah dusíku j třeba hnůj a slepičince okrasným a ovocným rostlinám i plodové zelenině dávkovat opatrně a převedším v počáteční, růstové fázi. Zato okrasným travám, bambusu či bramborům svědčí i v hojné míře.

Kromě kompostu z rostlinných materiálů je odedávna nejlepším základním organickým hnojivem chlévský hnůj a slepičince. Materiál by měl ideálně pocházet z ekologického zemědělství, nebo od farmáře či souseda, jehož hospodaření znáte a můžete mu důvěřovat. Kejda z velkochovů může obsahovat i látky nežádoucí.

  • Hnůj je však před použitím třeba zkompostovat, nechat na vzduchu zetlít a teprve poté zapravit do půdy, a to nejlépe na podzim.
  • Slepičince je nutné nechat zkvasit podobně jako rostlinné výluhy, aby koncentrované hnojivo rostliny nespálilo.
  • Vhodný je hnůj kravský, ovčí, prasečí i koňský, který se nejrychleji rozkládá.

Zvířecí hnůj může do jisté míry nahradit i zelené hnojení, kdy se vhodné rostliny, například bob, brutnák, svazenka vratičolistá, řepka či hořčice zasejí na podzim či brzo na jaře a v době květu se zapraví do půdy. Zelené hnojení navíc poslouží zároveň jako živý mulč, který půdu chrání do doby, než je potřebná pro plánovaný výsev či výsadbu.

Na trhu jsou dnes i organické produkty určené specielně pro vylepšení vlastností půdy i podpory zdraví rostlin, napříkald huminové kyseliny.

Hnojivo z rostlin: využijte organické materiály beze zbytku

Z plevele, jako jsou kopřivy, si můžete připravit výborné tekuté hnojivo, jehož účinek bude rychlejší, nežli u kompostu, a proto jej vhodně doplní. Kromě dusíku, fosforu a draslíku, tedy základních prvků, obsahují rostlinné výluhy i mnoho vzácného zinku či železa, stopových prvků, a dále látky podporující růst a příznivě ovlivňující obranyschopnost rostlin proti chorobám.

Jak připravit výluh z kopřiv či jiného materiálu

Rostliny vložte do nekovové nádoby. Pokud je nasekáte, bude výluh hotový dříve. Nádobu rostlinami naplňte ze tří čtvrtin a poté zalijte dešťovou vodou. V následujících dvou až čtyř týdnech bude výluh kvasit, můžete jej občas promíchat. Poté, co přestane pěnit a získá tmavou barvu, je připravený k použití. Rostliny se z velké části rozpustí a zbytek klesne ke dnu – bude se hodit opět jako mulč plný živin. Proces doprovází určitý zápach, nádobu proto umístěte na vhodné místo. Pokud do směsi přidáte nehašené vápno, zápach se zmírní.

  • Pro optimální poměr pro měsíční hnojení postačí díl hnojiva na devět dílů vody.
  • Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až k poměru 1:50.
  • Kopřivový výluh prospívá zelenině i okrasným rostlinám - obsahuje mnoho dusíku a vhodný je především v období růstu.
  • Zelenině, zvláště rajčatům a lilkům, prospívá výluh z kostivalu, který mimo jiné obsahuje dostatek draslíku.
  • Na výluh můžete použít i odpadové listy z kapusty, červené řepy, rajčat.

Kvalitní výživné hnojivo poskytne v podstatě jakýkoli plevel – pouze nesmí obsahovat již zralá semena.

Popel jako minerální doping

Stále více lidí topí dřevem, a i kdyby ne, zbude nějaký dřevěný popel z letních táboráčků. Je velmi kvalitním zdrojem minerálních látek, ovšem vzhledem k vysokému obsahu vápníku nebude prospívat kyselomilným rostlinám. Důležité je také vhodné dávkování.

K výživě rostlin může přispět i mulč

Po sklizni můžete na záhony rozhodit posečené zelené rostliny, které si žížaly postupně zatáhnou do půdy a do jara materiál zetlí.

Půda by zároveň měla být co nejméně odkrytá. V přírodě se volné plochy půdy nikde nevyskytují, což je dobrou inspirací i pro údržbu zahrady. Ničím nechráněná půda je zranitelná, vysychá, udržet ji kyprou stojí mnoho námahy. Záhon, na němž vzcházejí semínka, být odkrytý musí, ale jinak se vyplatí mulčovat každou dočasně volnou plochu a místa pod vzrostlejšími sazenicemi. Mulčování prospívá půdě, podporuje tvorbu humusu a udržuje její optimální strukturu, chrání kořeny rostlin i prospěšné půdní mikroorganismy, brání erozi větrem i silným deštěm, šetří zálivku, brzdí růst plevelů.

Zelený mulč chrání, zahřívá i hnojí

Pro mulčování je ideální tráva ze zahradní sekačky, se kterou se navíc velmi příjemně pracuje. Kromě trávy jsou však vhodné i plané rostliny bez zralých semen, jako je například kostival, kopřiva, řebříček, pampeliška, jitrocel, hořčice, ptačinec. Posekaná tráva i plevel přináší kromě všech výhod mulče i výživu pro půdní organismy a také dodává do půdy dusík, základní živinu nezbytnou pro všechny rostliny.

  • Vrstva čerstvé nastýlky navíc vytváří teplo, které svědčí například rajčatům a paprikám.
  • Čerstvý materiál však láká slimáky. Pokud se na vaší zahradě vyskytují, před použitím nechejte mulč zaschnout.
  • Mulčovat je třeba dobře připravenou, kyprou půdu.

Speciální hnojiva pro okrasnou zahradu

S ohledem na kvalitu půdy minerální hnojiva nikdy nedávkujte více, nežli je doporučeno. Rostliny je nevyužijí.

Při pěstování okrasných rostlin se mohou průmyslová hnojiva vyplatit, zvláště pokud zvolíte speciální pro daný druh, například kyselomilné hortenzie, rododendrony a azalky, okrasné jehličnany apod. Zvolit můžete formu granulovanou i tekutou, která se jednoduše přidává do zálivky a je velmi praktická i pro rostliny pěstované v nádobách. Oblíbená jsou i hnojiva s postupným uvolňováním, která zajistí zásobování potřebnými živinami na mnoho měsíců.

Dřeviny hnojte chytře

Kořeny stromů i keřů sahají minimálně tak daleko, jak rozložitá je jejich koruna. A právě tyto koncové kořínky přijímají nejvíce živin. Proto je zbytečné hnojivo dávat kolem kmene stromu, mělo by přijít právě do oblasti obrysu koruny. Pokud je zde trávník, můžete v něm vytvořit úzké otvory pomocí vidlí a do nich hnojivo, nejlépe rozpuštěné ve vodě, nalít, případně jej, což je o trochu pracnější, mělce zarýt.