Zahradničení ve čtvrtém dubnovém týdnu: čas sázení, setí a hnojení
23. 4. 2018

Zahradničení ve čtvrtém dubnovém týdnu: čas sázení, setí a hnojení

Letní teploty při jarním zahradničení – podivné to potěšení. Nenechejte se však zmást a rostliny, které nesnesou mráz, ven ještě nevysazujte – přízemní mrazíky se na zahradu v budoucnu vplížit mohou.

Konec dubna je ideální čas nejen k výsevům těch druhů zeleniny a letniček, které lehký mrazík neohrozí, ale i k výsadbě stromů, keřů, trvalek, bylinek, okrasných trav i bambusů. Vzhledem k horkému počasí a nedostatku srážek je třeba výsevy pečlivě kropit a výsadby zalévat – větším sazenicím dopřejte i konev vody, aby půda zvlhla do hloubky a nejen na povrchu. I když déšť přijde, není všude tak vydatný, aby půdu dostatečně zavlažil.

 

Originální kombinace trvalek, okrasných trav a fialové kadeřavé kapusty

Trvalky

Dobře založené trvalkové záhony jsou krásné po celý rok. Inspiraci naleznete například v článku…..  Mezi kvetoucí trvalky můžete vysadit se také okrasné trávy, které zahradu zkrášlují i v zimě. Rozmanité druhy nabízejí vzrůst od několika centimetrů do několika metrů, nejrůznější tvary, odstíny zelené, sivé i červené, ozdobná květenství. Velmi zajímavé jsou i jejich stálezelení exotičtí příbuzní, bambusy. Řadu mrazuvzdorných druhů lze celoročně pěstovat i na našich zahradách. Nejvhodnějším časem k výsadbě je rovněž duben, který se již chýlí ke konci.

Protože raší a rozvíjejí se nezvyklou rychlostí, ke které je přimělo teplo, ocení trvalky zálivku i přihnojení. Pro trávy a bambusy je ideálním hnojivem na dusík bohatý kopřivový výluh– na živiny jsou poměrně náročné. Ještě nekvetoucí kopřivy (jsou pro výrobu ideální.  Nekorodující nádobu z poloviny napěchujeme nasekanými natěmi a doplníme vodou. Když výluh za týden až tři přestane pěnit a ztmavne, je připravený. Před použitím ho pro týdenní přihnojování naředíme alespoň v poměru 1:10, u citlivějších rostlin až 1:50. Pro kvetoucí trvalky je ještě vhodnější zkvašený drůbeží trus, bohatý na fosfor a draslík. Připravuje a používá se stejně, jako kopřivový.

Také kvetoucí okrasné cibuloviny  přilepšení v podobě  tekutého organického hnojiva potěší. Narcisy již vlivem horka odkvétají, necháme je v klidu zatáhnout listy – a než se tak stane, můžeme je přihnojením posílit. Štafetu přebírají tulipány.

Rychle rostoucí pivoňky přihnojení obzvláště ocení. U hortenzií hnojivo ještě více naředíme, a to dešťovou vodou. Pozornost si zaslouží i trvalky, které kvetou až na sklonku léta na podzim, například chryzantémy. Můžeme je nejen vysazovat, ale i množit řízkováním.

↑Zpět na začátek

Bylinky

Je nejvyšší čas pro výsev a výsadbu bylinek. Většina aromatických bylinek bude svědčit teplé místo, na které paprsky dopadají co nejdéle, chráněné přede větrem. Bylinky můžete vysévat, rychleji se však zahrádka zazelená, když vysadíte sazeničky. Bylinky se velmi snadno množí i řízkování, některé i hřížením a dělením trsů.

Těžké půdy vylehčete pískem či drobným štěrkem, nebo přichystejte vyvýšené záhony, spirálu či skalku. Bylinky nejsou náročné na živiny (dusíkaté hnojení spíše snižuje jejich voňavost), svědčí jim ovšem vápník a například dřevěný popel. Vytrvalým bylinkám, jako je levandule či šalvěj prospěje obohacení půdy vápníkem – můžeme ji posypat mletým dolomitickým vápencem.

francouzská levandule (Lavandula stoechas)

Levandule

Keříky mohou být podle druhu a kultivaru mohou od  2 doi 60 cm vysoké. Kromě klasické levandule lékařské (Lavandula officinalis) je oblíbená i levandule korunkatá, tzv. francouzská levandule (Lavandula stoechas), která má velká nachová kompaktní květenství, ale není tak odolná. Levandule úzkolitá (Lavandula angustifolia), se pěstuje i ve varietách s jemně růžovými i bílými květy. Květenství všech levandulí nádherně voní, přitahuje motýly a včely. Květy můžete přidat na dezerty a část si usušit i na zimu.

Šalvěj

Šalvěj lékařská je výjimečná svým antibakteriálním působením. Pokud vás postihne jarní angína, nejlepší je žvýkat čerstvé lístky, pomáhá i nálev. Šalvěj se svými hustými, stříbrošedými listy a modrým květenstvím tvoří až metr vysoké keříky. Vyšlechtěny jsou i variety se žlutě žíhanými, růžově a bíle skvrnitými, či fialovými listy.

Tymián

Tymián tvoří dřevnatějící keříky podobně jako levandule a šalvěj a má i podobné nároky na půdu a slunce, nesnáší přemokření. Zelené výhonky můžete postupně zaštipovat a používat, keřík bude znovu obrůstat – ovšem zastřihujte jen zelené části, nikoli staré dřevo. 

Máta

Na rozdíl od suchomilných bylinek, jako je levandule, šalvěj, tymián, oregano, yzop, šanta a dalších má však ráda dostatek vláhy a humózní půdu. Stačí odkopek nebo kořenový řízek a máta se bude rychle rozrůstat, někdy až příliš – pozor na to, že může i utlačovat okolní rostliny. Pokud osazujete bylinkovou spirálu nebo skalku, najděte jí vlhčí místo u paty, může být i zastíněné. Pěstovat lze mnoho druhů a kultivarů. Marocká a vodní máta voní nasládle, peprná a klasnatá má říz. Přibývají nové odrůdy, jejichž vůně má nádech po jahodách, ananasu, čokoládě  a také různě vypadají, takže i mátová zahrádka může být pestrá, obzvlášť díky kultivarům s bíle panašovanými nebo zkadeřenými listy.

Meduňka

Také meduňka má ráda dostatek vláhy ale půda musí být zároveň propustná. Ovšem vydrží i sucho, roste na slunci i ve stínu – je velmi nenáročná, přitom pohledná, voňavá a léčivá. Příjemná citrónová vůně byla dále kultivována – existují odrůdy  připomínající citrónovou trávu,  limetku, a také okrasné variety se zlatavými, nebo zlatě žíhanými listy.  Meduňka vytváří až 80 cm vysoké trsy, které lze pravidelnou sklizní (na jaře i v létě) udržet pěkně kompaktní. Listy je lepší sklízet, dokut meduňka nekvete (čerstvé jsou výtečné do tvarohových pomazánek i k ovocným dezertům), ale na kvetoucí je také pěkný pohled. Meduňka, se podobně jako máta, velmi snadno množí dělením trsů.

Rozmarýn

Rozmarýnku, která může vymrznout, je jistější pěstovat v nádobách, které můžete do bylinkové zahrádky i zapustit, a na zimu ji přechovat na světlém (je stálezelená), ale bezmrazém místě. Kromě vzpřímených rostlin se pěstují také půvabné poléhavé odrůdy, které mohou splývat z nádob, nejlépe závěsných košů, nebo naopak šplhat po opoře. Substrát v nádobách musí být dokonale propustný, ovšem pozor na to, že zcela bez vody v nich bylinka také dlouho nevydrží. Krásné keříky udržíte pravidelným zaštipováním.

↑Zpět na začátek

Salátům i kedlubnám teplé jaro svědčí, pokud je za sucha zalijete

Zelenina

Saláty ve skleníku i venku již utěšeně rostou a můžete je podpořit troškou kopřivového výluhu (viz výše, trvalky). Přihnojení velmi prospěje i rostoucí košťálové zelenině, která je na živiny náročná. I sazeničky, plodové zeleniny je třeba pravidelně hnojit – i pro ně můžete použít domácí kopřivové hnojivo (až začnou kvést a plodit, vhodnější bude zkvašený drůbeží trus – ze stejného důvodu, jako u trvalek. Koncentrát lze i zakoupit. Hnojení organickými hnojivy svědč nejen rostlinám, ale také pečuje o zdraví půdy a její dlouhodobou úrodnost.

Ředkvička

Již rostoucí ředkvičky je třeba důkladně zalévat, jinak budou kvůli nezvykle horkému počasí příliš pálivé a předčasně dřevnaté. Stále je můžete i vysévat, zvolte však raději letní odrůdy. Semena je výhodné sít do sponu 5-10 cm a zasypat přibližně O,5-1 cm silnou vrstvičkou jemného substrátu. Obecné pravidlo zní, že větší semena je vhodné vysít hlouběji, než drobná.

Salát   

Rovněž pro výsevy salátů jsou již vhodné letní odrůdy, které tak rychle nevybíhají do květu. Semena dobře klíčí na světle, proto je nezasypávejte, pouze přitlačte k substrátu, a pravidelně zalévejte. Při teplotě nad 20 °C vyklíčí drobná semena za dva dny, takže horké dny jsou výhodou.

Při výsadbě sazenic pozor na to, že je nesmíme zasadit hlouběji, nežli rostly v sadbovači nebo květináči. Jejich srdéčko se musí kývat ve větru. Na salátech si rádi pochutnávají plži, kteří již vylézají. Kolem záhonu se proto vyplatí instalovat pivní pasti.

Hrášek

Již rostoucí hrášek je třeba zalévat, na hnojení však náročný není. Někdy potřebuje pomoci navést na oporu.

Semena sejte 2,5 cm hluboko v rozestupech kolem 10 cm do lehké půdy. Výsevy se vyplatí opakovat po týdnu či dvou, abyste mohli postupně sklízet.  K rychlejšímu a spolehlivějšímu klíčení lze semínka přimět máčením, které odplaví inhibitory růstu. Místo vody můžete použít silný bylinkový nálev například z heřmánku, který semínka zároveň posílí a ochrání před chorobami.

Cibule

Je nejvyšší čas vysadit cibuli sazečku. Kvalitní, sladká a aromatická bude cibule v lehčí půdě na slunném, chráněném místě. Půdu má ráda propustnou, ale ne příliš vyschlou. Výhodné je pěstování na vyvýšeném záhoně, stačí 10 cm nad úrovní okolního terénu. Půdu můžete vylehčit příměsí písku. Nesmí však chybět ani humus, do půdy zapravte 5 cm silnou vrstvu vyzrálého kompostu. Na záhoně vytvořte řádky – rýhy hluboké přibližně jako délka sazečky. Cibulky pak vkládejte podpučím dolu a špičkou nahoru a přihrňte zeminou tak, aby byla špička téměř zahrnutá. Konečky cibulek by se měly nacházet buď těsně pod povrchem půdy, nebo malý kousek nad ním. Pokud záhon překryjete bílou netkanou textilií, vytvoříte příznivé mikroklima a také cibuli ochráníte proti škůdcům. Výhodné je mulčování mezi řádky, které brání růstu plevelů a drží v půdě vlhkost.

Mrkev

Pro šťavnaté kořeny, které se konzumují ihned po sklizni, pěstujeme karotku. Pro kořeny, které obsahují méně vody a lze je skladovat celou zimu pak mrkev. Karotku zasetou koncem dubna bude možné sklízet během srpna či září, mrkev září a říjnu.  Semena klíčí poměrně pomalu, ovšem současné vysoké teploty klíčení urychlí - při 20 °C vyklíčí do týdne. Tato kořenová zelenina roste pomalu a nevyžaduje příliš prostoru do šířky - můžete ji vysít mezi saláty či ředkvičky. Ovšem půdu vyžaduje hlubokou a kyprou.

Zelí

Je nejvyšší čas vysít rané odrůdy letního zelí nebo vysadit předpěstované sazenice. Sejte přibližně 1 cm hluboko, vzešlé rostlinky vyjednoťte do sponu 40 x 40 cm. Bílé zelí je o něco méně náročné než červené, přesto vyžaduje dobře vyhnojenou půdu, obohaťte ji kompostem, sazenice později přihnojujte například na živiny bohatým kopřivovým výluhem. Bílá netkaná textilie ochrání záhony nejen před chladem a vysycháním ale také před dřepčíkem, květilkou zelnou i běláskem, která na sazeničky může naklást vajíčka.

Brokolice a květák

Je čas vysazovat předpěstované sazeničky a nejvyšší čas vysít semena. Nejrychleji klíčí při teplotě nad 20 °C, teplé jaro jim pomůže. Pro dobrou sklizeň je třeba květák i brokolici dostatečně zalévat a hnojit  - ideální je kopřivový výluh. Půdu mezi sazenicemi se vyplatí mulčovat, a kromě slámy nebo posečené trávy můžete použít i natrhané kopřivy, které půdu rovněž postupně obohatí o živiny.

Kedlubna

Při výsadbě kedluben je třeba zahrnout půdou kořeny, ale nikoli část nad kořenovým krčkem, základ budoucí kedlubny. „Utopená“ kedlubna se nebude vyvíjet dobře. Semena kedluben nejlépe klíčí při teplotě 18-20 °C, proto je vhodný čas nejen pro výsadbu sazenic, ale i pro výsevy.  Po vysetí nesmí klíčící semena zaschnout. Také kedlubna je náročná na živiny a uvítá půdu obohacenou kompostem a hnojení stejné, jako brokolice a květák.

Kopr, roketa

Rychle rostoucí bylinky mohou vyplnit řádky mezi salátem a ředkvičkami. Kopr dokonce vylepšuje chuť salátu, pokud je pěstován v jeho blízkosti. Mladé listy bylinek poskytnou časnou sklizeň a po seříznutí či sestřihnutí znovu obrazí.

Pažitka

Také pažitka roste rychle, na rozdíl od kopru a rokety jsou její trsy vytrvalé. Vyplatí se je zalít a pohnojit, a poskytnou během každé sezóny opakovanou sklizeň. Pažitku můžeme nyní vysazovat, množit dělením trsů i vysévat.

Jahody

Vzhledem k letním teplotám začínají jahody nakvétat. Ideálním hnojením v době květu a násady plodů je zkvašený drůbeží trus (koncentrát lze i zakoupit). Půdu kolem sazenic nastelte slámou – až budou zrát plody, zabrání jejich ušpinění. Navíc pomáhá udržet v půdě vláhu a chrání i půdní mikroorganismy, které mohou v klidu pracovat na tvorbě humusu – a ten jahodám velmi svědčí. Se slimáky si poradí pivní pasti, nebo návnady na bázi glukonátu železa, které neohrožují ostatní zvířata.

Rajče, paprika, mochyně, lilek

Ve skleníku jsou v bezpečí, ale sazeničky odrůd určených pro venkovní záhony ještě nevysazujte, i když jsou teploty přímo letní. Ještě se může ochladit a mrazíky mohou klidně přijít i po současných jarních vedrech. Samozřejmě je nemusíte trápit doma za oknem, venku jim bude lépe, ale zatím v květináčích, ve kterých je snadno přesunete v případě potřeby domů. Pozor na to, že přímý přechod na ostré slunce může popálit listy, sazeničky je třeba uvykat postupně. Ve skleníku je třeba větrat všemi okny i dveřmi. Sazeničky vyžadují dostatečnou zálivku a pravidelné, nejlépe týdenní, přihnojování.

Rebarbora

Abychom sklidili dlouhé řapíky, je třeba rebarboru přihnojit vyzrálým kompostem nebo hnojem. Okamžitou vzpruhou, jakmile začnou růst, budou i výše zmíněná tekutá organická hnojiva. Rebarboru můžete také vysazovat a množit odkopky.

Okurka

Staré rčení „Na Marka saž oharka“ připomíná výsev venkovních okurek na svatého Marka, tedy v druhé půli dubna. Tak časný výsev se může vyplatit, pokud nepřijde silnější přízemní mráz – především v nejteplejších oblastech republiky. Jinde je jistější předpěstování sazeniček a výsadba v druhé půli května (i když důkladné obalení do netkané bílé textilie může rostliny před mrazíkem uchránit). Více se dozvíte v článku Je čas vysít okurky. Jak připravit záhon a vypěstovat sazeničky?

Pór

Zimní pór vyséváme pro předpěstování sazenic – do skleníku, pařeniště, nebo do sadbovačů na okenním parapetu. Sazeničky letních odrůd póru vysazujeme na záhony, ideálně pod netkanou textilii. Nejen že pomáhá udržet příznivé mikroklima, ale ochrání je i před vrtalkou pórkovou, pokud okraje dobře utěsníme (například zasypeme, nebo na ně položíme cihly, kameny, dřevo).

Brambory

Je ideální čas vysadit naklíčené brambory na kompostem obohacený, nakypřený záhon, protože půda je dobře prohřátá. Alternativou je pěstování na slámě či trávě, kdy je na záhon jen položíme a postupně zasypáváme. Tráva roste při současném teple ohromnou rychlostí a na bramborovém záhonu ji dobře využijeme. Čerstvé trávy však nesmíme navršit příliš mnoho najednou – mohla by se zapařit a brambory ohřát až příliš.  

Čekanka

Salátovou čekanku (radicchio) i čekanku určenou k zimnímu rychlení puků můžeme vysévat na záhony, před případnými mrazíky ji ochrání pokrývka z netkané bílé textilie. Do záhonu zapravíme 5-10 cm silnou vrstvu kompostu, která bude sloužit jako dlouhodobé hnojivo a také pomůže vláhu zadržovat. Můžeme však také předpěstovávat ve skleníku, pařeništi nebo za oknem a vysadit až v květnu.

Cuketa, dýně

Doma, ve skleníku nebo v pařeništi můžeme vysévat semena pro předpěstování sazenic. Pokud máme dostatek místa a vysejeme je rovnou do prostornějších květináčků, usnadníme si práci s přesazováním ze sadbovače. Pokud vysejeme semena ven, při současných teplotách ochotně vyklíčí, mohou je však ohrozit mrazíky, pokud přijdou.

Kapusta

Hlávkovou i růžičkovou kapustu již můžeme do dobřče prohřáté půdy vysévat přímo na záhony, jen v nejchladnějších oblastech ji raději předpěstováváme ve skleníku, pařeništi nebo za oknem a vysadíme až po zmrzlých. Kapusta je náročná na živiny, záhon obohatíme kompostem.

↑Zpět na začátek

cínie, ostálka (Zinnia elegans)

Letničky

Sazeničky letniček pro pěstování v nádobách, jako jsou petúnie, lobelky a další oblíbené balkónovky již můžeme vysadit do konečných nádob a usmístit ven – pokud budeme mít možnost nádoby schovat před mrazíkem, který může ještě v budoucnu přijít.

U přímých výsevů letniček, které by mohly mrazíky zahubit, postup zvážíme podle polohy zahrady. Stejně jako u zeleniny, i u letniček můžeme oseté záhony překrýt netkanou bílou textilií, která je před lehkým mrazíkem uchrání. Letničky také můžeme vysít do sadbovačů ve skleníku a vysadit za měsíc „po zmrzlých“.

Stále oblíbenější jsou směsi více druhů letniček, které vytvoří pestrou a přirozeně působící podívanou. Připomínají letní louku, ovšem mnohem barevnější a oslnivější. Můžeme využít již hotové směsi, které jsou ke koupi, nebo se inspirovat a zkusit si vytvořit vlastní. S letničkami si lze hrát a experimentovat každý rok znovu. Na podzim si můžeme nasbírat semena, většina květin se ochotně množí i samovýsevem.

Cínie

Díky pestrému výběru odrůd vytvoří krásný záhon samy o sobě, hodí se však i pro kombinaci s dalšími květinami. Semena dobře klíčí při teplotě 20 °C, současné teplé dny klíčení svědčí.

Aksamitník

Pěstovat je můžeme v desítkách odrůd od nízkých po vysoké, s květy plnými i jednoduchými, zbarvenými od světle žluté přes ohnivou po červenohnědou. Semena těchto letniček ochotně klíčí při teplotě 20 °C. Aksamitníky jsou nejen pohledné, ale také ozdravují půdu.

Slunečnice

I v případě slunečnic můžeme pěstovat množství ozdobných odrůd různé výšky (od půlmetrových po třímetrové), barev (červené, vínové až téměř černé, žíhané). Odrůdy určené pro ptáky, které tvoří extra velké slunečnicové koláče, úbory plné chutných semínek, jsou krásné i užitečné zároveň.  

Přenosné rostliny

Všechny rostliny v nádobách, které úspěšně přezimovaly na chladném, ale bezmrazém místě, můžeme postupně uvyknout na přímé slunce a dopřát jim pobyt na čerstvém vzduchu. Pelargonie, fuchsie a další druhy je nejvyšší čas přesadit a sestříhnout až o dvě třetiny, aby byly košaté a kompaktní.

Hlíznaté rostliny, jako jsou begónie, mečíky a jiřiny již můžeme vysadit do nádob a umístit ven. Pokud je hodláme pěstovat na záhoně, postup je třeba zvážit podle klimatu zahrady (současné počasí výsadbě nahrává, riziko je jeho budoucí vývoj).

↑Zpět na začátek

Stromy

Končí období vhodné pro výsadbu prostokořenných sazenic ovocných stromů, které bývají k dostání pouze na jaře a na podzim a jsou levnější, nežli sazenice zapěstované v kontejnerech. Vysadit můžete například jabloň, hrušeň, třešeň, meruňku, slívu, ořešák. Jámu připravíme dostatečně prostornou - kořeny prostokořenných sazenic musí být v jámě volně rozloženy, nesmí se ohýbat zpět, přičemž kolem nich a pod nimi by měl ještě zbýt prostor na alespoň 15 cm silnou vrstvu kvalitní zeminy obohacené kompostem. Jámu, vykopanou zeminu, kterou budeme vracet i přichystaný kompost můžeme nechat prohřát, při současných teplotách stačí den. Kořeny stromku můžeme zatím namočit ho hlinité kaše, výsadbu je nejlepší nechat na večer. Dřevina by měla být tak hluboko v jámě, jako rostla ve školce, tedy obvykle těsně pod místem štěpování. Když je jáma zaplněná ze tří čtvrtin, sazenici důkladně zalijeme dešťovou vodou. Další zálivka přijde na řadu po dokončení výsadby. 

Ovocné stromy vybíráme s ohledem na klimatické podmínky zahrady i na případný výskyt škůdců a chorob – odrůdy, které jsou vůči nim odolnější či dokonce zcela rezistentní se v budoucnu vyplatí. Pokud navíc kombinujeme rané a pozdní, může na zahradě sladké ovoce zrát postupně po celé léto a podzim. Odolné a dlouhověké bývají i vysokokmeny, které se na zahrady pomalu vrací – pokud pro ně máme prostor, mohou být našimi přáteli do konce života. Poskytují nejen úrodu, ale i blahodárný, laskavý stín a domov ptákům, kteří je na oplátku zbaví mšic.

↑Zpět na začátek

Keře

 Ovocné keře, stejně tak jako stromy, se v tomto období vyplatí přihnojit. Po obvodu koruny můžeme vytvořit rycími vidlemi vpichy a do nich nalít výluh kopřiv nebo drůbežího trusu. Organické hnojení nejenže je lepší pro půdu, u ovocných stromů má oproti minerálnímu ještě jednu výhodu – kompletní minerální hnojiva obvykle snižují pH půdy a tím i dostupnost vápníku pro dřeviny. Hnojíme vždy za deště, nebo spolu s vydatnou zálivkou.

Ovocné keře, jako je rybíz, angrešt, maliny, ostružiny, můžeme také vysazovat – sazenice při výsadbě důkladně zalijeme a půdu kolem sazenic zamulčujeme. Stejně postupujeme i u okrasných keřů, jako je komule Davidova, ibišek syrský, pivoňka dřevitá, hortenzie velkolistá, vřes a vřesovec, popínavý plamének či královna květin růže. Ta může zahradu zkrášlovat v podobě mohutných keřů sadových růží, okouzlujících růží popínavých, nenáročných růží půdopokryvných. Pokud netoužíte po co největších květech náročných záhonových růží, na záhonech vás více potěší moderní odolné mnohokvěté růže, polyantky a floribundy, které kvetou opakovaně po celou sezónu a jejichž keře jsou pohledné a kompaktní po celý rok. Teplá půda výsadbě svědčí, sazenice však musíte důkladně zalévat, aby se ujaly. Vzrostlé růže později snesou značné sucho.

↑Zpět na začátek

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: čtyřimínustři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS